Tisíce žen umírají na onemocnění srdce a cév kvůli mylné představě, že se jedná především o „mužské nemoci“, varovala British Cardiovascular Society, podle níž stále přetrvává nepříznivý stav, kdy jsou ženy stále poddiagnostikovány, podléčeny a nedostatečně zastoupeny v klinických studiích, které se věnují léčbě kardiovaskulárních onemocnění.
Navzdory skutečnosti, že léčebné možnosti nemocí srdce a cév se stále rozšiřují, řada žen tento medicínský pokrok nezažívá, a to kvůli předsudkům a zjednodušením, kdy jsou za „typické kardiologické pacienty“ považováni muži. Navzdory skutečnosti, že mezi muži a ženami jsou rozdíly i v případě příznaků kardiologických chorob či odpovědi na léčbu. Mezi mužským a ženským srdcem je totiž řada rozdílů, a to jak z hlediska stavby, tak funkce.
„To (představa, že onemocnění srdce a cév jsou především mužské nemoci, pozn. red.) je velmi znepokojivé, protože kardiovaskulární onemocnění mohou vypadat velmi rozdílně u žen a u mužů. Rozpoznání těchto rozdílů a pochopení toho, proč existují, je zásadní pro zlepšení diagnostiky kardiovaskulárních onemocnění a záchranu životů žen,“ upozornila v článku pro magazín The Conversation Benedicta Quaye, lékařka, která se věnuje anatomickému výzkumu na britské Lancaster University.
Právě před negativní důsledky nedostatečné znalosti těchto rozdílů varovalo 33 významných osobnostní British Cardiovascular Society ve společném prohlášení publikovaném v žurnálu Heart.
„Navzdory značnému pokroku v léčbě zůstávají kardiovaskulární onemocnění hlavním zabijákem žen ve Spojeném království. Ženy jsou bohužel nedostatečně diagnostikovány, nedostatečně léčeny a nedostatečně zastoupeny ve všech oblastech souvisejících s kardiovaskulárními onemocněními,“ uvádějí odborníci.
V praxi se to mimo jiné projevuje i v designu klinických studií, kdy řada z nich vycházela z premisy, že kardiovaskulární onemocnění jsou především „mužská záležitost“, takže ženy byly ve studiích sledujících účinnost farmakoterapie a dalších léčebných metod mnohdy nedostatečně zastoupeny.
Kardiologie ženy a jejich problémy mnohdy přehlíží
Rozdílů mezi ženským a mužským srdcem je hned několik. Z pohledu anatomie je ženské srdce menší a i některé z komor jsou oproti mužskému srdci menší. „Muži také mají silnější srdeční sval než jejich ženské protějšky. Ženské srdce má tendenci pumpovat krev rychleji než mužské, aby kompenzovalo menší velikost, ačkoliv mužské srdce při každém stahu pumpuje více krve. Průměr a délka cév jsou u žen menší než u mužů. Tyto rozdíly v anatomii a fyziologii se pak přímo promítají do prognózy a progresu kardiovaskulárních onemocnění,“ vysvětlila doktorka Quaye.
Konkrétním příkladem nepochopení rozdílnosti mezi muži a ženami je nastavení řady diagnostických postupů pro infarkt myokardu. Ty byly vytvořeny podle příznaků, které prožívají muži. Jenže infarkt myokardu se u žen může projevovat odlišně. Například „typická bolest na hrudi“ nemusí být u postižených žen vůbec přítomná, přestože u nich tento nebezpečný, život ohrožující stav nastane.
„Krom bolesti na hrudi ženy uvádí další „atypické“ příznaky, jako jsou nevolnost, zvracení, závratě, zažívací obtíže, bolesti horní části zad či břicha nebo nadměrné, nevysvětlitelné pocení,“ popsala lékařka.
Cílem nového dokumentu British Cardiovascular Society je zvýšit povědomí o genderových rozdílech, které mají konkrétní negativní dopady na zdraví a životy žen. Právě lepší povědomí o těchto rozdílech a změna přístupu odborné veřejnosti jsou pak podle předních britských kardiologů a kardioložek nezbytné pro to, aby se více žen dostalo k odpovídající léčbě: „Mylnou představu, že onemocnění srdce postihují pouze muže, je naléhavě nutné změnit. Mýty a nevědomé předsudky v rámci klinické praxe a společenského vnímání stále zatemňují skutečnosti, že nemoci srdce nerozlišují podle pohlaví.“
Až příliš často podle nich dochází k tomu, že ženy mají špatné zkušenosti s kardiologickou péčí. „Mnoho z nich uvádí, že je nikdo neposlouchá, a jejich příznaky jsou připisovány jiným příčinám. Je běžné, že jsou ženy ujišťovány, že jejich srdce je v pořádku, ačkoliv je jim později diagnostikováno kardiovaskulární onemocnění,“ konstatují odborníci.
Jak vytvořit kardiologickou péči vstřícnou k ženám
Zatímco prevence karcinomu děložního čípku či nádorových onemocnění se staly všeobecně přijímanými a využívanými, v případě žen a kardiovaskulárních onemocnění je stále výraznou bariérou nedostatečné povědomí o tomto problému.
Prvním krokem je pochopit a poznat rozdíly mezi pohlavími, které se projevují i v oblasti kardiologie. „Onemocnění srdce, zejména choroby koronárních tepen, jsou zabijákem číslo jedna u žen ve Spojeném královstvím i na celém světě. Přesto stále vidíme, že jejich symptomy jsou ignorovány nebo se ženám sděluje, že s nimi není nic v pořádku, případně se léčí kvůli něčemu jinému, ačkoliv celou dobu mají kardiovaskulární onemocnění,“ zdůraznila pro deník The Guardian Vijay Kunadian, profesorka intervenční kardiologie, která působí na Newcastle University.
Podle ní je naprosto nezbytné změnit perspektivu pohledu na onemocnění srdce a cév a přestat je vnímat jako „mužské choroby“. Nelze tak nadále ignorovat, že kvůli tomuto mylnému předpokladu se řadě žen nedostane odpovídající léčby, což v konečném důsledku znamená, že zemřou, i když by nemusely, pokud by byly správně léčeny.
„Lidé se domnívají, že se jedná o mužská onemocnění – pokud si muž stěžuje, je pravděpodobnější, že se mu dostane pozornosti záchranářů nebo lékařů. Proto musíme změnit toto vnímání a přimět veřejnost, aby pochopila, že onemocnění srdce a cév se týkají také žen,“ dodala expertka.
Mezi kroky, které doporučuje British Cardiovascular Society, patří větší zastoupení žen v klinických studiích či přímo čistě ženské klinické studie, ženy ve vedení studiích při realizacích studií, ale také větší informovanost o ženských specificích při onemocnění srdce a cév i více žen kardioložek či kardiochirurgyň. Důležité je také více edukovat laickou i odbornou veřejnost o tom, že kardiovaskulární onemocnění se týkají i žen, byť se u nich mohou projevovat jinak. K tomu patří i sdílení příběhů a zkušenosti žen pacientek.
Ludmila Hamplová