Udržet kvalitní a dostupné zdravotnictví bude v nadcházejících letech vzhledem ke stárnutí populace čím dál větší výzvou. Pokud chceme uspět, musí se prevence zdravotních rizik stát prioritou veřejných politik, díky níž zůstanou lidé déle zdraví a ekonomicky aktivní. Zdravá populace je podmínkou konkurenceschopné ekonomiky i dlouhodobé finanční udržitelnosti zdravotnictví. O tom, jak toho co nejlépe dosáhnout, debatovali špičkoví lékaři, politici, manažeři, ekonomové, novináři i sportovci na čtvrtém ročníku mezinárodní konference Ekonomika prevence. Na konferenci zazněly tři desítky doporučení ze sedmi oblastí, která vám nyní přinášíme.

Screeningy

  • Je třeba dále podporovat a posilovat bonifikace pojištěnců za péči o vlastní zdraví v podobě návštěv screeningových programů a preventivních prohlídek.
  • Speciální pozornost v rámci účasti na screeningových vyšetření by měla být věnována pacientům, kteří už si v minulosti diagnózu onkologického onemocnění vyslechli. Druhý nádor totiž u nich bývá zachycen později než u obecné populace. Podobná je situace u pacientů, kteří se léčí s chronickým onemocněním.
  • Při nastavování screeningových programů je třeba brát v úvahu dostatek vyšetřovacích kapacit i odborníků, k nimž mají být zachycení pacienti odesíláni.
  • Kvalita screeningových programů by měla být kontinuálně monitorována a vyhodnocována.
  • Preventivní prohlídky u praktiků by měly být individualizovanější, návrh změny již připravilo Sdružení praktických lékařů.

Očkování

  • Vybraná očkování, například proti chřipce, by měla mít plnou úhradu, přinejmenším u rizikových skupin.
  • Je nutné zvýšit informovanost a podporu očkování těhotných, které se u nás navzdory doporučením prakticky nerealizuje.
  • Pozornost je třeba zaměřit na vakcinaci dospělých, protože proočkovanost je u nich stále nízká, a to i u rizikových skupin a starších lidí, což negativně dopadá na veřejné i individuální zdraví a ekonomiku země.
  • Povědomí o očkování by mělo být zvyšováno kontinuální, státem garantovanou kampaní.
  • Nesmíme rezignovat na boj s dezinformacemi a poskytovat veřejnosti relevantní, ověřená data.
  • Benchmarking v podobě sdílení dat praktických lékařů o proočkovanosti pacientů podporuje vyšší proočkovanost. 

Duševní zdraví

  • Potřebujeme vytvářet evidence-based preventivní programy, které mohou z pětiny až třetiny snížit či oddálit příznaky duševních potíží.
  • Peer pracovníci, tedy lidé s vlastní zkušeností duševního onemocnění, zvyšují povědomí o problematice a napomáhají tomu, aby lidé s problémy včas vyhledali pomoc.
  • Zvýšit dostupnost péče při mírnějších obtížích pomáhají distanční programy, například v podobě aplikací.
  • Potřebujeme nastavit síť nízkoprahové pomoci. Tato zařízení by měla splňovat komunitní a multidisciplinární princip a měla by umět pracovat s anonymní konzultací.
  • Je třeba zachovat nadresortního koordinátora v podobě Národní rady pro duševní zdraví.

Snižování rizik kouření

  • Strategie snižování rizik kouřeni  (harm reduction) je v praxi výrazně efektivnější než zákazy a různé formy omezení. Podporou přechodu kuřáků k méně škodlivým alternativám můžeme snížit prevalenci kouření cigaret a výrazně omezit zdravotní rizika s ním související.
  • Lze tedy konstatovat, že závislostní politika ČR je z tohoto pohledu vhodně nastavená.
  • Pro oblast snižování rizik máme taktéž kvalitně zpracovanou strategii a akční plán. Nyní je potřeba její principy zakotvit v legislativě a začít s realizací strategie v praxi. Jen tak bude možné plně využít její potenciál.  
  • Realizace strategie by měla mít svého gestora, který za ni bude odpovědný a bude respektovat nadrezortní povahu problematiky.
  • Je třeba takéž stanovit jasné cíle a nástroje měření tak, abychom byli schopni vyhodnotit, zda intervence fungují či ne, případně na základě dat dělat další kroky.
  • Příklady dobré praxe ze států jako Velká Británie nebo Švédsko mohou být podkladem pro efektivní intervence i v České republice.
  • EU by měla ke strategii snižování rizik kouření zaujmout otevřený přístup a umožnit členským zemím s vysokou prevalencí kouření v populaci tuto strategii implementovat.  

Obezita

  • Spektrum možností, díky kterým lze bojovat s obezitou, se rozrostlo o farmakoterapii. Je třeba vést odbornou diskuzi o tom, kterým pacientům a za jakých podmínek ji hradit z veřejného zdravotního pojištění.
  • Součástí obezitologického programu by měly být indikátory hodnotící úspěšnost léčby, jejichž měření ověří, zda skutečně dochází ke snižování množství zdravotních komplikací.
  • Farmakoterapie by měla jít ruku v ruce s prací nutričního terapeuta, která pomůže se změnou pacientova životního stylu.

Sport

  • Výchova k pohybu by měla být na školách samozřejmostí, přístup do tělocvičny či na hřiště by měl být umožněn po celý den.
  • Sportovní soutěže a aktivity by se neměly soustředit jen na ty nejlepší, ale na všechny děti.
  • Stát by měl podporovat rodiny, které se s dětmi hýbou, například zvýhodněným vstupným na pohybové aktivity.

Edukace

  • Výchova ke zdravému životnímu stylu by měla být součástí školních osnov.
  • Širokou veřejnost je třeba edukovat různými kanály, od influencerů a známých osobností po zahrnutí tematiky do televizní produkce včetně seriálů.
  • Do podpory prevence a edukace by měli být více zapojeni zaměstnavatelé, například ekonomickými stimuly.
  • Na edukaci by měli mít vyhrazený prostor i zdravotníci. Vedle lékařů to mohou být například také zdravotní sestry či nutriční terapeuti.

O screeningu jsme psali podrobněji zde.

O očkování jsme psali podrobněji zde.

O duševním zdraví jsme psali podrobněji zde.

O snižování rizik v oblasti kouření jsme psali podrobněji zde.

Mohlo by vás zajímat

O obezitě jsme psali podrobněji zde.

O sportu jsme psali podrobněji zde.

O edukaci jsme psali podrobněji zde.

Foto: Radek Čepelák

Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR, Všeobecné zdravotné poisťovně a společnostem Tiscali Media, ALK, Ewing, EUC, AKESO, Sprinx, Národní sportovní agentuře a sportovnímu klubu Dukla.

Vydavatel Zdravotnického deníku Ivo Hartmann zahajuje konferenci Ekonomika prevence. Za ním zleva Nejlepší střelec české fotbalové reprezentace, vítěz německé a belgické fotbalové ligy Jan Koller, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, státní tajemník slovenského Ministerstva zdravotnictví Ladislav Slobodník a šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt.
Konferenci sledovala řada médií. Rozhovory s řečníky na místě dělaly i štáby CNN Prima News a České televize. Přímý přenos zajišťovaly kromě České televize také Česká tisková kancelář a Tlačová agentura Slovenskej republiky.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek při neformální diskuzi s prezidentem Polské společnosti pro veřejné zdraví Andrzejem Mariusem Falem a vydavatelem Zdravotnického deníku Ivo Hartmannem.
Neformální diskuze v kuloárech, zprava ředitel VZP Zdeněk Kabátek, místopředseda představenstva slovenské Všeobecné zdravotní pojišťovny Matej Fekete, slovenský ministr pro investice, digitalizaci a regionální rozvoj Richard Raši a vydavatel Zdravotnického deníku Ivo Hartmann.
Diskusní panel konference Ekonomika prevence. Zleva: ekonom Francesco Moscone z Brunel University v Londýně, místopředseda představenstva slovenské Všeobecné zdravotní pojišťovny Matej Fekete, slovenský ministr pro investice, digitalizaci a regionální rozvoj Richard Raši, moderátor diskuse a vydavatel Zdravotnického deníku Ivo Hartmann a stínový premiér Karel Havlíček.
Zleva nejlepší střelec české fotbalové reprezentace, vítěz německé a belgické fotbalové ligy fotbalista Jan Koller, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a státní tajemník slovenského Ministerstva zdravotnictví Ladislav Slobodník. Foto: Radek Čepelák
Diskusní panel konference Ekonomika prevence. Zleva: slovenský ministr pro investice, digitalizaci a regionální rozvoj Richard Raši, moderátor diskuse a vydavatel Zdravotnického deníku Ivo Hartmann, stínový premiér Karel Havlíček, redaktor The Financial Times Andrew Bounds a ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
Nejlepší střelec české fotbalové reprezentace, vítěz německé a belgické fotbalové ligy Jan Koller (zleva), ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, státní tajemník slovenského Ministerstva zdravotnictví Ladislav Slobodník a moderátor konference a šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt poslouchají online slovenskou ministryni zdravotnictví Zuzanu Dolinkovou.
Šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt se připravuje na diskuzi s poslancem zdravotnického výboru slovenské Národní rady Tomášem Szalayem a poslancem české Poslanecké sněmovny Kamalem Farhanem, kteří jsou zároveň oba stínovými ministry zdravotnictví.
Účastníci diskuse na summitu Ekonomika prevence (zleva) předseda České obezitologické společnosti Martin Haluzík, ředitel Centra duševní rehabilitace Martin Hollý, přednosta kliniky tuberkulózy a respiračních onemocnění Jiří Votruba, prezident Polské společnosti pro veřejné zdraví Andrzej Marius Fal, předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka, primář kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce Petr Neužil, odborník v oblasti závislostí a poradce předsedy vlády Jindřich Vobořil a moderátor konference a šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt.
Předsedkyně sněmovního zdravotnického výboru Zdenka Němečková Crkvenjaš (uprostřed), hlavni hygienička Barbora Macková a tajemník sněmovního zdravotnického výboru Martin Blažek při neformální diskuzi.