Cvičení a správná dieta. Až donedávna byly tyto dvě zásady jedinými nástroji na obezitu. Potřebám a i určité pohodlnosti moderního člověka ovšem vyšla vstříc invence farmaceutických firem a na trh se tak již pár let dostávají nové léky, které lidem pomáhají účinně snižovat hmotnost. Díky tomu mají potenciál uchránit systémům veřejného zdravotního pojištění značné výlohy za léčbu onemocnění souvisejících právě s vysokou tělesnou hmotností. Jenže přestože nové léky nabízejí příslib zlepšení zdraví populace, jejich využití se pojí s vysokými náklady. Více o problematice na konferenci Zdravotnického deníku s názvem Ekonomika zdravotnictví pohovořil vedoucí Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Masarykovy univerzity Jakub Hlávka. O příležitostech ke zlepšení efektivity prevence a léčby kardiovaskulárních onemocnění, které s obezitou úzce souvisí, jej pak doplnil ambulantní kardiolog Jiří Veselý.
„Obezita má v Česku roční společenský dopad ve výši přibližně 37,3 miliardy korun, což odpovídá asi 0,7 procent HDP,“ zarámoval Hlávka téma do nákladů. Tato částka zahrnuje 13,1 miliardy korun za přímou zdravotní péči spojenou s obezitou a 24,2 miliardy korun v nepřímých nákladech, například v důsledku snížené produktivity a předčasné úmrtnosti. Prognózy ukazují, že pokud se trend obezity nezastaví, mohou tyto náklady v budoucnu dále narůstat.
Podle Světové federace obezity představuje obezita globálně ekvivalent 2,19 procenta světového HDP, přičemž se očekává, že do roku 2060 dosáhne až 3,3 procent tohoto klíčového ukazatele. V USA přispívá obezita k poklesu pracovní nabídky o 2,5 procenta, což snižuje celkové HDP země přibližně o 2 procenta. Americký trend ale nabízí jisté povzbuzení – díky rostoucí dostupnosti léků zaměřených na redukci hmotnosti zaznamenala země v posledních letech pokles v míře obezity. „Nejvíce k tomu došlo u těch, kteří jsou více vzdělaní,“ doplnil Hlávka vliv socioekonomického faktoru.
Vysoké náklady a úspory
Pomoci se snižováním hmotnosti populace a tím i zlepšováním jejího zdraví mohou pomoci moderní léky označované jako GLP-1 agonisté a duální GLP-1/GIP agonisté, které u pacientů snižují hmotnost průměrně o 20 procent. Tyto léky však vyžadují dlouhodobé užívání, což s sebou přináší vysoké náklady. V USA se měsíční cena těchto léků pohybuje okolo 1000 dolarů (asi 23 tisíc korun), což značně limituje jejich širší dostupnost. Podle Hlávky je tedy zřejmé, že efektivní a nákladově dostupné řešení obezity bude záviset nejen na vývoji léčiv, ale i na finančním modelu jejich úhrad.
Podle závěrů Hlávkou prezentované studie by širší dostupnost léků na obezitu mohla v USA během příštích 10 let přinést kumulativní společenský benefit v hodnotě 1–1,3 bilionu dolarů, z čehož až pětina by byla ušetřena na přímých zdravotních nákladech. Tento přínos je největší zejména u mladších pacientů, kteří ze snížení hmotnosti získají nejvíce. Vysoké jednotkové náklady léčiv a nízká výrobní kapacita však aktuálně brání jejich plošnému využití, což i nadále omezuje jejich vliv na populační zdraví.
5 faktorů ovlivňuje 80 procent případů
Obezitu, jako jednu z oblastí, u níž lze hledat cesty k vyšší efektivitě, na konferenci jmenoval i ambulantní kardiolog Jiří Veselý. „Prevence obezity a její léčba je obrovsky důležitá a je to něco, nad čím se budeme muset zamyslet, abychom našli ty správné zdroje a využívali je efektivně,“ řekl s tím, že obezita patří mezi hlavní rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění. Spolu s vysokým cholesterolem, krevním tlakem, krevním cukrem a kouřením, obezita tvoří pět základních rizikových faktorů, jejichž důslednou kontrolou lze odvrátit velký díl všech příhod oběhového systému. „Pokud to budeme důsledně aplikovat včas, tak dokážeme zabránit 80 procentům případů infarktů a mrtvic,“ zdůraznil. Dodal, že kdyby se podařilo úspěšně regulovat pouze krevní tlak a dyslipidémie, tak se prodlouží život pacientů ve zdraví o 14 let. „Museli bychom však začít tu léčbu již ve 45. roku věku,“ dodal Veselý.
Právě aterosklerotická kardiovaskulární onemocnění skýtají největší potenciál k úsporám, což potvrzují i doporučení Evropské kardiologické společnosti.
Veselý téma závažnosti kardiovaskulárních onemocnění zarámoval do statistik mortality, přičemž na základě údajů o podílu úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy v rámci všech příčin úmrtí mezi lety 2010 a 2015 lze vyvodit, že dochází k jeho snižování. U žen tato míra poklesla téměř z 55,9 procenta na 49,9 a u mužů ze 44,6 procenta na 41,9. Tento vývoj potvrzují i dlouhodobější statistiky. „Trend je dobrý a zdá se, že dokážeme dělat prevenci v této oblasti,“ okomentoval výsledky kardiolog. I tak se v úmrtnosti na kardiovaskulární choroby Česká republika nachází pozadu za západní Evropou.
Více zapojme sestry
Jako příklad dobré praxe, v níž se snoubí účinná léčba a nákladová efektivita, Veselý jmenoval užívání statinů, tedy léků na snížení LDL cholesterolu. Vyzval proto k jejich častějšímu nasazování. Jejich pozitivní efekt prokazují data z řady zemí. „Tam, kde se podařilo snížit cholesterol na polovinu, se snížil počet infarktů i úmrtnost,“ uvedl Veselý s tím, že by bylo rozumné lékaře bonifikovat za dosažené snížení cholesterolu u pacientů.
Přestože podíl úmrtnosti na KVO klesá, výskyt srdečních selhání ukazuje opačný trend. Podle dat z roku 2019 žilo v Česku přes 360 tisíc lidí, kteří v minulosti měli srdeční selhání, ale do roku 2040 by tento počet mohl vzrůst až na 890 tisíc. „Kvůli demografickému vývoji české populace musíme počítat s nárůstem pacientů s historií srdečního selhání až o 60 procent každých deset let,“ nastínil neveselý vývoj Veselý. Jednou z možností, jak tomuto růstu čelit, je podle něj vybudování sítě regionálních ambulancí zaměřených na srdeční selhání. „Jde o péči nenáročnou z hlediska personálu a může významně redukovat hospitalizace,“ vyzdvihl přínosy. Rovněž navrhuje, aby se do péče více zapojily zdravotní sestry, což by mohlo péči zefektivnit.
Další úspory ve zdravotnictví vidí Veselý v prevenci a včasné léčbě chronického onemocnění ledvin – v České republice je momentálně na dialýze asi 6000 pacientů a jejich léčba stojí ročně čtyři miliardy korun. Tyto počty by bylo možné snížit počty včasnou intervencí již v prvních stádiích onemocnění, kdy často stačí úprava životního stylu. Zlepšení efektivity zdravotního systému vidí Veselý také v oblasti léčby pacientů s fibrilací síní, což je jeden z častých srdečních rytmických problémů. Podle něj je zásadní zaměřit se nejen na samotnou léčbu nemocí, ale také na preventivní opatření a na to, jak efektivně využívat dostupné zdroje ve zdravotnictví.
-fk-
Foto: Martin Cápal
péče.
