Podařilo se zabránit epidemii, oceňuje Macková práci hygieniků při povodních

Povodně, které minulý měsíc postihly větší část republiky, přiměly k napnutí všech sil nejen jednotky integrovaného záchranného systému, ale i pracovníky krajských hygienických stanic a Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Jak si hygienici vedli? Zvýšil se zájem o očkování proti infekčním onemocněním? A nepodcenili obyvatelé zasažení vodou zdravotní rizika? Na to Zdravotnickému deníku odpovídala ředitelka SZÚ a hlavní hygienička ČR Barbora Macková.

Jak celkově hodnotíte počínání Čechů během nedávných povodní? Přistupovali k jejich zdravotním rizikům zodpovědně?

Není naším úkolem hodnotit či dokonce hledat chyby v chování těch, kteří se dostali do velmi nelehkých životních situací. Vnímám, že naší prací bylo a zůstává v takových situacích poskytnout lidem potřebnou podporu a oporu v oblasti zajištění jejich zdraví a prevence. Proto také jsou naši kolegové a kolegyně z krajských hygienických stanic v terénu, přímo v zasažených oblastech a věnují se řadě činností spojení s řešením následků povodní. Proto jsme přivítali také spolupráci neziskových organizací při šíření osvěty o hrozících infekcích a prevenci. Vědět, jak si chránit zdraví a dozvědět se to včas, to považuji za klíčové.

Jak hodnotíte práci SZÚ a krajských hygienických stanic při povodních?

Státní zdravotní ústav – prakticky ihned jak přišla první varování meteorologů před možnými záplavami – vydal souhrn informací o rizicích, která s sebou nesou záplavy. Hovořili jsme zejména o rizicích kontaminace pitné vody, studní, jejich sanaci, ale i o rizicích šíření infekcí a možnostech ochrany. Vysoce hodnotím nasazení celého týmu odborníků, kteří od prvních dnů reagovali i na dotazy a požadavky médií. Byla to právě média, která pomáhala dostat nejrychleji důležité informace k lidem v zasažených oblastech a já děkuji za tu spolupráci na obou stranách. Jsem přesvědčena, že takový přístup opravdu pomohl zamezit mnohým hygienickým a epidemiologickým chybám, protože informovanost lidí o rizicích a způsobech, jak se chránit, vnímám jako klíčovou.

Mohlo by vás zajímat

Vítám navýšení kapacit vzdělávání na vysokých školách, posun by měl nastat v digitalizaci, říká ředitelka NCO NZO Nekudová

Z našeho pohledu nemůžeme nic vytknout ani práci krajských hygienických stanic, ačkoli na podrobnější hodnocení ještě dojde, protože práce hygienické služby v souvislosti s povodněmi ještě neskončila. Už ale nyní mohu říct, že bylo vidět enormní nasazení mnoha kolegů a kolegyň, kteří se sami potýkali s následky povodní. I přesto pracovali významně nad rámec svých každodenních povinností a dokázali, že moderní hygienická služba není jen o kancelářské práci, ale skutečně o ochraně veřejného zdraví, včetně práce v terénu. Tímto bych chtěla poděkovat všem spolupracovníkům, kteří mají za sebou opravdu náročné týdny.

SZÚ varoval před zvýšeným výskytem infekcí. Vyskytly se nějaké ve větší míře? Jak jste na to reagovali?

Varovali jsme především před žloutenkou typu A, leptospirózou a tetanem, a to na základě zkušeností ze záplav, které Českou republiku postihly už dříve. Jde o infekce, kterým se v takových podmínkách dobře daří. Rizik z vody, která splachuje vše, co jí přijde do cesty, včetně septiků či chemikálií, je samozřejmě mnoho, o těch hlavních jsme také opakovaně informovali. Jsem ráda, že to mohu říci, ale zdá se, že i díky včasnému a opakovanému informování veřejnosti o rizicích se podařilo zabránit výraznému (epidemickému) nástupu některé z očekávaných infekcí. Kromě žloutenky typu A, kde na podnět místního šetření hygieny lokálně proběhlo očkování, jednotek zaznamenaných případů leptospirózy a střevních potíží, se zatím nevyskytly větší potíže se žádnou infekcí.

Máte už všechna data ohledně infekcí ze záplav?

Informace o výskytu těchto onemocnění získávají SZÚ, krajské hygienické stanice i Ministerstvo zdravotnictví z registru ISIN, do kterého hlásí případy onemocnění lékaři v terénu. Toto hlášení se může dít s určitým zpožděním – například když lékař čeká na potvrzující výsledek z laboratoře – a proto nelze v současné době ještě s jistotou říci, že vůbec nedošlo ke zvýšení počtu zmiňovaných onemocnění nad běžný výskyt. Na druhou stranu se může později i ukázat, že paradoxně těchto případů i ubylo (oproti běžnému výskytu), což by mohlo být způsobeno tím, že díky varování v médiích se opatrněji (hygieničtěji) nechovali jen lidé v zaplavených oblastech, ale i jinde.

Součástí pomoci lidem v zasažených oblastech byla i možnost podstoupit mimořádné očkování proti žloutence? Bylo o něj zájem? Kolik mimořádných očkování bylo vykázáno?

Na základě zhodnocení zdravotních rizik probíhá cílené očkování vybraného okruhu osob proti hepatitidě typu A v Ostravě Přívoze, kde bylo ohnisko nákazy ještě před povodněmi, a také v záplavami postihnutém Jesenicku.

Jen v Ostravě bylo během povodní v zaplavených oblastech naočkováno 552 osob, z toho 186 dětí. Očkujeme také na základě vyhodnocení míry rizika i dobrovolné hasiče, kteří se podíleli na likvidací následků povodní v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, protože plní obdobné úkoly jako jejich kolegové profesionálové, kteří už vzhledem k rizikům spojeným s výkonem své profese očkováni jsou. V této souvislosti byly očkovány už stovky dobrovolných hasičů a očkování dále pokračuje, aktuálně zejména v Olomouckém kraji. 

Zvýšil se zájem i o další druhy očkování, například proti tetanu?

Nikterak významně.

Odhalily povodně nějaké nedostatky v připravenosti SZÚ či krajských hygienických stanic na podobnou událost? Podnikají se případně kroky ke zlepšení?

SZÚ aktivoval svůj krizový štáb, který byl zárukou rychlé výměny informací mezi námi, Ministerstvem zdravotnictví a hygieniky. Jsem ráda, že mohu kolegům poděkovat, tato situace prověřila naše schopnosti efektivně reagovat na požadavky a informovat, a z této prověrky hodnotím, že SZÚ vyšel se ctí.

Rezervy se ukázaly v zastupitelnosti, kterou bohužel na některých pozicích nejsme schopni kvůli podfinancování zajistit. Povodně byly i podnětem pro aktualizaci některých našich osvětových materiálů (těch, kde si to vyžádá větší studium nové literatury a databází), takže nyní se například pracuje na přezkoumání toxikologických informací, které byly podkladem pro stanovení havarijních limitů pitné vody v dokumentu Nouzové zásobování pitnou vodou.

Co se týká hygien, povedlo se zvládnout akutní fázi krize a ukázalo se, že nastavený systém funguje. Podrobnější zhodnocení naší práce ještě přijde, až bude situace kolem povodní opravdu u konce. Všechny poznatky a zkušenosti budou pro nás důležité i jako součást připravenosti pro další možné krizové události.

-fk-