Jaké komunikační kanály používá Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) a s jakými novinkami v poslední době přišel. Co všechno už umí aplikace eRecept. Jak se úřadu podařilo otočit běžně užívané schéma komunikace s pacientskými organizacemi. Proč velká část lékařů nečte upozornění, která jim SÚKL zasílá. A proč slavily na sociálních sítích úřadu největší úspěch příspěvky týkající se domácích mazlíčků. O tom a mnohém dalším mluvil na 4. ročníku konference Zdravotnického deníku Komunikace ve zdravotnictví ředitel SÚKL Tomáš Boráň.
V úvodu svého vystoupení upozornil Tomáš Boráň na to, že ač se může podle mediálních výstupů zdát, že ústředním tématem SÚKL jsou výpadky léků, realita je složitější a úřad řeší a komunikuje mnohem více témat a problémů. Komunikace SÚKL se podle Boráně dá rozdělit do tří hlavních směrů – na komunikaci vůči veřejnosti, vůči farmaceutickým firmám a vůči odborné veřejnosti. Tomuto rozdělení ústav ostatně přizpůsobil i rozcestník na svém novém, čerstvě spuštěném webu. „Tento rozcestník by měl určeným subjektům pomoci najít rychle to, co potřebují,“ řekl Boráň.
Ten na konferenci představil komunikační novinky, se kterými SÚKL v poslední době přišel. Jednou z hlavních, kterou SÚKL cílí především na veřejnost, je praktický orientační nástroj v aplikaci eRecept. „Ta neslouží pouze k tomu, aby si pacient mohl v lékárně vyzvednout lék na předpis. Aplikaci stále rozšiřujeme. A mezi poslední novinky patří právě zavedení toho, že v případě, že má léčivý přípravek příznak omezené dostupnosti, pacient si může v aplikaci zobrazit mapu lékáren, v nichž byl ještě předešlého dne lék skladem,“ popsal Boráň novinku.
Příbalové informace přímo u receptu
Aplikace eRecept ale nabízí i řadu dalších novinek – ať už je to správa přístupu, nebo také zatím nepovinný elektronický poukaz na zdravotnické prostředky. Ředitel SÚKL upozornil i na to, že podobné funkcionality ocení nejen pacienti. „Může je vidět i lékař, když lék předepisuje, a to například i včetně nějakých upozornění,“ vysvětlil Boráň s tím, že se upozornění nemusí týkat jen případného výpadku léků, ale i jiného typu problémů. „Takto jsme například komunikovali, když u nějakého léku došlo třeba ke změně pomocných látek, nově se mezi nimi objevila třeba laktóza a bylo potřeba informovat odbornou i lidskou veřejnost o tom, že lék obsahuje nějakou látku, na kterou mohou mít pacienti přecitlivělost nebo nesnášenlivost,“ přidal Boráň praktický příklad.
SÚKL se také snaží o to, aby každý, kdo bude hledat detaily o lécích, dostal co nejkompletnější informace bez dlouhého hledání. „Poměrně nedávno jsme zkultivovali naši databázi léčivých přípravků tak, aby si jak pacient, tak odborníci mohli k přípravku najít veškeré důležité informace na jednom místě,“ uvedl Boráň s tím, že jsou takto dostupné krom informací o dostupnosti například i příbalové informace, rozhodnutí o registraci nebo edukační materiály a komunikační dopisy pro zdravotnické profesionály. Příbalové informace se navíc propisují přímo do aplikace eRecept po předepsání léku. „To je poměrně důležitá novinka. Pacient, když je mu něco předepsáno, se může rovnou podívat, co to je za lék, a nemusí duplicitně hledat v databázi léků nebo čekat, až mu je lék vydán.“
Otočení zavedeného schématu komunikace
Důležitá je pro SÚKL také komunikace s pacientskými organizacemi. „V tomto směru bych rád byl ve své funkci více proaktivní. Zrovna minulý týden jsme měli setkání s pacientskými organizacemi, kdy jsme otočili běžně užívané schéma – nechtěli jsme říkat pacientským organizacím, co chceme my, aby oni slyšeli, ale požádali jsme je, ať nám pošlou témata, a my se jim budeme věnovat. A skutečně jsme jim do jediného dotazu odpověděli na všechno – na co se nedostalo, to jsme jim poslali v písemné podobě,“ popsal Boráň s tím, že postup měl u pacientských organizací velmi dobrý ohlas a všechny prezentace z akce SÚKL transparentně zveřejnil na svém webu. „Plánujeme podobné setkání udělat za další půlrok, protože se domnívám, že kontakt s pacientskými organizacemi jednou ročně nestačí,“ dodal ředitel SÚKL.
Zmínil i úmysl úřadu vytvořit vlastní komunikační strategii ústavu, čemuž by měl předcházet průzkum mapující, jaké informace laické veřejnosti i odborníkům chybí. „Z komunikace s pacientskými organizacemi například vyplynulo, že nechtějí být v konfliktu se zákonem o regulaci reklamy. A my jsme jim přislíbili, že jsme schopni udělat na našem webu sekci pro pacientské organizace, kde jejich materiály zkontrolujeme a ony budou mít jistotu, že když je budou šířit, tak se do konfliktu s se zákonem pro regulaci reklamy nedostanou,“ uvedl Boráň.
V komunikaci pro odborníky zmínil také vydávání ročního informačního zpravodaje Nežádoucí účinky léčiv. „To je vlastně i důležitá zpětná vazba pro lékaře, aby nežádoucí účinky hlásili, protože do zpravodaje často dáváme i vybrané kazuistiky z jednotlivých hlášení, aby lékaři viděli, že má hlášení smysl, a případně, na co si mají dát pozor,“ vysvětlil Boráň. Jednou měsíčně vydává SÚKL ještě lékový bulletin pro lékaře a farmaceuty Farmakoterapeutické informace.
SÚKL také lékařům dodává informace k výpadkům, k závadám v jakosti a k novým bezpečnostním informacím. „Dlouhodobě ale narážíme na problém, že pokud jsou lékařům tyto informace zaslány, tak pouze asi pětina z nich si příspěvek opravdu otevře. Takže řešíme, jakou nejlepší cestou tyto důležité informace k odborníkům dostat tak, aby nevnímali komunikaci SÚKL jako nějaký reklamní materiál,“ řekl Boráň s tím, že lékaře může odradit třeba logo spolupracující farmaceutické firmy. „Zvažujeme, že bychom tyto materiály vydávali vyloženě pod hlavičkou SÚKL, aby bylo jasné, že sice spolupracuje farmaceutická firma, ale je to opravdu oficiální schválená komunikace našeho ústavu,“ dodal.
Ústav se snaží být aktivní i na sociálních sítích, kde prezentuje i edukační témata pro veřejnost. „Měli jsme třeba sérii příspěvků ohledně správného zacházení s léčivými přípravky při dni bezpečí pacientů nebo komunikaci ohledně povodní, která šla koordinovaně přes ministerstvo zdravotnictví… A přes léto jsme připravili oblečenější téma týkající se toho, že některé léčivé přípravky pro lidi mohou být nebezpečné i pro domácí mazlíčky. A tyhle příspěvky měly zatím asi největší dosah, protože popisovaly něco pro veřejnost nového. Přišla nám i nějaká poděkování, že se lidé dozvěděli něco, co nevěděli, nebo co jim neřekl ani jejich lékař,“ uzavřel Tomáš Boráň.
Jakub Němec
Mohlo by vás zajímat
Foto: Martin Kovář
Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně a společnostem Ewing, Remmark, Tiscali Media, McCann, ALK, Innova Healthcare a Garmedis.
