Umělá inteligence by německému zdravotnictví ušetřila až čtvrtinu výdajů každý rok
Využití umělé inteligence ve zdravotnictví má obrovský potenciál. Díky ní by mohlo dojít ke značnému zefektivnění zdravotní péče, a to jak na úrovni léčby, tak i včasného záchytu vážných onemocnění nebo prevence. To by se zároveň přetavilo i do nezanedbatelného ekonomického přínosu. Americká poradenská společnost Boston Consulting Group nyní vyčíslila, jak velké úspory by umělá inteligence dokázala přinést německému zdravotnictví. Jedná se o obrovskou sumu peněz, jak s odkazem na studii informoval německý deník Handelsblatt.
Německé zdravotnictví čelí a v nejbližší budoucnosti bude čelit velkým výzvám. Demografické stárnutí a ruku v ruce jdoucí technologický pokrok způsobují, že se nůžky mezi příjmy a výdaji v systému zákonného zdravotního pojištění neustále rozevírají. Tato nerovnováha by se však dříve či později musela řešit na úkor všech, kteří do systému nyní přispívají.
V praxi by to znamenalo zvyšování sazby zákonného zdravotního pojištění, aby byl německý zdravotnický systém dlouhodobě finančně udržitelný. Podle studie institutu Iges, na kterou se odkazuje německý deník Handelsblatt by se sazba zdravotního pojištění v systému zákonného zdravotního pojištění musela od příštího roku zvýšit o 0,6 procentního bodu na 16,9 procenta, do roku 2030 na 18,1 a do roku 2035 dokonce na 19,3 procenta z hrubých mezd pojištěnců.
Úspory? Až jedna čtvrtina současných výdajů
Čísla tedy hovoří jasně: V současné době chybí řešení, jak se vyhnout stále rostoucímu navyšování pojistného. V budoucnu by ale mohla pomoci umělá inteligence (AI). Analytici americké poradenské společnosti Boston Consulting Group (BCG) totiž zkoumali, jak velký potenciál úspor by pro německé zdravotnictví umělá inteligence měla. A výsledky jsou vskutku impozantní.
Podle BCG by umělá inteligence mohla snížit výdaje na německé zdravotnictví přibližně o jednu čtvrtinu v porovnání se současným stavem. To znamená až 125 miliard eur (asi 3,17 bilionu korun) z celkových 500 miliard eur, které Německo aktuálně na zdravotnictví za celý rok vydává. Taková suma úspor odpovídá přibližně dvěma pětinám českého ročního hrubého domácího produktu.
Analytici BCG podrobněji vysvětlili, jak je možné takových úspor ve zdravotnickém systému dosáhnout. „Například pomocí kombinace prediktivní a generativní umělé inteligence ke včasnému odhalení nemocí nebo k zamezení dvojitého či vícenásobného vyšetření pacienta,“ uvedl partner ve společnosti BCG Konstantin Storms.
Mohlo by vás zajímat
Prediktivní a generativní AI
Prediktivní umělá inteligence používá algoritmy k předpovídání událostí na základě historických dat. V případě zdravotní péče by to mohlo znamenat využití zejména věku pacienta, jeho pohlaví, tělesné hmotnosti a dalších faktorů, pomocí nichž umělá inteligence dokáže odhadovat pacientovo riziko rozvoje například diabetu.
S generativní umělou inteligencí pak lze programy zdravotní péče či léčebné postupy lépe přizpůsobit individuálním potřebám pacienta. Tato umělá inteligence využívá existující informace k vytváření nového obsahu, vysvětlují autoři zprávy z Boston Consulting Group.
Tyto přístupy podrobně vysvětlují nejrůznější studie, například skupiny vědců z University of Sydney. Izraelská zdravotnická organizace Clalit pak již řadu let dokazuje, jak využívání umělé inteligence funguje v praxi. Jsou využívány údaje z elektronických záznamů pacientů k odhalení nemocí, jako je například selhání ledvin v rané fázi, uvádí Handelsblatt.
„Většina pacientů zpravidla přichází k lékaři, až když je příliš pozdě. Včasná předpověď by tak mohla odvrátit třeba následnou dialýzu, pokud je řeč o onemocnění ledvin,“ vysvětlil Konstantin Storms.
Německo není připraveno
Autoři zmiňované studie předpokládají, že pokud by Německo bylo připraveno, umělou inteligenci by do zdravotnictví bylo možné integrovat přibližně do šesti měsíců. Nejde tedy o běh na dlouhou trať nebo hudbu daleké budoucnosti. Umělá inteligence by našla uplatnění v mnoha oblastech zdravotnictví.
Problém (nejen) Německa ale v současné době spočívá v tom, že na zavádění umělé inteligence do zdravotnictví není zdaleka připraveno. V Německu dosud v žádné podobě neexistuje komplexní elektronická dokumentace pacienta, která by mohla poskytovat relevantní údaje právě pro využívání umělé inteligence. To by se ale mělo změnit, konstatuje Handelsblatt.
Zdeňka Musilová
Zdeňka Musilová
