Protesty organizované lékařskými a zdravotnických odbory kvůli navýšení platů a mezd zdravotníků se uskuteční až příští rok, k protestům praktických lékařů a ambulantních specialistů oznámených na poslední dva říjnové dny se odbory nepřipojí, ač to zvažovaly. Oznámila to předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Protesty, které odbory plánují na příští rok podle ní mohou proběhnout formou výpovědí z přesčasové práce, případně ale i jiným způsobem.
Původně plánované opakování výpovědí z přesčasové práce oznámené na začátku září nakonec odložily i kvůli povodním na začátek příštího roku. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na sociální sítí X uvedl, že navýšení odměn žádané odbory by stálo desítky miliard korun, k dispozici je zhruba pět až sedm miliard. Podle odborů ale zdravotní pojišťovny mají dostatečné rezervy.
„Rozhodli jsme se, že nemocnice i při této akci budou zodpovědné,“ uvedla Žitníková. Prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek však uvedl, že komora podporuje protest praktických lékařů a ambulantních specialistů. Doplnil, že ministr zdravotnictví by si tento vstřícný krok neměl vykládat jako slabost, ale jako ochotu k dalším jednáním.
Dohoda z loňského prosince, která tehdy odvrátila protesty zaměstnanců nemocnic formou výpovědí z přesčasové práce, podle Žitníkové nebyla naplněna. Po devíti měsících jednání není dohoda na návrhu zákona o odměňování zdravotníků, neřeší se benefity nebo dřívější odchody do penze. Návrhy ministerstva zdravotnictví (MZd) podle ní nebylo možné přijmout, neřešila platy a mzdy sester a některým by se odměna snížila.
Ministr se odvolává na rezervy pojišťoven
Válek považuje dohodu za splněnou, lékaři podle něj zpochybňují její principy. „Rezervy pojišťoven sice existují, je z nich hrazena mimo jiné prevence, podpora lékařů v regionech s hůře hrazenou péčí a mnoho dalších věcí. Přesun těchto peněz na platy by jednak toto vše zlikvidoval, ale hlavně by to ty rezervy vysálo za jediný rok a další rok by na to už nebylo,“ napsal ministr na sociální sítí X. Dopoledne přitom pojišťovny vyzval, aby z rezervních fondů přidaly praktickým lékařům a ambulantním specialistům, kteří ohlásili na konec října protesty.
Zákon o odměňování zdravotníků měl navázat výši mezd lékařů a dalších zdravotníků na průměrnou mzdu, stanovoval i minimální výší odměny. Bez něj se teď zdravotníků týká jen dříve dohodnuté navýšení platů od ledna o 1 400 korun, podle odborů nedostatečné. „Kdyby nám v prosinci 2023 řekli tu pravdu, že nám dají 5 000 až 15 000 korun, ale v roce 2024 jenom to, co všem ostatním, tak bychom dohodu nikdy nepodepsali,“ uvedl předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů (LOK-SČL) Martin Engel.
Na příští rok počítá veřejné zdravotní pojištění s 530 miliardami korun, jde o 18,5 miliardy korun víc než letos. Podle Kubka ale jen 6,5 miliardy jde navíc na úhrady zdravotní péče, 11 miliard korun jde do rezerv zdravotních pojišťoven. „Vláda si objednává zdravotní péči. Není ochotná zaplatit reálné ceny, kolik skutečně stojí,“ dodal Kubek. Podle Žitníkové měly zdravotní pojišťovny na účtech přes 50 miliard korun.
Vláda v dubnovém usnesení ministerstvo zdravotnictví zavázala, aby se vyhnulo deficitu a nerozdělovalo příští rok na zdravotní péči víc, než budou příjmy zdravotního pojištění. Proto jsou nárůsty pro jednotlivé oblasti zdravotní péče meziročně nižší než v posledních letech.
Proti tomu protestují právě praktičtí lékaři pro dospělé, pro děti a ambulantní specialisté. Při příchodu na dnešní jednání vlády Válek novinářům řekl, že primární péči by pojišťovny měly příští rok podpořit z rezervních fondů, na kterých mají vyšší jednotky miliard korun.
ČTK
