Vývoj demografické situace nejen v Česku do budoucna neodvratně povede k tomu, že poroste potřeba péče, zatímco pracujících lidí, kteří do systému hlavně přispívají, bude ubývat. Na to je třeba začít se připravovat už nyní, a to například podporou prevence a primární, případně ambulantní péče. I proto je podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka dobře, že se včera podařilo dohodnout s praktickými lékaři, a to tak, že výsledkem by mělo být zlepšení dostupnosti péče pro děti a geriatrické pacienty. Za konstruktivní Válek označil také dnešní schůzku s ambulantními specialisty, zde ovšem k dohodě zatím nedošlo a jednání budou do čtvrtka pokračovat. Pak už ale vzhledem k elektronickému systému do jejího znění nepůjde zasáhnout. Ministr Válek to řekl na dnešní konferenci Zdravotnického deníku Ekonomika zdravotnictví.
„Jednání s praktickými lékaři proběhlo velmi korektně. Pokud se bavíme o zlepšení dostupnosti pro pacienty a jedna strana řekne, že něco nabízí, je to vždy lepší, než když někdo jen řekne, že chce peníze, a nic navíc nenabídne – chce pouze dělat to, co loni. Pak se debata vede těžko,“ uvádí Vlastimil Válek.
S praktiky podle něj včera padla dohoda na větší podpoře geriatrických pacientů, což souvisí i s tím, že ministerstvo plánuje reformu geriatrické péče, do níž by mělo jít 1,6 miliardy. Hlavní by přitom mělo být posílení této péče jak u praktických lékařů, tak ve specializovaných ambulancích. Zároveň chce ministerstvo zlepšit dostupnost péče o dětské pacienty, proto také právě u nich zvýšilo indexaci.
Dnes ráno také ministr jednal s ambulantními specialisty, kde ještě diskuze není u konce. „I zde debata probíhala velmi konstruktivně, nicméně jsme se neshodli a budeme ještě zítra a pozítří jednat. Uvidíme, jestli dospějeme k nějaké dohodě. Opět jsme se ale bavili o tom, že není možné plošně navýšit ve všech oblastech. Z dat, která dnes máme ze zdravotnictví a MPSV, vyplývá situace ambulantních specialistů – víme, jaká je dostupnost, jejich počty, umíme i namodelovat, jak kde stárnou, a podle toho plánovat. Je potřeba posilovat úvazky vyšší než 0,8, tedy praxe, kde je lékař pět dnů v týdnu osm hodin. Do systému by také měli vstupovat noví pacienti, ne aby to byla skupina chroniků, která se točí dokola a portfolio pacientů se nerozšiřuje,“ načrtává Vlastimil Válek.
Pokud se ovšem ministerstvu nepovede ve čtvrtek s ambulantními specialisty dohodnout, zřejmě se mu jejich protest naplánovaný na 29. a 30. října neodvrátí. Úhradová vyhláška totiž musí vyjít do konce října, přičemž vzhledem k elektronizaci do jejího znění již týden předem nebude možné zasáhnout – její čtvrteční podoba tak bude definitivní.
Prevence a spoluúčast
Podle ministra Válka je každopádně potřeba i nadále hledat cesty, jak systém více dostat do ambulantní péče, zejména té primární, a naopak co nejvíce předcházet péči akutní. Proč je tento přístup zásadní?
„Poměr se posunuje směrem ke státním pojištěncům a postupně ubývá těch, co platí. Prognózy ohledně stárnutí populace, které dělala Světová zdravotnická organizace před 15 lety, se přitom ukázaly jako příliš optimistické – stárnutí je dramaticky rychlejší,“ poukazuje na základní problém, se kterým se bude muset zdravotnictví vyrovnat, Válek. Ten také připomíná, že náklady na péči se za deset let více než zdvojnásobily a není možné jejich exponenciální zvyšování jiným způsobem než zvyšováním daní – což není žádoucí.
Mohlo by vás zajímat
Do budoucna ovšem bude přibývat státních pojištěnců a bude méně zaměstnanců, kteří do systému přispívají nejvíce. To bude znamenat, že poroste množství nemocných, kteří budou ze zdravotního pojištění čerpat, oproti zdravým pracujícím, kteří do něj posílají majoritní část peněz. Podle Válka zároveň do systému vstupuje velmi málo peněz přímo od pacientů, kdy se na rozdíl od jiných států pohybujeme pod deseti procenty. Na místě by proto podle ministra byla jejich větší participace.
Aby systém mohl dál fungovat, je ale třeba hlavně hledat rezervy a zvyšovat efektivitu. Tématem, které bychom tak měli diskutovat, je například centrová léčba. „Máme nejrozsáhlejší systém centrové léčby, a i přístup Evropské lékové agentury ke schvalování léků, které jsou inovativní, je velmi vlídný. Po několika letech se ovšem ukazuje, že lék účinnost neměl – takových je v poslední době několik. S tím je třeba něco dělat. Proto v rámci EU navrhujeme ve farmabalíčku některé změny, které by měly farmaprůmysl daleko více tlačit do solidarity se systémem,“ popisuje Vlastimil Válek.
Zásadní je také udržet populaci co nejdéle zdravou, tedy podporovat prevenci a screeningové programy. Právě to je oblast, na kterou se nyní ministerstvo velmi soustřeďuje, rozšiřuje spektrum screeningových programů a plánuje posilovat motivaci lidí, aby se těchto aktivit účastnili (tématu jsme se podrobně věnovali na konferenci Ekonomika prevence a konkrétně o screeninzích jsme psali zde).
„Posílení screeningu a prevence výrazně mění fungování systému. Pokud to spojíme s redukcí akutních lůžek ve zdravotnických zařízeních, což se začíná dít, a transformací na lůžka následné péče, která potřebujeme při péči o stárnoucí populaci, je to krok, který bez toho, že bychom do systému dostávali další peníze, umožní zvýšit efektivitu,“ uzavírá Válek.
Michaela Koubová
Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně, České průmyslové zdravotní pojišťovně a společnostem Roche, Eli Lilly, Novartis, MSD, Alk, Zentiva, Abbvie a EUC.
