Již více než dva roky v Česku funguje Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR), díky němuž získal onkologický výzkum u nás jasnou strukturu. Zatímco v klinické onkologii máme jasně stanovenou síť Komplexních onkologických center, ve výzkumu takováto síť scházela – a to přes to, že výzkum nádorových onemocnění zaujímá přibližně čtvrtinu celého biomedicínského výzkumu v Česku. Čeho se už NÚVR, který je financován z Národního plánu obnovy v programu EXCELES, podařilo dosáhnout a co plánuje dále, představila konference Co přinesly dva roky s Národním ústavem pro výzkum rakoviny.
„Akademická onkologie u nás je atomizovaná. Samozřejmě tu funguje řada spoluprací, ale celý systém, který by nám umožňoval efektivizovat naši práci, tady chyběl. Když z prostředků EU vznikl v rámci Národního plánu obnovy program EXCELES, vedlo nás to k tomu, že jsme nadefinovali obsah toho, co jednotlivé celky, které se u nás onkologii věnují, budou potřebovat, definovali jsme strukturu programů, na základě analýzy výsledků jsme vyselektovali skupiny, kde se práce dělá dobře, a ty jsme oslovili. Takto se dalo dohromady 11 institucí,“ přibližuje ředitel NÚVR Aleksi Šedo.
Cílem tedy nebylo vybudovat nové vědecké centrum, ale propojit existující výzkumné skupiny s excelentními výsledky a zlepšit podmínky pro jejich spolupráci. NÚVR tak vytvořil decentralizovanou síť 71 výzkumných týmů z 11 institucí, které jsou regionálně rozděleny do třech uzlů v Praze, Brně a Olomouci. Zájem spolupracovat s NÚVR také deklarovalo šest fakultních nemocnic nebo farmaceutické a biotechnologické firmy.
„NÚVR reaguje na zoufalou potřebu státní správy, aby pro ni byl terén viditelný, tedy aby, když se zaměří na téma akademické onkologie, viděla, kde se bádání děje, a kde se to děje dobře. Jinak se může stát, že bude vynakládat nekonečné množství prostředků, které se budou fragmentárně rozptylovat v celé sféře, ale vlastně nebude jasné, k čemu to je,“ poukazuje náměstek ministra pro vědu, výzkum a inovace Pavel Doleček.
Již v polovině trvání projektu má NÚVR jasné výsledky. Vědci zapojení do konsorcia publikovali v letech 2022 a 2023 kolem 180 publikací v impaktovaných časopisech, což je 160 procent počtu plánovaného v návrhu projektu. Kolem 60 procent publikací přitom vyšlo v těch nejprestižnějších časopisech Q1 (tj. 25 procent nejprestižnějších). Odborníkům se navíc povedlo získat čtyři patenty, z toho tři české a jeden americký.
Ve spolupráci s univerzitami se také NÚVR podílel na vzniku dvou nových doktorských studijních programů – Molekulární a translační medicíny na Univerzitě Palackého a Experimentální a klinické onkologie na Univerzitě Karlově. Zároveň pod vedením vědců z NÚVR úspěšně obhájily své dizertační, diplomové nebo bakalářské práce více než čtyři desítky absolventů.
A aby toho nebylo málo, povedlo se přes 80 investičních akcí a dokonce dvě modernizace – Výzkumného centra aplikované a molekulární onkologie a prostoru pro proteomickou laboratoř. Celkem se takto investovalo přes 271 milionů korun.
Jeden z největších výzkumných projektů v ČR
NÚVR přitom pracuje na pěti výzkumných programech: Molekulární podstatě nádorových chorob a molekulárních cílech, Výzkumu a vývoji protinádorových léčiv a terapeutických postupů, Biomarkerech nádorových nemocí a diagnostice nádorových chorob, Včasné detekci a prevenci nádorů a na Translační onkologii – ověřovacích klinických studiích typu proof-of-concept.
Vedle špičkového výzkumu má NÚVR i jiné aktivity. „Spolupracujeme se zdravotnickými organizacemi, kde poskytujeme expertízu, navázali jsme spolupráci s ÚZIS, máme komunikační spolupráci s řadou médií. To, co se rozvíjí v poslední době, je spolupráce se středními školami. Jedním z poslání ústavu je nejen excelentní věda, ale také příprava profesionálů,“ poukazuje Aleksi Šedo.
Spolupráce vedle toho funguje i v evropském a celosvětovém měřítku. NÚVR se totiž zapojuje do zřizování onkologických hubů, díky nimž dojde k propojení s pracovišti v EU. Partnerství NÚVR uzavřel také například s Harvard Medical School či Dana-Faber Cancer Institute.
„Nejlepším výstupem není jeden vědecký hit, ale fakt, že jsme byli vyzváni vytvořit novou národní vědeckou autoritu pro oblast onkologického výzkumu, a to se skutečně podařilo,“ konstatuje Aleksi Šedo.
„Kdybychom vzali samostatné vědecké projekty v ČR, jejichž primárním cílem nebylo postavit budovy, tak NÚVR je jedním největších výzkumných projektů v Česku,“ přitakává Pavel Doleček.
Nyní je ale třeba ještě zajistit reálnou udržitelnost – financování projektu z EU by totiž mělo skončit ke konci roku 2025. „NÚVR má ale samozřejmě potenciál pokračovat dál ve své edukativní a vědecko-výzkumné činnosti. Proto v tuto chvíli proto hledáme, jakými způsoby pokračovat, aby udržitelnost nebyla pouze formální, ale aby se jednalo o faktický rozvoj. Budeme k tomu potřebovat partnery – spolupráci s ministerstvem zdravotnictví a dalšími,“ říká k tomu vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT Radka Wildová.
Zajistit udržitelné financování je o to důležitější, že, jak upozornil Jakub Hlávka z Ekonomicko-správní fakulty, podle dat z USA a Británie má biomedicínský výzkum asi 2,5 násobnou návratnost.
Michaela Koubová
