Posílit domácí výrobu léčiv. Podle Dvořáčka je Hospodářská strategie dobrým odrazovým můstkem
Vláda ve čtvrtek schválila novou Hospodářskou strategii České republiky, jejíž cílem je, aby se naše země zařadila se do roku 2040 mezi 10 států EU s nejvyšším HDP na obyvatele. Součástí dokumentu jsou také dva odstavce věnované podpoře farmaceutické výroby. Co konkrétního z nich do praxe plyne, jsme se zeptali náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka. Ten dokument považuje za dobrý odrazový můstek pro práci s farmaceutickým průmyslem tak, aby v České republice zůstal a aby v ní rozšiřoval svoje aktivity. Konkrétní oblasti farmaceutického průmyslu, které by měly být podpořeny, se podle Dvořáčka už začínají rýsovat.
„Je významným úkolem posílit soběstačnost ve výrobě léčiv a léčivých látek. Česká republika, jakožto země se silnou farmaceutickou výrobou a kvalifikovanými experty, může při zajištění podpory hrát klíčovou roli při odstraňovaní strategické závislosti EU na dovozu ze třetích zemí,“ stojí mimo jiné v dokumentu Hospodářská strategie České republiky: Česko do top 10. Jaké konkrétní kroky by v České republice měly být učiněny, aby se posílila naše soběstačnost ve výrobě léčiv a léčivých látek a zároveň abychom pomohli posílit i soběstačnost EU?
O tom diskutujeme poměrně dlouhou dobu. A myslím si, že nám poslední dva až tři roky ukázaly, že stávající stav – obzvlášť ohledně výroby některých generických přípravků, který v nejnižších cenových hladinách – je čím dál tím hůř udržitelný. A to nejenom v České republice, ale v celé Evropě. Jsem proto velmi rád, že se v Hospodářské strategii farmaceutický průmysl objevil.
Očekáváme, že v dohledné době – spíš v řádu měsíců než let – by měl spatřit světlo světa draft pro takzvaný Critical Medicines Act (navrhovaný evropský zákon o kritických léčivých přípravcích – pozn. red.). Dlouhodobě se totiž ukazuje, že Evropa, pokud chce být alespoň částečně soběstačná, musí postavit systém, který v ní udrží alespoň část výroby. To samozřejmě bude bez národních strategií jenom cár papíru, ale pokud to k tomuto problému přivede pozornost, tak my se na základě vládou schválené Hospodářské strategie můžeme začít bavit o tom, jak pracovat s farmaceutickým průmyslem tak, aby v České republice zůstal a aby v ní rozšiřoval svoje aktivity.
Na co konkrétního by se ve farmaceutické výrobě měla Česká republika v rámci Evropské unie specializovat?
Mohlo by vás zajímat
Už tušíme, jaký je aktuální stav, protože už máme sektorovou analýzu, která vznikla letos. A bavíme se o tom, jak jí prohloubit tak, abychom měli opravdu detailní přehled o situaci v tuzemské výrobě. A na základě toho my bychom se měli podívat na to, který typ léčiv v České republice chceme vyrábět. Myslíme si přitom, že máme know-how a máme máme šanci výrobu v tuzemsku udržet, a to generických i originálních léčiv. A na základě toho bychom měli začít vytvářet podmínky, které průmyslu v ČR pomohou fungovat. Což už se tolik netýká ministerstva zdravotnictví, nebo jen částečně. Je to i úkol pro Ministerstvo průmyslu a obchodu, CzechInvest nebo SÚKL.
Jaké konkrétní podmínky to jsou?
Potřebujeme pracovat na investiční části, na tom, jak podpořit rozvoj. A také na udržitelnosti v kontextu toho, jak výrobu podpořit z pohledu veřejných zakázek a dalších regulatorních kroků. Hospodářská strategie je jenom základ a fakt, že v ní něco je, ještě automaticky neznamená, že vznikne nějaká dlouhodobá podpora. Ale je to základ toho, abychom si partnersky řekli, že tuto oblast chceme podpořit a společně se zamyslíme nad tím, co všechno musíme udělat pro to, abychom měli dost vzdělaných lidí, kteří v této oblasti chtějí pracovat, abychom měli dostatek výrobních kapacit a abychom vlastně byli schopní nastavit podmínky, které průmyslu pomohou být konkurenceschopný. To by mělo atrahovat investice do průmyslu generickéhoi originálního a samozřejmě i s provázanosti na to, co se děje v českém akademickém sektoru. Kdybych mohl něco vypíchnout, tak brněnské Centrum excelence CREATIC, kde se počítá s malou výrobou přípravků, které jsou vyráběny vlastně individuálně, pro konkrétní pacienty.
Do jaké míry může podle vás dokument Hospodářská strategie přispět ke spolupráci s tuzemskými farmaceutickými firmami? Probíhají už nějaká jednání s výrobci?
Tato jednání už probíhají. Vrchní ředitel na ministerstvu průmyslu a obchodu Eduard Muřický už poněkolikáté svolal kulatý stůl k českému farmaceutickému průmyslu. A tam už se začínají definovat oblasti, které by měly být podpořeny a na kterých by se mělo pracovat.
Jakub Němec
Jakub Němec
