Politici vědí, že se prevence zdravotních rizik ekonomicky vyplácí a je zcela zásadním faktorem pro konkurenceschopnost evropských ekonomik. V politických cyklech nastupujících a odcházejících vlád se však na ni prakticky nedostane. V rozpočtech je prevence upozaděna, protože její pozitivní efekt přichází zpravidla až poté, co skončí funkční období politiků, kteří o financích na ni rozhodují. Shodli se na tom stínový premiér Karel Havlíček (ANO) a slovenský ministr pro investice, digitalizaci a regionální rozvoj Richard Raši (HLAS). Řešením podle nich je dívat se na rozpočty hospodářsky, ne účetně. Diskusní panel konference Ekonomika prevence se dotkl i řady dalších témat – například politiky snižování rizik, prevence ve firmách, finančních pobídek, úloh pojišťoven nebo Draghiho zprávy o konkurenceschopnosti Evropské unie.
„Prevence je něčím, co nikdo nezpochybňuje. Každý ví, že jen zdravý stát je silný stát, a že jen silný stát může být konkurenceschopný. A přesto jsem přesvědčen, že nejen Slovensko, ale většina států v Evropské unii a možná i na světě má stále problémy s tím, aby při přípravě svých rozpočtů dokázala investovat do prevence takové množství finančních prostředků, o jakém jsou všichni přesvědčení, že je nezbytné pro to, aby to přineslo efekt,“ řekl na úvod jedné z panelových diskusí konference slovenský ministr pro investice, digitalizaci a regionální rozvoj Richard Raši.
A hned vysvětlil, proč tomu tak je. „Investice do prevence je něco, co uděláte dnes, ale politický výsledek to přinese až tehdy, kdy už vás to nezastihne ve funkci,“ řekl. Proto když se schvaluje rozpočet, vždy se podle něj řeší akutní problémy. A přestože všichni politici vědí, že investice do prevence přinese silný a nezpochybnitelný efekt, je mimořádně obtížné vyčlenit na ni adekvátní množství prostředků.
S tím souhlasil stínový premiér Karel Havlíček z ANO, který připomněl, že třetina celosvětového růstu HDP ve 20. století nastala díky zdravější populaci a že se každá koruna, kterou dá stát do prevence, sedminásobně vrátí. „Myslím, že si každý intuitivně uvědomuje, že když dneska budeme dávat do prevence finanční zdroje, tak to vždycky vyjde levněji než případné náklady na budoucí zdravotní péči,“ řekl Havlíček, podle něhož je nesporné, že čím budeme mít jako stát zdravější populaci, tím budeme mít lepší HDP a vyrovnanější rozpočty. Za klíčové považuje i investice do sportu – a to nejen vrcholového, ale především do žákovského a amatérského – a zkrácení čekacích dob na vyšetření.
Prevence – jednoznačně premiérské téma
Raši na konferenci také kvitoval, že se od dříve běžně užívané politiky zákazů čím dál více v oblasti prevence přechází k politice snižování rizika (harm reduction). „Dnes už žijeme v době, kdy zákazy nic nevyřeší, což dokazují i zkušenosti z Velké Británie a mnohých dalších zemí. Pokud je jasné, že něčeho zákazem nedosáhneme, snažme se daného cíle dosáhnout nabízením alternativ nebo kampaněmi k tomu, abychom přecházeli od nejškodlivějších alternativ k těm méně škodlivým,“ míní slovenský ministr.
Podle Havlíčka by se ve vlastním zájmu měli prevenci věnovat určitě i podnikatelé a zaměstnavatelé. „V tom může samozřejmě sehrát významnou roli i stát. Například firmám umožnit nějaký daňový odpočet nebo zvýhodnění, pokud budou v prevenci podporovat své zaměstnance,“ řekl Havlíček a doplnil, že podle něj systém daňových odpočtů na zdroje perfektně funguje v oblasti inovací, kde ho jako ministr zaváděl. Stínový premiér na konferenci Ekonomika prevence také prozradil, že se hnutí ANO chystá do svého volebního programu k blížícím se parlamentním volbám zařadit právě i incentivy v oblasti zdravotnictví.
Karel Havlíček přitom označil prevenci za zcela klíčové politické téma, které si zasluhuje úzkou koordinaci z těch úplně nejvyšších politických pater. A to i s ohledem na to, do kolika oblastí a resortů zdravotní prevence spadá. „Je to určitě premiérské téma, což neříkám jenom z politického úhlu pohledu. Já bych řekl, že to je výsostně důležité téma pro nás pro všechny. Máme totiž tendenci prevenci stále podceňovat a spoléhat na léčbu, což má samozřejmě dvě negativní konotace – jednak to může být pro pacienty pozdě a za druhé to stojí celý systém neskutečné peníze,“ poznamenal Havlíček.
S tím, že zdravotní prevence výrazně přesahuje portfolio ministra zdravotnictví, jednoznačně souhlasí i Richard Raši. Významu prevence podle něj politici sice rozumí, je ale třeba přetavit myšlenky v činy. „Je jen na nás, politicích, abychom začali dělat to, o čem jsme přesvědčeni. Abychom dokázali překonat pohled intervencí, které jsou vázané na jeden politický cyklus. Abychom dokázali přenastavit své myšlení na to, že kde se nedá použít jako řešení zákaz, ať se použije snižování rizika. A abychom naše politická rozhodnutí činili na základě důkazů, a ne na základě pocitů. Pokud se nám to podaří, stane se investování do prevence něčím přirozeným,“ vyzval Raši.
Dívat se na rozpočty hospodářsky
Evropská populace stárne a evropské státy musí vynakládat více peněz na to, aby lidé byli fit. Včasná prevence se proto z ekonomického hlediska do budoucna jednoznačně vyplatí, uvedl na konferenci redaktor The Financial Times Andrew Bounds. A upozornil na to, že podle údajů OECD padesátníci dnes pracují méně, protože často trpí kritickými zdravotními problémy, ať už je to diabetes nebo rakovina. „A co se týče zdraví mladých lidí, ukázalo se že v Británii – a platí to i pro Evropu – je určitý počet malých lidí, kteří nejsou dostatečně zdraví. A tento počet výrazně vzrostl od roku 2008, kdy byla finanční krize, ať už to bylo v důsledku covidu, nebo právě finanční krize,“ varoval Bounds, který v této souvislosti lituje, že se oblastí prevence příliš nezabývá zpráva o konkurenceschopnosti Evropy, kterou zveřejnil italský expremiér a bývalý prezident Evropské centrální banky Mario Draghi.
Tuto zprávu komentoval v panelové diskusi také ekonom Francesco Moscone z Brunel University v Londýně a Ca’Foscari University v Benátkách. „Myslím si, že si všichni musíme tu zprávu přečíst a strávit ji. Je v ní spousta konkrétních důkazů, ale v zásadě jde o to, že ten dokument říká, že pokud chce Evropská unie zůstat na globální i regionální úrovni konkurenceschopná, musí udělat spoustu změn, od inovací až po radikální reformy. A není pochyb o tom, že v produktivitě Evropa zaostává, například ve srovnání s Čínou a USA,“ uvedl Moscone s tím, že řešením je obnovení evropské produktivity, posílení ekonomického růstu a eliminace výrazných nerovností mezi jednotlivými evropskými státy.
Moscone v souvislosti s prevencí kvitoval, že se Evropská komise zaměřuje na řadu směrnic, které souvisí se spotřebou tabáku a alkoholu. „Nyní je chvíle pro revizi v rámci Evropské unie. A myslím si, že jedním ze způsobů, jak se posunout vpřed, je právě snížit podíl všech těch možných rakovinných a kardiovaskulárních onemocnění, které souvisí s životním stylem a o kterých mluvíme tady na konferenci,“ řekl Moscone s tím, že je také zastáncem principů harm reduction.
O Draghiho zprávě se zmínili i oba vrcholní politici. Richard Raši doufá, že nepůjde jen o „zprávu pro zprávu“, ale to, co je pro členské státy akceptovatelné, se z ní skutečně vybere a povede to ke změnám. Karel Havlíček je, co se Draghiho zprávy týče, méně optimistický. „Já jsem skeptik, myslím si, že se jí EU moc inspirovat nebude. Ta zpráva je zdrcující a, popravdě řečeno, neříká nic úplně nového,“ poznamenal. A dodal: „Já nabádám k jedné věci, a to v podtextu Draghiho zprávy je: Nedívejme se na naše rozpočty účetně, dívejme se na ně hospodářsky. Každý, kdo kdy byl v nějaké organizaci, která se dívala dlouho dopředu, třeba ve firmách nebo jiných institucích, ví, že se nemůže dívat jenom z úhlu pohledu dvou let, ale třeba deseti nebo patnácti let.“
S takovým pohledem souhlasí z pohledu zdravotní pojišťovny i ředitel VZP Zdeněk Kabátek. „Zdravotní pojišťovny musí přemýšlet hospodářsky. Kdybychom se nedívali na nějaký desetiletý nebo patnáctiletý horizont, nemůžeme plnit cokoli, co plnit máme – tedy zajistit stabilní dostupnost zdravotních služeb pro naše klienty. A role prevence je zcela neoddiskutovatelná. Kromě toho, že máme bezesporu určité rezervy v oblastech struktury poskytovatelů a efektivity celého systému poskytovatelů zdravotních služeb, tak prevence je jednou z oblastí, kterou dnes můžeme aktivně řešit hospodářsky, to znamená s nějakou investicí do budoucna. Můžeme ji řešit s tím, že bude podmiňujícím faktorem pro to, že udržíme ve zdravotnictví stabilitu,“ řekl na konferenci Kabátek.
Na to, že je zdravotnictví sdílenou kompetencí mezi členskými státy a Evropskou unií, přičemž více pravomocí leží na členských státech a Evropská unie „tahá spíše za ten kratší konec provazu“, upozornil poslanec Evropského parlamentu Ondřej Krutílek (ODS). Přesto podle něj mohou evropské politiky prevencí výrazně pomoci evropskému zdravotnictví. „Pozitivní role, kterou může Evropská unie a potažmo Evropský parlament sehrát, spočívá především v tom, že bude umožňovat, aby se některé služby nebo věci, ze kterých může těžit celek, lépe rozšířily po EU,“ uvedl Krutílek a jako příklad jmenoval farmaceutický balíček a návrh European health data space.
Prevence šetří peníze nejen ve zdravotnictví, ale i v dalších resortech, upozornil na konferenci místopředseda představenstva slovenské Všeobecné zdravotní pojišťovny Matej Fekete. „Průměrný počet dní v pracovní neschopnosti na Slovensku je 46 dní. To je miliarda eur, které dokážeme ušetřit, pokud jako zdravotní pojišťovny budeme aktivně přistupovat k prevenci,“ řekl Fekete s tím, že lidé nebudou tak dlouho v pracovní neschopnosti a nebudou stát systém další peníze v rámci sociálního zabezpečení.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR, Všeobecné zdravotné poisťovně a společnostem Tiscali Media, ALK, Ewing, EUC, AKESO, Sprinx, Národní sportovní agentuře a sportovnímu klubu Dukla.
