Tisíce rodin musely kvůli povodním minulý měsíc opustit své domovy. Tito lidé u sebe v tu chvíli často neměli nic než peněženku a základní zásoby jídla a pití. Ve spěchu ovšem někdy zapomněli i na další důležité věci, jako jsou například léky. Když pak přišli do lékárny s tím, že potřebují své medikamenty, mohlo se jim stát, že pokud šlo o léky na předpis – a tedy obvykle nezbytné přípravky pro jejich zdraví –, lékárník jim je nemohl bez receptu vydat. Jak na sociální síti X upozornil předseda představenstva Grémia majitelů lékáren Marek Hampel, i na tyto situace existuje řešení, a to institut tzv. mimořádného (dříve „nouzového“) výdeje léčiva. Jenže přestože byl návrh poprvé představen již před čtyřmi lety, současný zákon jej dosud neumožňuje. Zdravotnický deník zajímaly i čerstvé zkušenosti Marka Hampela z lékárny, kterou provozuje ve Vrbně pod Pradědem.
„Přišli lidé z evakuovaných oblastí a na pokraji zhroucení s tím, že nemají své léky na recept,“ podělil se Hampel se Zdravotnickým deníkem o osobní zkušenosti s pacienty zasaženými nedávnými povodněmi. Přestože v počítači díky Lékovému záznamu v tu chvíli viděl lékovou historii pacienta, a tedy i to, že lék, který žádá, skutečně užívá, nemohl mu tento přípravek sám od sebe vydat. Podařilo se mu alespoň zkontaktovat praktického lékaře pacienta, přestože i ten s ohledem na povodně fungoval v omezeném režimu – nefungoval mu internet a tedy ani elektronický systém výdeje receptů. Lékárník se s ním po telefonu alespoň domluvil na výdeji papírového receptu, díky čemuž mohl pacientovi léčivo vydat. Pokud by ovšem lékař nebyl k zastižení – což by při povodních, kvůli nimž se evakuovaly i celé nemocnice, nebylo nijak vzácné – pacient by svůj lék nedostal, a to by mohlo zásadně ohrozit jeho zdraví.
Právě pro takové případy by bylo podle Hampela vhodné mimořádný výdej zavést. „Bylo by to pro případy, kdy je pacient v nouzi a kdy je jejich medikace dlouhodobě stabilní a není u ní například potřeba vyšetření… Pokud by byl povolen nouzový výdej, bylo by to o něčem jiném. Podíval bych se do Lékového záznamu na lékovou historii pacienta, on by mi řekl, co mu chybí, já bych mu to nouzově vydal na omezenou dobu a zapsal to do záznamu, díky čemuž o tom bude mít lékař přehled. Nikomu se nic nestane a je to ku prospěchu všech,“ popsal výhody, které by sebou taková úprava legislativy přinesla.
A nejde pouze o povodně, kdy by byl mimořádný výdej prospěšný. Vhodný je prakticky pro všechny situace, kdy předepisující lékař není v dosahu. Může jít o zdánlivě banální případy, kdy je lékař na dovolené nebo si léky zapomenou doma lidé, kteří odjeli do lázní a po příjezdu zjistili, že jim něco chybí. Hodil by se ale i pro vážnější situace, jako jsou různé druhy nouzového stavu, například epidemie.
Byla to právě pandemie covidu-19, která dala v první polovině roku 2020 vzniknout návrhu na zavedení tehdy ještě nouzového výdeje léčivého přípravku. Stál za ním spolek Mladých lékárníků a šlo o přímou reakci na vyskytující se zavřené ordinace lékařů, kteří se například ocitli v karanténě. Návrh – na nyní již „mimořádný“ výdej léčiv – mezitím získal podporu České lékárnické komory (ČLnK), která jej na konci roku 2021 zaslala jako podnět Ministerstvu zdravotnictví v rámci přípravy nového zákona o léčivech. „Komora připravila paragrafové znění definující podobu mimořádného výdeje… Rozhodli jsme se prosazovat mimořádný výdej v rámci řádného připomínkového řízení tak, aby mohl být prodiskutován s odbornou veřejností, nikoliv jako poslanecký pozměňovací návrh k tematicky a obsahově nesouvisejícím novelám zákona o léčivech,“ vysvětlil Zdravotnickému deníku pozadí tvorby zákona prezident ČLnK Aleš Krebs.
Krebs je přesvědčen, že lékárníci by díky mimořádnému výdeji ulevili nejen pacientům, ale i přetíženým pohotovostem, kam by jinak lidé museli dojít pro lékařský předpis. „Lékárníci jsou na realizaci mimořádného výdeje připraveni, včetně předcházení jeho zneužívání,“ konstatoval Krebs s dodatkem, že tento způsob výdeje by se nevztahoval na rizikové skupiny léků, jako jsou antibiotika nebo léky silně účinné či ovlivňující pozornost. „Jednalo by se pouze o léky, které pacient prokazatelně užívá dlouhodobě, jako jsou například ty na léčbu diabetu či vysokého tlaku,“ dodal. Navzdory snahám Komory i podpoře veřejnosti, která je podle Krebse vysoká, se však návrh na mimořádný výdej zatím prosadit nepodařilo.
-fk-
