Říjen si celý svět připomíná jako měsíc boje proti rakovině prsu. Americká onkologická společnost vydala první říjnový den rozsáhlou studii, podle které úmrtnost Američanek na rakovinu sice klesá, onemocnění se však stále častěji objevuje u mladších věkových skupin. Autoři studie vycházející z dat Národního onkologického ústavu uvedli, že do 50 let věku onemocní invazivní rakovinou prsu každá padesátá žena ve Spojených státech. Informace přinesl deník The New York Times.
Výskyt rakoviny prsu se v letech 2012 až 2021 celkově zvyšoval o jedno procento ročně. U dvacetiletých, třicetiletých a čtyřicetiletých žen však došlo k nárůstu incidence o 1,4 procenta ročně, zatímco u žen ve věku 50 a více let byl nárůst mírnější, a to o 0,7 procenta ročně. Přestože naprostá většina případů rakoviny prsu a úmrtí se nadále týká starších žen, nárůst zhoubných nádorů u mladších Američanek je podle odborníků znepokojivý.
Rakovina prsu vyskytující se v rané dospělosti nebo ve středním věku bývá agresivní, stanovení diagnózy navíc trvá déle. Důvodem je zejména to, že s diagnózou rakoviny v mladém nebo mladším věku se v mnoha případech nepočítá a preventivní screeningové prohlídky jsou zaměřené na starší ženy. Zvyšuje se tak riziko opožděného zahájení léčby a pokročilejšího stadia nemoci.
Pravidla screeningových programů karcinomu prsu se ale ve Spojených státech nedávno změnila. Americká pracovní skupina pro preventivní medicínu začátkem letošního roku snížila věk pro zahájení mamografie z 50 na 40 let. Americká onkologická společnost pak doporučuje zahájit každoroční mamografický screening v 45 letech u žen s průměrným rizikem, navíc s možností začít ve věku 40 let.
U všech věkových kategorií se na nárůstu výskytu podílely zejména lokalizované nádory, které se nerozšířily do okolních lymfatických uzlin ani do jiných částí těla. Spoluautor studie Ahmedin Jemal jako jeden z důvodů nárůstu označuje mimo jiné i změny v reprodukčním životě žen. Riziko podle něj může snižovat například kojení, zvyšuje ho naopak dřívější menstruace a pozdní menopauza.
Jak je na tom Česko?
Podle ředitele Masarykova onkologického ústavu Marka Svobody se rakovina prsu u mladších žen objevuje častěji i v Česku. „Situace u nás ale není tak horentní jako v Americe, tam čísla narůstají mnohem rychleji. Důvodem je, že se tam nachází riziková populace Afroameričanek a výrazně větší proporce rizikových faktorů, jako je například obezita,“ sdělil Zdravotnickému deníku a dodal, že v Česku se pravidla screeningových programů měnit nebudou.
Podle dat ÚZIS si diagnózu každoročně vyslechne okolo 7500 Češek, zhruba 1800 z nich nemoci podlehne. Zhoubný nádor prsu u žen v dlouhodobém trendu narůstá, v posledních letech ale dochází ke zpomalení růstu a náznaku stabilizace. Zvyšuje se ale i počet těch, které navštěvují mamografická vyšetření. Podle odhadů VZP ČR letos podstoupí toto vyšetření zhruba o 13 procent žen víc než před pěti lety.
Ženy mladší 45 let screening pojišťovnou hrazený nemají. Pokud o něj z preventivních důvodů požádají, musí si ho zaplatit. Zdravotní pojišťovny jim ale většinou přispívají. Například u VZP se jedná o jednorázový příspěvek ve výši 500 korun, v loňském roce 2023 si o něj požádalo téměř 21 tisíc žen.
Ilona Hobzová
