Během roku a půl poté, co Nejvyšší soud Spojených států zrušil právo na potrat dané verdiktem z roku 1973, zemřelo více dětí, než se očekávalo. Naprostá většina z nich měla vrozené vady. Vyplynulo to z výzkumu, který byl zveřejněn v říjnu v časopise Journal of American Medical Association Pediatrics.
Výzkumníci použili národní měsíční údaje o celkovém počtu živě narozených dětí a úmrtí kojenců z databáze amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) za roky 2018 až 2023. Ukázalo se, že v několika měsících (říjen 2022, březen 2023 a duben 2023) po soudním verdiktu došlo k celkovému nárůstu kojenecké úmrtnosti o 7 procent, přibližně tedy o 247 úmrtí více než v předchozích obdobích. Zvýšil se také počet zemřelých dětí, které se narodily s vrozenou vadou, a to o 10 procent (o 204 úmrtí více).
Jak informuje CCN, přibližně 80 procent těchto dodatečných úmrtí kojenců lze podle nového výzkumu přičíst vrozeným vadám, které byly vyšší celkem v 6 z 18 měsíců po verdiktu. „Vrozené anomálie mohou mít různou intenzitu, od mírných až po závažné, přičemž nejčastěji postihují srdce nebo páteř dítěte. V některých případech mohou děti s vrozenou vadou přežít jen několik měsíců,“ uvedl portál.
Kojenecká úmrtnost zahrnuje i úmrtí, k nimž dojde před dovršením jednoho roku věku dítěte. Je tak obtížné detailně rozebrat, co přesně se stalo ve zmíněných měsících, kdy byla míra úmrtnosti vyšší, než se očekávalo. Načasování čtyři, devět a deset měsíců po rozhodnutí soudu ovšem odpovídá přibližně době, kdy lze u plodu identifikovat vrozené vady.
Souvisí zvýšená mortalita s rozhodnutím soudu?
Nutné je zmínit výzkum z loňského listopadu, podle kterého se v USA se zákazem potratů zvedl také počet porodů. Podle odborníků část tohoto nárůstu souvisí s neúměrným zvýšením počtu žen, které donosí plody se smrtelnými vrozenými vadami. „Ať už byla těhotenství chtěná nebo nechtěná, víme, že mnoho z nich by skončilo potratem, kdyby lidé měli přístup k těmto službám,“ uvedla k aktuálním zjištěním Ushma Upadhyayová, docentka na Katedře porodnictví, gynekologie a reprodukční vědy na Kalifornské univerzitě v San Francisku.
Lze prokázat přímou souvislost mezi restriktivní legislativou a zvýšenou kojeneckou úmrtností? Podle Gizachewa Tessemy z australské Curtin University to jde těžko, přesto pro tuto kauzalitu existují důvody. „Jedním z nich je, že u osob, kterým je odepřen přístup k potratovým službám, a to i v případech, kdy těhotenství představuje život ohrožující riziko, může docházet k vyšší míře kojenecké úmrtnosti,“ řekl pro ABC. Zákazy potratů mohou podle odborných hlasů ovlivnit i přístup k širší zdravotní péči, což může vést ke zvýšení rizika pro děti i matky.
Neméně závažným důvodem je také skutečnost, že u žen s omezeným přístupem ke zdravotnickým službám hrozí v prenatálním a poporodním období problémy s duševním zdravím. Ty mohou přispět k negativním perinatálním a neonatálním komplikacím, které zvyšují riziko úmrtí během prvního roku po porodu.
Přelomovým rozsudkem v případě Dobbs vs. Jackson Women’s Health Organization Nejvyšší soud USA v červnu 2022 rozhodl, že Ústava Spojených států nepřiznává právo na potrat. Tímto verdiktem tak zrušil rozsudek v procesu označovaném jako Roeová versus Wade z roku 1973. Pravomoc regulovat jakýkoli aspekt potratů, který nechrání federální zákon, se tak vrátila do rukou zákonodárců v jednotlivých státech.
Ilona Hobzová
