Příští pandemie bude velmi pravděpodobně odlišná od té, kterou svět zažil před pár lety. Proto je třeba se na ni připravovat již nyní. Měli bychom přijímat takové kroky, které nás učiní flexibilními a schopnými se rychle adaptovat, měli bychom vytvořit síť pro vzájemnou spolupráci nebo důsledně chránit kritickou infrastrukturu. Jedině tak zvýšíme pravděpodobnost, že nás příští globální zdravotní krize nezastihne v nedbalkách, vyplývá z čerstvé zprávy Rady pro sledování globální připravenosti (GPMB).
Dosavadní průběh 21. století ukázal výrazný nárůst globálních zdravotních hrozeb. Epidemie či pandemie jsou dnes stálým nebezpečím a přestaly být nahodilými událostmi, které se vyskytují jen velmi zřídka. Svět by měl proto hledat nástroje a opatření, jak být na tyto hrozby připraven, protože otázka nezní, zda nějaká příští pandemie přijde, ale kdy přijde.
Na pandemii jsme připraveni lépe, avšak zranitelnost přetrvává
S tímto východiskem pracuje čerstvá zpráva Rady pro sledování globální připravenosti (GPMB – Global Preparedness Monitoring Board), která je společným orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO) a Světové banky (WB). Zpráva nese výstižný název: The Changing Face of Pandemic Risk, který v sobě nese jasný vzkaz – rizika příští pandemie jsou proměnlivá, a je třeba s tím počítat.
Autoři zprávy konstatují, že současná globální schopnost reagovat na pandemie je mnohem lepší než kdy dříve. Zlepšila se především koordinace při monitorování hrozeb a zvětšily se národní kapacity reakce na zdravotní krize. „Svět přesto zůstává zranitelný,“ stojí v dokumentu, který má Zdravotnický deník k dispozici.
GPMB zdůrazňuje, že bez aktivních opatření, která budou pandemická rizika účinně identifikovat a odstraňovat naši zranitelnost, nás příští pandemie může opět zastihnout zcela nepřipravené. „Rada proto provedla revizi fundamentálních potenciálních spouštěčů příští pandemie, aby zdůraznila nutnost rychle připravit efektivní cesty, jak učinit svět bezpečnější,“ píší autoři.
Za jedno z přetrvávajících rizik Rada označila schopnost patogenů se účinně šířit po světě. To vyplývá z vysoké mobility globální populace, respektive rostoucího objemu mezinárodního obchodu a pokračující urbanizace. S tím souvisí také obchod se zvířaty, který zdravotní rizika jen umocňuje.
Posilujme důvěru mezi státy
Podle GPMB je zapotřebí posilovat vzájemnou důvěru mezi jednotlivými zeměmi. Vyšší důvěra představuje lepší podmínky pro mezinárodní spolupráci při sdílení informací o rizicích, respektive zvyšuje efektivnost koordinované reakce na případnou epidemii či pandemii.
Autoři zprávy rovněž zmiňují roli globální změny klimatu. S tím jde ruku v ruce odlesňování, intenzivnější využití půdy a ztráta přirozeného prostředí pro divoká zvířata nebo změny ve vodním ekosystému. To negativně ovlivňuje druhovou pestrost, což se následně přetavuje do snazší migrace nejrůznějších patogenů.
„Místa, kde se zvyšuje hustota osídlení lidmi, a tím se zvyšuje intenzita kontaktu s faunou, zároveň častěji plní jakousi roli nových ´hotspotů´ s vysokým epidemickým potenciálem. Brzy mohou země, kde se zvýší průměrná teplota, čelit podobným epidemiím chorob, které jsou obvyklé v tropických zeměpisných šířkách,“ stojí dále ve zprávě.
Větší solidarita bohatých zemí s chudými
Jako jeden z faktorů efektivnější prevence vzniku pandemií Rada vidí dobré ekonomické podmínky. Už během pandemie covidu-19 se ukázalo, že její dopady v ekonomicky málo rozvinutých zemích byly mnohem tvrdší než v hospodářsky rozvinutých částech světa. Ekonomicky rozvinuté země mají být s těmi méně rozvinutými více solidární, a to nejen co do dodávek účinných vakcín nebo léků, ale i testů, ochranných pomůcek nebo zdravotnických přístrojů a jiného vybavení.
Pro zvýšení připravenosti na příští pandemie je podle autorů zprávy v neposlední řadě důležité také využití přínosů takzvané čtvrté průmyslové revoluce. Jde především o nové možnosti v oblasti zdravotnického výzkumu a vývoje, jako například využití umělé inteligence, která dokáže zrychlit vývoj nových léků nebo očkovacích látek. A také dokáže zvýšit jejich dostupnost zejména během zdravotních krizí, kdy je takových účinných látek obzvláště zapotřebí.
Zdeňka Musilová
