Bez efektivnější péče a strukturálních reforem systém narazí, varoval Dušek
Foto: Martin Cápal
Tuzemské zdravotnictví musí pootočit kormidlem a reagovat na to, že objem ambulantní a dlouhodobé péče roste a dále poroste na úkor akutní péče lůžkové. Nevyhnutelné jsou strukturální reformy i podstatný nárůst efektivity poskytování péče. Pokud by to resort neudělal, narazí. Na základě modelu predikcí nákladů veřejného zdravotního pojištění do roku 2040, který vytvořil Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), je o tom přesvědčen jeho ředitel Ladislav Dušek. Na čtvrtém ročníku summitu Ekonomika zdravotnictví také popsal, jak ÚZIS plánuje pomoci nutné restrukturalizaci systému. Varoval i před přílišným růstem osobních nákladů ve zdravotnictví.
Na úvod svého vystoupení upozornil Ladislav Dušek na to, že finanční náročnost tuzemského zdravotnictví setrvale roste, udržitelné financování přitom musí pokrýt všechny jeho komponenty. „Systém veřejného zdravotního pojištění by neměl v osobních nákladech překročit 50 procent všech nákladů, aby zbylo na péči, materiál, léky a provoz,“ poznamenal. Dodal, že právě osobní náklady v posledních letech rostou nejrychleji, od roku 2010 do roku 2023 o téměř 130 procent, a zmíněnou hranici 50 procent již atakují. „Před tím bych varoval, protože spirála po překročení této hranice umí růst velmi prudce,“ dodal Dušek.
ÚZIS se v posledních měsících ve spolupráci s Hospodářskou komorou věnoval vytvoření komplexní modelace predikcí nákladů z veřejného zdravotního pojištění, která by zohledňovala předpokládaný vývoj inflace a personálních nákladů, produkci segmentů zdravotních služeb i předpokládaný populační vývoj. A to až do roku 2040. „Pokud by produkce měla stejný trend, jako má dnes, vyšplhaly by se podle modelu roční náklady veřejného zdravotního pojištění v roce 2040 na více než bilion korun,“ upozornil ředitel ÚZIS.
Tyto absolutní predikce se podle Duška nicméně nikdy nenaplní, protože takové prostředky nebude možné mít. „Význam takových dlouhodobých modelů je asi právě v tom, že se nikdy nenaplní. Jsou ale indikátorem toho, ‚co by se stalo, kdyby se nic nestalo‘, a pro mne mají jedinou interpretaci – jsou zcela zásadní výzvou pro nějakou pozvolnou a rozumnou restrukturalizaci péče,“ řekl Dušek.
Lůžková péče na ústupu
„V řadě segmentů českého zdravotnictví dochází už teď – aniž by na to měla nějaký vliv data – k zásadním změnám ve vývoji a tyto změny je třeba sledovat a exaktně o nich diskutovat,“ uvedl Dušek. Rozvíjí se inovace, mění se potřeby pacientů a na ně reaguje vývoj produkce a nároků poskytovatelů. Dlouhodobá udržitelnost a finanční stabilita systému proto mohou být podle šéfa ÚZIS zajištěny pouze v případě, že dojde k podstatnému nárůstu efektivity poskytování péče a začnou probíhat strukturální reformy. „Pokud totiž nezačneme na změny velmi rychle reagovat, tak systém zavíráme do klece, ze které pak nebude umět vystoupit. Budeme mít velmi redundantní segmenty, po nichž poptávka poklesne. A naopak nebudeme mít vybudované segmenty, které budeme potřebovat,“ varoval.
Ve svém vystoupení Dušek připomněl také fakt, že potřeba a produkce akutní lůžkové péče dlouhodobě klesá, což je trend kopírující situaci ve všech vyspělých státech světa. Ilustroval to i následujícím grafem:
Tento trend je podle Duška pozitivní. „Znamená to, že lékaři v nemocnicích nevážou pacienty na lůžko a že se spoustu problémů se daří řešit v přednemocniční péči,“ míní.
Zároveň ale stárnoucí populace bude stále více potřebovat efektivní akutní péči ambulantní a dlouhodobou. „Stran úvazků lékařů a dalších zdravotníků ze všech segmentů zdravotnictví nejrychleji roste právě akutní péče. Obrovskou gravitační silou do ní míří velká část produkce lékařských fakult. Takže logicky klesá počet hospitalizačních a ošetřovacích dnů. A je potřeba na to myslet a systém začít rozumně evolučně restrukturalizovat,“ upozornil Dušek a dodal, že vzhledem k očekávanému výraznému stárnutí populace bude tato potřeba restrukturalizace o to větší.
Mohlo by vás zajímat
Data na podporu dohodovacího řízení
Pomoci této restrukturalizaci chce i ÚZIS. „Pokusíme se začít postupně začít uvolňovat datové sady, které jsme ještě před rokem nebo dvěma neměli úplně uzavřené nebo validované. Budeme chtít, aby sloužily jako podpora pro dohodovací řízení,“ řekl na summitu Dušek s tím, že tato data budou k dispozici na Národním zdravotnickém informačním portálu (NZIP), kde lze již dnes najít přes 400 otevřených datových agend Národního zdravotnického informačního systému (NZIS).
Půjde o masivní sadu dat, které bude mít osm dimenzí (Ceny a objemy, Vývoj personálních nákladů, Nákladová struktura poskytovatelů zdravotních služeb, Seznam výkonů, Struktura pojištěnců a náklady zdravotních pojišťoven, Produkce a náklady segmentu lůžkové péče, Produkce a náklady komunitních ošetřovatelských služeb a Produkce a náklady jednodenní péče) a 27 datových sad. „V tuto chvíli je vše ve stádiu návrhu, který mnoho lidí nevidělo. My se nyní chystáme podklady zveřejnit a vyvolat diskusi, jakkoli kritickou. A dojde-li k nějaké shodě, kterou pak samozřejmě musí pertifikovat vedení ministerstva, začneme data v lednu a v únoru postupně zveřejňovat,“ uzavřel Dušek.
Foto: Martin Cápal
Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně, České průmyslové zdravotní pojišťovně a společnostem Roche, Eli Lilly, Novartis, MSD, Alk, Zentiva, Abbvie a EUC.
Jakub Němec
