Duševní potíže zaměstnanců stojí podle vědců ekonomiku Evropské unie ročně 170 miliard eur, což je v přepočtu zhruba 4,3 bilionu korun. Jedním z hlavních důvodů je pracovní stres a přetíženost. Stres přispívá asi k polovině všech zameškaných dnů v práci. Z výzkumů evropských institucí vyplývá, že firmy duševní zdraví neřeší dostatečně, proto je důležité zaměřit se na prevenci a podporu, informoval dnes v tiskové zprávě mluvčí Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) Jan Červenka. Duševní zdraví na pracovišti je tématem letošního Světového dne duševního zdraví, který připadá na 10. října, tedy na čtvrtek.

Podle dat výzkumníků 60 procent světové populace pracuje a až 15 procent dospělých v produktivním věku má nějaké duševní onemocnění. „Pracovní stres je přitom jedním z klíčových rizikových faktorů pro duševní zdraví. V roce 2022 trpělo v Evropské unii stresem, depresí a úzkostí 27 procent pracovníků,“ uvedl klinický psycholog a metodik ve výzkumném programu Veřejného duševního zdraví NUDZ Tomáš Jelínek. Duševní zdraví má vliv i na ekonomiku, protože důsledkem jeho zhoršení je nižší produktivita a absence v zaměstnání.

Podle ředitele NUDZ Petra Winklera sice existují příklady dobré praxe i politiky v této oblasti, stejně jako poměrně spolehlivá evidence o efektivitě a ekonomických přínosech programů na podporu duševního zdraví v zaměstnání, avšak zaměstnavatelé v ČR i v Evropě programy prevence zpravidla nemají. V některých případech, když už si problémy uvědomují, například kvůli sebevraždě na pracovišti, nízké produktivitě práce nebo velké míře vyhoření v top managementu, začnou sahat ke zkratkovitým řešením, která nepomáhají. „To se často děje pod vlivem ’wellbeing průmyslu’, který nabízí až vnucuje jednoduchá, ale drahá a nefunkční řešení. Pomohla by národní nebo mezinárodní certifikace zaměstnavatelů podporujících duševní zdraví, která by jasně odlišila kvalitní programy,” dodal Winkler.

Duševnímu zdraví se věnuje například web opatruj.se, provozovaný NUDZ. Kromě testů zde návštěvníci najdou i tipy, jak se zbavit stresu z práce. „Důležité přitom je dělat takovou práci, která je pro člověka smysluplná a naplňující. Taková práce člověka více baví a je motivován k lepším výsledkům. Zásadní je také pracovní atmosféra: kolegové, mezi něž takříkajíc zapadnete, inspirativní vedení a soulad vašich hodnot s těmi, jež propaguje společnost, pro níž pracujete,“ doplnil Jelínek.

NUDZ letos chystá spuštění projektu HARMONY (Healthy And Resilient Mindset with Organized, Nurturing digital tools for Your mental health), na němž se podílí konsorcium institucí z osmi evropských států. Má pomoci zlepšit znalosti a dovednosti v prevenci a podpoře duševního zdraví na pracovištích. „Tomu má pomoci spolupráce mezi vysokými školami, poskytovateli odborného vzdělávání a kvalifikací, výzkumnými institucemi, odborníky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, poskytovateli služeb a dalšími aktéry na trhu práce,“ vysvětlil Jelínek. Projekt se zaměřuje na podporu malých a středních podniků, vzniknout má i nástroj využívající umělou inteligenci, který má pomoci s prevencí vypuknutí duševních problémů nebo s jejich zhoršením.

Mohlo by vás zajímat

Od loňského roku je v NUDZ spuštěný projekt Prevence a podpora duševního zdraví dospělé populace v ČR. Jeho cílem je poskytnout organizacím návod, jak mapovat situaci v oblasti duševního zdraví, wellbeingu a spokojenosti zaměstnanců a nabídnout jim možná řešení v prevenci stresu, vyhoření a při poskytování první pomoci při projevech nejběžnějších duševních potíží, jako jsou deprese, úzkosti, ale i nadužívání alkoholu. „Nedílnou součástí takových programů je i vzdělávání vedoucích pracovníků pro zlepšení jejich postojů v oblasti otevřené komunikace a destigmatizace tématu duševního zdraví na pracovišti,“ uvedla koordinátorka odborných aktivit NUDZ Slavomíra Pukanová.

-čtk-