Během prvních devíti měsíců letošního roku se nemocnost u našich západních sousedů dostala na novou rekordní úroveň. Němečtí zaměstnanci v průměru stonali 14,3 dne. Jedná se o hodnotu, která je mnohem vyšší než v době před covidovou pandemií. Právě onemocnění covid-19 hraje roli i v současné vysoké nemocnosti, která nepředstavuje problém pouze pro zdravotnický systém, ale také pro německé hospodářství. To totiž na stonající zaměstnance doplácí v podobě nerealizované produkce, a tedy nižšího hospodářského růstu. O obou aspektech zvyšující se nemocnosti informoval odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Průměrná nemocnost zaměstnanců v Německu se za prvních devět měsíců letošního roku dostala na nový rekord. Ten v současné době činí 14,3 dne. Vyplývá to z údajů zdravotní pojišťovny Techniker Krankenkasse, která má mezi svými pojištěnci 5,7 milionu zaměstnanců.
Podle odborného deníku Deutsches Ärzteblatt průměrný počet dní, které zaměstnanci strávili na nemocenské, meziročně stoupl o půl dne z 13,8 dne. Zatímco v řadě jiných oblastí vidíme postupný návrat k předcovidovým úrovním, v případě nemocnosti v Německu pozorují přesně opačný trend. Namísto zkracování dochází k mírnému, ale setrvalému prodlužování.
Covid stále nemocnost ovlivňuje
Před propuknutím pandemie covidu, tedy v roce 2019, činila průměrná nemocnost německých zaměstnanců 11,4 dne. Během pěti let se nemocnost zvýšila prakticky o tři dny. A přestože covidová pandemie je (doufejme) minulostí, covid se v aktuálních hodnotách zobrazujících nemocnost, stále ukazuje. Nachlazení a respirační onemocnění, včetně těch způsobených koronaviry, patří mezi nejčastější příčiny onemocnění zaměstnanců. Následují onemocnění duševního rázu, uvádí Deutsches Ärzteblatt.
„Již léta zde pozorujeme neustálý nárůst,“ cituje deník Deutsches Ärzteblatt zdravotní pojišťovnu Techniker Krankenkasse. Třetí nejčastější příčinou nemocnosti jsou problémy pohybového aparátu, zejména pak bolesti zad. Ty zůstávají na předních pozicích pomyslného žebříčku již řadu let.
Deník Deutsches Ärzteblatt ale zdůrazňuje také možnou roli postupné elektronizace evidence pracovní neschopnosti z důvodu onemocnění. Podle studie mannheimského Centra pro evropský hospodářský výzkum, na kterou se Deutsches Ärzteblatt odkazuje, digitalizace nemocenské k vyšší nemocnosti rovněž přispěla. Zjednodušeně řečeno proto, že digitalizace celý proces usnadnil.
Obrovské národohospodářské škody
Rostoucí trend v nemocnosti má ovšem své nezanedbatelné náklady. A to nejen v podobě výdajů sociálních systémů na dávky nemocenského pojištění nebo na zdravotní péči, ale zejména v podobě nerealizovaného hrubého domácího produktu. Pokud totiž člověk „leží doma“ s nemocí, netvoří novou produkci, a tím pádem nepřispívá k tvorbě HDP.
Institut německého hospodářství dokonce nedávno vyčíslil, k jak velkým národohospodářským škodám dochází v důsledku nemocnosti. Zaměstnavatele to podle Institutu v roce 2023 stálo 76,7 miliardy eur (v přepočtu kolem 1950 miliard korun). To je více než dvojnásobek než před 14 lety, a to v běžných cenách. V poměru k HDP jde asi o 1,7 procenta.
Pro německé hospodářství to však představuje i problém do budoucna, a to v souvislosti s očekávaným pokračováním demografického stárnutí. Právě Institut německého hospodářství připomněl, že u starších zaměstnanců se nemocnost vyskytuje častěji, a to především onemocnění pohybového aparátu.
Jak omezit zneužívání?
Rovněž se podle Institutu zvyšuje podíl duševních onemocnění na celkové nemocnosti. U nich navíc pracovní neschopnost trvá nesrovnatelně déle než u onemocnění fyzické povahy. V případě duševních onemocnění průměrná nemocnost v loňském roce činila 40,4 kalendářního dne, uvedl deník Deutsches Ärzteblatt s odkazem na studii Institutu pro německé hospodářství.
Její autor Jochen Pimpertz doporučil, aby došlo k omezení uznávání pracovní neschopnosti po telefonu, neboť to může vést k vyšší míře jejího zneužívání. „Pouze praktický lékař by měl mít možnost vydávat rozhodnutí o pracovní neschopnosti po telefonu,“ uvedl pro deník Deutsches Ärzteblatt.
Zdeňka Musilová
