Německý ministr zdravotnictví: Digitalizace je vesmírem možností. Postupuje příliš pomalu, myslí si většina Němců
Ilustrační foto: Freepik
Německo zrovna nepatří k zemím, od nichž by se ostatní mohli učit, jak digitalizovat veřejnou správu nebo zdravotnictví. O trnité cestě k elektronickému receptu Zdravotnický deník informoval celou řadou článků. Od nového roku však u našich západních sousedů startuje povinné používání elektronické karty pacienta, jejíž dobrovolná verze existuje už od roku 2021. Přesto si většina německých občanů myslí, že digitalizace ve zdravotnictví postupuje velmi pomalu, uvedl odborný deník Deutsches Ärzteblatt s odkazem na průzkum Asociace pro digitalizaci Bitkom. Podle šéfa německého zdravotnického resortu je nutné v digitalizaci nadále pokračovat.
„Digitalizace zdravotnictví je skutečným vesmírem možností,“ uvedl Karl Lauterbach (SPD), německý ministr zdravotnictví v končící spolkové vládě kancléře Olafa Scholze (SPD). Lauterbach se takto vyjádřil ve svém vystoupení při zahájení konference Digital Health, která se v tomto týdnu konala v Berlíně.
Podle Lauterbacha se digitální „vesmír“ ve zdravotnictví otevře v roce 2025, kdy má být na povinné bázi spuštěna elektronická karta pacienta (ePA – Elektronische Patientenkarte). Tu je možné v Německu využívat už od roku 2021, ovšem pouze na dobrovolné bázi. Povinně sice měla odstartovat ještě před koncem letošního roku, ovšem i v tomto případě (podobně jako u elektronického receptu) nastalo zpoždění.
Lepší pozdě nežli později
Od elektronické karty pacienta si Karl Lauterbach slibuje zpřístupnění široké nabídky příležitostí jak pro zkvalitnění zdravotní péče, tak pro zkvalitnění medicínského výzkumu. Podle ministra zdravotnictví totiž elektronická karta pacienta umožní rychlejší přístup k relevantním nálezům a dokumentům v rámci kontaktu mezi lékařem a pacientem, což prý „obvykle trvá čtyři až šest minut“.
Podle Lauterbacha dokonce není problém, že elektronická karta pacienta byla (a bude) v Německu spuštěna později než v řadě jiných zemí. Důležité prý je, že to nastalo. Šéf zdravotnického rezortu také vyzdvihl, že ePA umožní sloučit data s datovými soubory z registrů nebo výpisů zdravotního pojištění, přičemž celá struktura je připravena na umělou inteligenci.
„Kombinace datového podkladu a umělé inteligence povede k novým formám péče a lepší medicíně,“ dodal Karl Lauterbach. Obecně by tak digitalizace podle něho mohla být „stavebním kamenem při optimalizaci sice nadprůměrného, ale poměrně drahého německého zdravotnického systému“.
Mohlo by vás zajímat
Příliš pomalá digitalizace
Jenže Němci takové nadšení z digitalizace zdravotnictví, jakým Karl Lauterbach oplývá, nesdílí. Podle nejnovějšího průzkumu Asociace pro digitalizaci Bitkom sedm z deseti Němců (konkrétně 72 procent) vidí proces digitalizace zdravotnictví jako příliš pomalý. Na průzkum odkázal odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Skoro devět z deseti dotázaných (89 procent) považuje zavedení elektronického receptu nebo elektronické karty pacienta za správné. 77 procent Němců si ale zároveň myslí, že Německo v digitalizaci zdravotnictví v mezinárodním měřítku výrazně zaostává.
Podle generálního ředitele Bitkomu Bernharda Rohledera jsou však léta stagnace digitalizace ve zdravotnictví překonána. „S přijetím zákona o využívání digitálních technologií ve zdravotnictví byly v poměrně krátkém období realizovány dva důležité projekty,“ uvedl na konferenci Digital Health v Berlíně. Měl tím na mysli právě elektronický recept a elektronickou kartu pacienta.
Také Rohleder je přesvědčen, že pokud Německo potenciál digitalizace využije, zdravotnický systém „by mohl zůstat efektivní a péče dostupná navzdory všem výzvám, které jej čekají“. Elektronickou kartu pacienta, jež má být povinná již od 15. ledna, považuje za „srdce digitalizace zdravotnictví“ a „největší projekt digitalizace, který byl dosud v Německu spuštěn“.
Zdeňka Musilová
