Větší investice do očkování by mohly odvrátit úmrtí v důsledku antimikrobiální rezistence, snížit používání antibiotik a ušetřit peníze na léčbu rezistentních infekcí. Přichází s tím nová zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO), podle níž by vakcíny proti 24 patogenům mohly celosvětově snížit počet spotřebovaných antibiotik o 22 procent nebo o 2,5 miliardy denních dávek. Zatímco některé z těchto vakcín jsou již dostupné, ale málo využívané, jiné by bylo potřeba vyvinout a uvést na trh co nejdříve.
S antimikrobiální rezistencí je každý rok spojeno téměř pět milionů úmrtí na celém světě. Vakcíny jsou přitom nezbytnou součástí reakce na antimikrobiální rezistenci, protože zabraňují infekcím, snižují používání antimikrobiálních látek a zpomalují vznik a šíření patogenů rezistentních vůči lékům.
Nová zpráva rozšiřuje studii WHO zveřejněnou v BMJ Global Health v loňském roce. Odhaduje se, že vakcíny, které se již používají proti pneumokokové pneumonii, Haemophilu influenzae typu B, jenž způsobuje zápal plic či meningitidu, a tyfu, by mohly každoročně odvrátit až 106 tisíc úmrtí spojených s antimikrobiální rezistencí.
Dalších 543 tisíc úmrtí spojených s rezistencí by mohlo být ročně odvráceno, pokud budou vyvinuty a celosvětově uvedeny na trh nové vakcíny proti tuberkulóze a Klebsielle pneumoniae. Zatímco nové vakcíny proti TBC jsou v klinických studiích, jedna proti Klebsielle pneumoniae je v rané fázi vývoje.
„Řešení antimikrobiální rezistence začíná prevencí infekcí, a právě vakcíny patří mezi nejúčinnější nástroje, jak toho dosáhnout. Prevence je lepší než léčba, a zvýšení přístupu ke stávajícím vakcínám a vývoj nových vakcín proti kritickým onemocněním, jako je tuberkulóza, je zásadní pro záchranu životů,“ řekl generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.
Očkovaní lidé mají méně infekcí a jsou chráněni před potenciálními komplikacemi sekundárních infekcí, které si mohou vyžádat léčbu antibiotiky nebo hospitalizaci.
Jen vakcíny proti Streptococcu pneumoniae by mohly každoročně ušetřit 33 milionů dávek antibiotik, pokud by na světě bylo očkováno 90 procent dětí a seniorů podle cíle Imunizační agendy 2030. Očkování proti tyfu pak může ušetřit 45 milionů dávek antibiotik, pokud by se urychlilo jeho zavedení v nejvíce postižených zemích. Vakcinace proti malárii by mohla ušetřit až 25 milionů dávek antibiotik, které jsou často k léčbě malárie nesprávně užívány. Vůbec největší dopad by ale mohlo mít nové očkování proti TBC, které má potenciál ušetřit 1,2 až 1,9 miliardy dávek antibiotik.
Náklady na léčbu ve výši 730 miliard dolarů
Globálně se nemocniční náklady na léčbu chorob vyvolaných rezistentními patogeny, na které se zaměřuje nová zpráva, odhadují na 730 miliard amerických dolarů ročně. Pokud by se podařilo zavést vakcíny proti všem hodnoceným patogenům, mohly by ušetřit třetinu nemocničních nákladů spojených s antimikrobiální rezistencí.
Zpráva WHO hodnotí roli vakcín při snižování antimikrobiální rezistence a poskytuje klíčovým stakeholderům doporučení, jak zvýšit dopad očkování na rezistentní patogeny. Zaměřuje se na 44 vakcín určených na ochranu proti 24 patogenům – 19 bakteriím, čtyřem virům a jednomu parazitovi. Infekce mohou vyústit v mnohočetné syndromy, přičemž jejich dopad na jednotlivé věkové skupiny se liší, proto byl v několika případech hodnocen vliv více než jedné vakcíny.
Na antimikrobiální rezistenci se zaměřila i politická deklarace, kterou na 79. zasedání Valného shromáždění OSN schválili 26. září světoví lídři (psali jsme také zde). Ta zavazuje k jasnému souboru cílů a akcí, včetně snížení odhadovaných 4,95 milionu lidských úmrtí spojených s bakteriálními rezistencemi o 10 deset procent do roku 2030. Prohlášení zdůrazňuje klíčové aspekty, včetně důležitosti přístupu k vakcínám, lékům, léčbě a diagnostice, a zároveň vyzývá k pobídkám a finančním mechanismům, které by vedly ke zdravotnickému výzkumu, inovacím a vývoji při řešení antimikrobiální rezistence.
-mk-
