Čím více zákroků lékaři na pracovišti provedou, tím lepší je kvalita jejich výkonů. To je podle místopředsedy České kardiologické společnosti (ČKS) a přednosty II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN a 1. LF UK profesora Aleše Linharta hlavní přednost sítě center specializovaných na léčbu kardiomyopatických onemocnění. Celkem by jich podle koncepce, kterou prezentoval na Evropské kardiologické konferenci Zdravotnického deníku, mohlo být po celé republice dvanáct. Nemá přitom jít o vybudování zcela nových pracovišť, nýbrž by měla navázat na v současnosti již fungující síť, která se těmito onemocněními dlouhodobě zabývá. Jak se na koncepci dívají zdravotní pojišťovny? Podaří se jim nasmlouvat úhrady? A co na to říkají pacientské organizace?
„Výsledky jsou v těsné korelaci v počtem provedených výkonů,“ představuje Linhart – jménem pracovní skupiny pro choroby myokardu a perikardu České kardiologické společnosti – hlavní důvod, proč je nutné centralizovat péči o pacienty trpící nějakým typem kardiomyopatie, tedy onemocněními, která narušují schopnost srdce správně pumpovat krev.
Taková pracoviště by měla mít nejen expertizu v klinické péči, ale zároveň směřovat pacienty k další účinné terapii, a to nejen farmakologické, ale i přístrojové, jako je například implantace defibrilátorů. „Rovněž chceme, aby tato pracoviště byla partnerem pro plátce péče pro nasmlouvání inovativních léků, které přijdou na trh,“ dodal Linhart.
Nedílnou součástí center má být dedikovaná ambulantní péče, která zahrnuje nejen běžné kardiologické výkony, ale například i zátěžovou echokardiografii. Dále je nutný adekvátně proškolený personál, možnost využívání pokročilých zobrazovacích metod a ideálně i síť psychologické podpory, asistence v sociálních otázkách, specializační vzdělávání či participace na registrech, tedy práce s daty.
Velká dvanáctka
Aby centra mohla fungovat co nejefektivněji, bylo by podle Linharta vhodné je provázat s dalšími pracovišti. Vzhledem k dědičné povaze některých kardiomyopatických onemocnění je důležitá například spolupráce s klinickými genetiky. „Musí být zajištěna dostupnost sestavení genealogického stromu, genetického poradenství s osvětlením významu genetického vyšetření před jeho provedením, schopnost provádět kaskádový genetický screening, interpretovat výsledky genetických vyšetření a poskytnout následné poradenství v rodinách,“ popsal na konferenci místopředseda ČKS.
Kromě toho mají mít centra expertní intervenční kardiologii. „Musí být schopna ji provádět buďto samostatně, nebo být provázána na pracoviště se zkušeností v provádění intervenčních výkonů u hypertrofické kardiomyopatie,“ dodává Linhart s tím, že není předpoklad, aby všechna pracoviště tyto techniky prováděla samostatně, neboť by pravděpodobně došlo ke zmenšení zkušenosti expertních pracovišť.
V neposlední řadě by centra měla úzce spolupracovat s patologiemi, a to kvůli zhodnocení vzorků za účelem stanovení virové nálože, průkazu bakteriálních infekcí a podobně. „Pracoviště by měla spolupracovat i s příslušnými zařízeními soudního lékařství s cílem zjištění příčin náhlých srdečních úmrtí včetně genetického testování,“ dodává.
Linhart na konferenci rovněž představil návrh skupiny deseti pracovišť, kde se už nyní pacienti do značné míry koncentrují a která se mohou v tato centra přetvořit. Konkrétně má jít o FN Plzeň, FN Motol, Všeobecnou fakultní nemocnici v Praze, IKEM, FN Hradec Králové, FN Brno – Bohunice, FN U sv. Anny v Brně, FN Olomouc, FN Ostrava a také Nemocnici Třinec-Podlesí, kde je historicky velká skupina pacientů s kardiomyopatickými onemocněními. Výhledově by další dvě pracoviště mohla vzniknout ještě na severu a jihu Čech, které dosud nejsou optimálně „podchycené“. „Zhruba dvanáct pracovišť by do budoucna bohatě pokryla potřeby České republiky,“ shrnuje Linhart.
Spolupráce s pacientskými organizacemi
Koncepce má přirozeně podporu i předsedy výboru České kardiologické společnosti a přednosty Kardiologické kliniky 2. LF UK a FN Motol profesora Petra Ošťádala, který se konference rovněž zúčastnil. Ocenil, že jmenovaná pracoviště nevznikají „na zelené louce“, nýbrž navazují na současnou fungující síť pracovišť, která se těmito onemocněními dlouhodobě zabývají. Vznik je také v souladu doporučeními Evropské kardiologické společnosti k chirurgické léčbě kardiomyopatií, která potvrzují, že koncentrace výkonů zvyšuje jejich kvalitu.
„Umožní to provádění moderní, vysoce specializované péče,“ okomentoval Ošťádal. Dodal, že účelem centralizace není pouze kontrola ekonomických nákladů, ale i výběr vhodných pacientů, kteří z terapie mohou nejvíce profitovat, nasazení a titrace léčby či kontrola možných nežádoucích účinků.
Vznik specializovaných center k léčbě kardiomyopatií ocenila i místopředsedkyně České aliance pro kardiovaskulární onemocnění Kristýna Čillíková. „Také se domníváme, že jedině koncentrace expertízy může zajistit kvalitní péči u tak náročného souboru diagnóz, jako jsou kardiomyopatie. Klíčové jsou zkušeností, vybavení, nové postupy a možnost výzkumu. To vše nabízí bezpečnou a efektivní péči pacientům,“ uvedla s tím, že centra také představují podstatné zlepšení cesty pacientů systémem. „Za velice důležitou považuji i komplexnost péče v centrech,“ ocenila a zvlášť vypíchla možnost poskytování psychologické a psychiatrické péče pacientům, kteří si s ohledem na svou diagnózu procházejí velmi náročnými okamžiky.
Čillíková nezapomněla zmínit ani vhodné napojení diskutovaných center na pacientské organizace, což kvitoval jak Linhart, tak Ošťádal. Předseda výboru ČKS na to konto přiznal, že odborná společnost má v poskytování informací pacientům určitý dluh. „Zatím se obracíme spíše k odborné veřejnosti, k pacientům méně. Já ale pevně věřím, že se to změní, i díky spolupráci s pacientskými organizacemi,“ řekl s tím, že společnost nyní pracuje na webových stránkách, kde budou pacientům k dispozici komplexní a spolehlivé informace o kardiovaskulárních onemocněních.
Lze to ufinancovat?
Proti síti kardiomyopatických center se nepostavila ani ředitelka odboru VZP Helena Sajdlová, pídila se však po právní formě jejich zřízení. „Centralizaci všechny zdravotní pojišťovny podporují, ale musíme si vyjasnit, zdali to budou centra ustanovená na základě zákona o zdravotních službách formou výzvy a poté rozhodnutí ministra zdravotnictví o přidělení statusu Centra vysoce specializované péče, nebo zda půjde o pracoviště etablovaná ze stávajících komplexních kardiovaskulárních center… To bychom si měli vyjasnit, včetně toho, které diagnostické a léčebné metody si centrum zajistí samo, a které zajistí formou externího subjektu,“ ptala se. Linhart upřesnil, že cílí na ustavení pracovišť v rámci komplexních kardiovaskulárních center, která jsou definována jako Centra vysoce specializované péče.
„Center už máme dostatek,“ přisadila si předsedkyně zdravotní sekce Svazu zdravotních pojišťoven ČR a zdravotní ředitelka České průmyslové zdravotní pojišťovny Renata Knorová. I Sajdlová je toho názoru, že systém center je roztříštěný a zaměřují se někdy možná na příliš úzké spektrum diagnóz. Obě zástupkyně zdravotních pojišťoven se následně shodly, že optimálním řešením by bylo, aby se plátci a odborná společnost dohodli na jednoznačných odborných kritériích a formě ustanovení pracovišť pro diagnostiku a léčbu včetně algoritmu a průchodu pacienta systémem.
V závěru diskuze se panelisté Evropské kardiologické konferenci dotkli toho, že ani sebelepší nápady na zkvalitňování péče nejsou realizovatelné, pokud je nebude z čeho platit. „Je otázka, kolik finančních prostředků bude příští rok k dispozici a zdali budeme schopni ufinancovat nové léčivé přípravky k léčbě kardiomyopatií pro všechny pacienty,“ řekla Knorová s odkazem na meziroční desetiprocentní zastropování rozpočtu na centrové léky dle návrhu úhradové vyhlášky na příští rok.
„Obáváme se, že meziroční vývoj v nákladech centrové péče na úrovni deseti procent je nereálný,“ dodala. Linhart však apeloval, že peníze na léčbu kardiomyopatií by se v rozpočtu najít měly už proto, že tyto terapie jsou – na rozdíl od jiných vzácných onemocnění – cenově efektivní.
-fk-
Foto: Radek Čepelák
Zdravotnický deník děkuje za podporu konference Všeobecné zdravotní pojišťovně a společnostem Bristol Myers Squibb , Amgen a Novartis.
