Děti bývají vnímavější než dospělí a zážitky, ať už pozitivní či negativní, na ně proto mívají silnější dopad. Jak to vlastně s duševním zdravím dnešních dětí a mladistvých vypadá? Mají na ně skutečně negativní vliv sociální sítě? A jak je na tom jejich fyzická kondice? Výzvy v oblasti veřejného zdraví dětí a mládeže nejen v Evropské unii, ale i globálně, byly tématem včerejšího veřejného slyšení podvýboru Evropského parlamentu pro veřejné zdraví (SANT). Dělo se tak k příležitosti 35. výročí přijetí Úmluvy OSN o právech dítěte a jeho cílem bylo jednak identifikovat výzvy, ale také představit přehled politik a projektů zaměřených na zlepšení zdravotního stavu dětí a poukázat na možná řešení a osvědčené postupy.
S aktuálními poznatky o potenciální souvislosti mezi využíváním sociálních médií a mentálním zdravím mladých europoslance seznámila doktorandka z prestižní University of Cambridge Luisa Fassiová. Uvedla, že v posledních letech jsou patrné dva paralelní trendy – zvyšující se využívání internetu a sociálních médií mladými a růst duševních poruch v též kohortě. „Tyto dva trendy vedou k obavám z toho, že využívání sociálních sítí by mohly být příčinou duševních poruch,“ naznačila. Některé země kvůli tomu již dokonce přistoupily k zákazu mobilů na školách.
Nejde ale o plané obavy? Jsou k tomu důkazy? Jednoznačně zatím ne. „Navzdory tisícům studií na toto téma stále chybí skutečný výzkum, který by mohl vést k politice založené na datech,“ konstatovala Fassiová. Většina stávajících studií na toto téma má hned několik vad – například vychází pouze z dat, která zjišťuje od respondentů a tyto odpovědi mohou být zkreslené a nebo nezohledňují druh aktivity na sociálních sítích, obvykle jen operují se souhrnným časem stráveným na sociálních sítích.
Co tedy víme? „Existují jen malé korelace mezi sociálními sítěmi a duševním zdravím,“ pokračovala vědkyně s tím, že tyto negativní korelace na duševní zdraví mladých lidí lze vysvětlit i jinak. Buďto jsou lidé, kteří více využívají sociální sítě, úzkostnější, nebo je více využívají právě když mají úzkosti. Třetím možným faktorem je socioekonomický status uživatelů. „Momentálně dostupná data tak neodpovídají na otázku, která nás zajímá nejvíce,“ dodala.
Fassiová navrhla, že by EU mohla zafinancovat dlouhodobou studii na toto téma. „Pokud ale chceme skutečně zkoumat dopad sociálních médií na duševní zdraví, tak zlatým standardem je využívání experimentů,“ doporučila. To by probíhalo například změnou určitého aspektu v algoritmu a následného sledování změn v chování uživatele. Vyslovila se i za větší podporu přístupu k datům o sociálních médiích a regulaci škodlivého obsahu.
Vše začíná v rodině
Ať už sociální sítě mají negativní vliv na zdraví dětí, nebo ne, obezita ho má jednoznačně. V zemích Evropské unie se vyskytuje průměrně u 30 procent dětí, přičemž jde zpravidla o důsledek špatné výživy a nedostatku pohybu. Děti konzumují nadměrné množství cukru, tráví málo času venku a alarmující je i růst počtu sebevražd u mladistvých. Dnešní děti navíc mají zvýšené riziko civilizačních chorob. „Ja načase s tím něco dělat. Udělat si analýzu a přehled o všech dostupných datech,“ vyzvala koordinátorka Evropského parlamentu pro práva dětí Ewa Kopaczová.
O rizicích spojených s obezitou na schůzi SANT hovořila i manažerka vývoje Finské kardiologické asociace (FNA) Kati Kuismová. „Je to složitý problém. Je potřeba přijmout řadu kroků na různých úrovních,“ řekla s tím, že nejvíce je dítě ovlivněno rodinou, takže je třeba i osvěta rodičů. Za tímto účelem FNA poskytuje poradenství a organizuje osvětové kampaně zaměřené jak na pozitivní vnímání těla, tak cvičení, výživu, spánek a správný denní režim. Nejvíce se podle ní osvědčil takzvaný family-centered přístup. „Je potřeba, aby celá rodina vedla zdravý život. Pokud k tomu rodiče nemají dostatek znalostí, tak jim někdo musí pomoci,“ dodala s tím, že to není jen o předávání informací, ale je potřeba skutečně úzké spolupráce s rodinami.
Hlas odborníků není slyšet
Kuismová zmínila, že nyní má asociace v praxi několik pilotních projektů, jimiž se snaží podnítit větší účast dětí v oblasti prevence. „Změny ale trvají dlouho a je potřeba na ně vyhradit dostatek zdrojů,“ uvedla. Současně si posteskla, že v řadě zemí je školství řízeno shora a málo se v nich zohledňují doporučení odborných skupin.
Podle Kuismové by bylo rovněž na místě zvážit regulaci prodeje a marketingu nezdravých potravin a nápojů. Například v jejím rodném Finsku platí zákaz prodeje energetických nápojů dětem pod 15 let věku.
Profesor z britské Imperial College Business School Franco Sassi k obezitě dětí dodal: „Je to problém prakticky všude a měli bychom se pokusit epidemii obezity kontrolovat.“ Zmínil, že obezita dětí začíná již před početím. „Kardiovaskulární riziko je vyšší u těch matek, které mají ještě před porodem vyšší BMI (index tělesné hmotnosti – pozn. red.), a to vede k vyššímu riziku vzniku obezity u dětí,“ vysvětlil s tím, že při zavádění opatření je třeba dbát na to, že jeden izolovaný krok nestačí a je třeba mít komplexní strategii.
Jazyk jako bariéra záchrany života
Na speciální aspekt zdraví dětí se zaměřila Begonya Nafria Escalerová, koordinátorka výzkumu ve španělské výzkumné nadaci Sant Joan de Déu. Europoslance seznámila s problematikou práv dětí se vzácným onemocněním. I zde přetrvává řada problémů jako je dlouhá doba stanovení diagnózy (průměrně 4,7 roku), různá dostupnost napříč zeměmi EU či celkově velmi nízká možnost léčby, neboť 95 procent z těchto chorob není v současnosti léčitelná. „Často jedinou terapeutickou možností pro pacienta jsou klinické studie,“ uvedla Escalerová.
Jenže s tím se pojí další problém, a to, že se v EU dělá jen velmi málo takových klinických výzkumů. „Pravděpodobnost, že zrovna ve vaší zemi bude probíhat klinická studie, je tak velmi malá a často jedinou možností pro takové děti jsou přeshraniční klinické studie,“ pokračovala Escalerová, jejíž nadace se snaží zapojovat děti a mladé lidi do podoby výzkumných iniciativ. Hlavně ale dohlíží na zajištění práv dětí právě při přeshraničních klinických studiích. Někdy se totiž vyskytují případy, že se do ní nemohou kvůli jazykové bariéře zapojit děti z jiných zemí a podle Escalerové tak fakticky dochází k jejich diskriminaci. „Mateřský jazyk není vědecké kritérium,“ je přesvědčena.
Vyzvala proto Evropský parlament, aby zvážil potřebu nařízení o přeshraničních klinických studiích tak, jako je tomu u směrnice o přeshraniční zdravotní péči, čímž by se zajistil rovný přístup ke klinickým studiím bez vylučování dětí na základě jazyka nebo země pobytu.
Děti trpí ve válečných zónách
O právech dětí – tentokrát v zemích zmítaných válkou – na schůzi SANT hovořila vedoucí bruselské kanceláře humanitární organizace Plan International Niamh Nic Carthaighová. Uvedla, že vzhledem k probíhajícím konfliktům – ať už v Súdánu, Gaze nebo na Ukrajině – počet dětí, které zažily násilnosti, oproti minulému roku vzrostl o 21 procent. „Děti jsou rekrutovány do ozbrojených skupin, unášeny, jsou terčem útoků na školy a nemocnice i obětmi sexuálního násilí a často jsou mimo dosah nezbytné pomoci,“ popisovala rozsah pohromy. Konflikty navíc prohlubují chudobu a snižují přístup ke vzdělání. To vše se podepisuje na fyzickém i duševním zdraví dětí a jejich rodin.
Carthaighová upozornila na studii, provedenou její organizací Plan International, která zkoumala 10 tisíc dětí v deseti zemích rozvrácených nějakým konfliktem, a zjistilo se, že více než polovina jich trpí emocionálním stresem, poruchami spánku a úzkostmi. „Jejich životům dominuje strach a nejistota,“ konstatovala Carthaighová. Přístup k psychologické pomoci je však v těchto zemích velmi omezený. „Je proto potřeba investic zejména v konfliktních regionech,“ vyzvala závěrem europoslance.
-fk-
