Třístupňový model psychoterapie je novinkou, od které si odborníci slibují několik zásadních změn. Jak vypadá a co konkrétního by měl přinést? To na sympoziu Zdravotnického deníku V ohnisku psychiatrie: Psychoterapie popsal zástupce psychiatrické sekce České asociace sester a vrchní sestra Ústřední vojenské nemocnice Praha Tomáš Petr.
„Psychoterapie byla vždy doménou klinických psychologů a psychiatrů s psychoterapeutickým vzděláním, kteří mohli poskytovat tzv. systematickou psychoterapii. Psychoterapeutická péče je však pestřejší a umožňuje zapojení i jiných odborností, například sester či adiktologů, kteří často mají kvalitní psychoterapeutické vzdělání a na poskytování psychoterapie se dlouhodobě podílí,“ uvedl Petr. Snaha vnést do věci pořádek a popsat roli jednotlivých odborností s různou úrovní vzdělání vedla podle něj k diskuzi v odborných společnostech a po více než deseti letech vyústila v návrh modelu třístupňové psychoterapeutické péče. Tento model pak dopracoval poradní orgán Ministerstva zdravotnictví, přičemž resort také metodiku vydal v jednom ze svých věstníků.
Podoba nového modelu
Jak třístupňový model vypadá? Jeho prvním stupněm je Systematická psychoterapie. Jde o psychoterapii v podobě, v jaké fungovala dosud a příliš se toho nemění. Nově by však měla sloužit i jako vstup do psychoterapeutické péče. Změny představují zejména druhý a třetí stupeň, pojmenované Psychoterapeutická konzultace a Psychosociální intervence.
„Psychoterapeutické konzultace jsou navázány na diagnostiku, indikaci a odborný dohled plně kvalifikovaného psychoterapeuta. Konzultant dostane indikaci na poskytování psychoterapeutické péče po dobu tří měsíců. Naváže léčebný vztah, analyzuje problémy, aplikuje metody, průběžně evaluuje a konzultuje s psychoterapeutem 1. stupně,“ vysvětlil Petr s tím, že právě tady se otevírá prostor pro nové profese – všeobecné a dětské sestry nebo adiktology s odpovídajícím vzděláním.
K výkonu Psychoterapeutických konzultací je nezbytné magisterské vzdělání, minimálně rok praxe v oblasti péče o osoby s duševním onemocněním a absolvování komplexního psychoterapeutického výcviku, to vše je zakončeno certifikovaným kurzem psychoterapeutické konzultace. „Je zde několik podmínek, ale už dnes máme v praxi řadu lidí, kteří je splňují, jen potřebují dokončit certifikovaný kurz,“ uvedl Petr.
I třetí stupeň, tedy Psychosociální intervence, je navázaný na indikaci a odborný dohled plně kvalifikovaného psychoterapeuta. Konkrétně se jedná o dílčí psychoterapeutické činnosti, například edukační činnost, motivační rozhovory, relaxační techniky, psychickou aktivizaci nebo podpůrnou terapii. Na rozdíl od druhého stupně jsou tyto úkoly svěřeny sestrám, adiktologům, zdravotně-sociálním pracovníkům a dalším profesím, které nemají magisterské vzdělání a mají zkrácenou formu sebezkušenostního psychoterapeutického výcviku v rozsahu 280 hodin nebo komplexní sebezkušenostní výcvik. Podmínkou obou stupňů je, že konzultace a intervence se mohou vykonávat pouze na pracovišti, kde je přítomný psychoterapeut s úvazkem aspoň 0,4.
Zvýšení dostupnosti a rozšíření nabídky
Cílem zavedení modelu je podle Petra zvýšení dostupnosti psychoterapie, účelné využití jiných odborností a také možnost více cílené péče pro klienty. „Ne každý totiž potřebuje odborné intervence toho nejerudovanějšího psychoterapeuta, někdy stačí ,nižší stupeň‘ psychoterapeutické péče, například nácvik zvládání úzkosti a další, kterou může dělat i jiná odbornost. Efektivně se tak využijí lidské zdroje, které už v systému jsou. Je řada odborníků, které jsou velmi šikovní v poskytování psychoterapeutických činností, ale dosud neměli možnost do něj oficiálně vstoupit,“ říká.
Zástupce České asociace sester také popsal, jak by v praxi podle nového modelu vypadal ideální případ: „Vznikne potřeba psychoterapie, kterou klient cítí sám nebo ho indikuje praktický lékař či ambulantní specialista, směřuje ho k psychoterapeutovi 1. stupně. Ten provede tzv. psychoterapeutické vyšetření a rozhodne, jaký stupeň psychoterapie je pro daného člověka vhodný, indikuje ji a odesílá ho dál.“
Spolupráce se zdravotními pojišťovnami
Za dosavadní bolavé místo označil Tomáš Petr možnost indikace. Podle zákona o veřejném zdravotním pojištění totiž může hrazené služby indikovat pouze lékař. „Model však počítá s tím, že by mohl indikovat i klinický psycholog s psychoterapeutickým vzděláním. To zatím není podle legislativy možné, nicméně jsme dali návrh na změnu zákona, aktuálně u něj probíhá připomínkové řízení,“ uvedl Petr s tím, že možnost určení léčebného postupu pouze ze strany psychiatra limituje hrdlo pro vstup do dalších stupňů psychoterapie. „V okamžiku, kdy by mohli indikovat i kliničtí psychologové s psychoterapeutickým vzděláním, by model mohl být funkční tak, jak jsme ho zamýšleli,“ dodal.
Spolupráci se zdravotními pojišťovnami si Petr chválí: „Celou dobu, co jsme se model snažili zavést do praxe, s námi velmi konstruktivně komunikovaly a vycházely nám vstříc s hledáním způsobů, jak to provést. Podařilo se nám vykomunikovat, že od 1. ledna 2025 vstoupí do sazebníku nové výkony, které už třístupňový model zohledňují, například psychoterapeutické vyšetření jako nový výkon pro psychoterapii 1. stupně i výkony konzultační a intervenční.“
Půda pro to, že lidé ve zdravotnictví budou výše jmenované činnosti vykonávat a budou hrazené z veřejného zdravotního pojištění, je tak připravena. „Zatím těchto lidí není mnoho, řádově se bavíme o desítkách. Jsme ale přesvědčeni, že v budoucnu jich bude přibývat a zvýší se tak dostupnost psychoterapii pro naše pacienty,“ uzavřel Petr.
Ilona Hobzová
Foto: Radek Čepelák