Řada lidí v Česku se bojí infarktu, jen málokdo má ale strach z chřipky – což dokazuje tristní proočkovanost. Jenže právě očkování proti chřipce může snížit riziko infarktu a dekompenzace chronických chorob, která může vést i k úmrtí. Očkování zachraňuje i životy lidí, kteří zrovna prodělali infarkt a vakcínu dostali během prvních dnů hospitalizace. U nás ovšem něco takového bohužel možné není – provádění očkování se omezuje na praktické lékaře. To by se nyní mohlo změnit. Na ministerstvu zdravotnictví už totiž běží diskuze směřující k tomu, aby mohli očkovat i lékaři jiných odborností a aby bylo možné naočkovat pacienty také během hospitalizace – což je na Západě standardem. Problematice se věnoval kulatý stůl Zdravotnického deníku s názvem Očkování proti chřipce: přínos z pohledu kardiovaskulární prevence a cesty ke zvýšení proočkovanosti, který se konal 18. října v Praze.
„Chřipka může primární onemocnění, pro které je někdo dispenzarizován, zhoršit nebo vyvolat akutní stav,“ uvádí výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada s tím, že tak chřipka může ve výsledku zmařit investice do léčby chronicky nemocného pacienta.
Dnes jsou přitom jednoznačné důkazy podložené randomizovanými studiemi, podle nichž očkování pacientů s akutním infarktem do třech dnů od přijetí do nemocnice nebo od provedení koronární intervence snižuje riziko úmrtí o více než 40 procent. Velké studie zahrnující tisíce pacientů zároveň neukázaly žádné závažnější komplikace očkování, které je provedeno během hospitalizace kvůli infarktu. Přesto je očkování bezpečné a má obrovský dopad na jejich další prognózu.
„Pokud se nad tím člověk zamyslí z pohledu patofyziologie, respirační onemocnění výrazně zvyšují nárok na tkáň myokardu, protože prostřednictvím imunitního systému zvyšují hladinu proinflamatorních cytokinů. Myokard má větší spotřebu kyslíku a tím zhoršuje základní onemocnění. A je tam celá řada dalších problémů. Respirační onemocnění tak člověka může ohrozit,“ vysvětluje místopředseda Výboru České vakcinologické společnosti ČLS JEP Roman Prymula.
„Evidence pro to, že bychom měli ještě za hospitalizace očkovat všechny pacienty s infarktem, je excelentní. V kardiologických doporučeních dnes máme očkování proti chřipce u pacientů po infarktu v té nejvyšší úrovni doporučení a s nejvyšší úrovní evidence,“ podtrhává předseda výboru České kardiologické společnosti a přednosta Kardiologické kliniky 2. LF UK a FN Motol Petr Ošťádal.
Přitom ve vyspělých státech je očkování během hospitalizace považováno za standard. „Třeba ve Spojených státech se při přijetí do nemocnice řeší, jestli pacient je nebo není očkován proti chřipce, a rovnou se možnost vakcinace probírá. Není to o tom, jestli je pacient kompenzovaný či dekompenzovaný. My to trochu s obavami přeháníme. Je to na indikaci lékaře, který bere odpovědnost za to, že je vše provedeno bezpečně,“ říká k tomu přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol, člen výboru Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP Milan Trojánek.
Většina lékařů nemůže očkování vykázat
Bohužel dnes u nás očkování během hospitalizace není hrazené, respektive jde do nákladů daného oddělení, což pochopitelně není pro nemocnici ekonomicky výhodné. V Motole sice proběhl pokus pacienty očkovat při propuštění, i vzhledem k nutnosti provést pak vakcinaci v ambulanci ale 90 procent lidí odmítlo.
„Potřebujeme dohodu o tom, že bude hrazeno očkování za hospitalizace a že očkovat proti chřipce, případně dalším respiračním infekcím, budou moci i lékaři jiných odborností včetně kardiologů,“ podtrhává Ošťádal s tím, že pokud bude očkování na kardiologických pracovištích standardně hrazeno, provádět se vzhledem k jasným důkazům o efektivitě bude – samozřejmě pokud k tomu budou pacienti svolní.
Ruku v ruce s tím by tak mělo jít zvyšování povědomí veřejnosti o tom, že očkování nechrání jen proti samotné chřipce, ale i proti dekompenzaci chronických onemocnění vlivem chřipky a dalším dopadům. Faktem totiž je, jak poukazuje Milan Trojánek, že lidé se příliš nebojí chřipky, ale třeba infarktu ano (o problematice jsme psali zde).
„Vítám, že osvícené odborné společnosti lékařů vnímají, že tu problém je a jeho řešení může přinést prospěch i v jejich oborech,“ poukazuje Roman Prymula, podle něhož se v tuto chvíli chystají společná doporučení odborných společností ohledně očkování. „Je dobré, když doporučení půjdou napříč společnostmi. Koordinovaný postup, který podpoří jak ministerstvo, tak zdravotní pojišťovny, je jedinou cestou, jak se z toho dostat ven,“ doplňuje.
Prymula se také pozastavuje nad tím, že u nás bráníme lékařům v nemocnicích očkovat. „Expertům ze zahraničí to připadá skoro komické. Pak se divíme, že máme nízkou proočkovanost. Měli bychom mít široké spektrum profesí, které budou očkovat. Na odděleních v nemocnicích by se mělo očkovat standardně, protože pak dohánět pacienta po propuštění je kontraproduktivní,“ dodává vakcinolog.
U nás dokonce byla donedávna situace taková, že očkovat nemohl ani epidemiolog – respektive z odborného pohledu očkovat mohl, ale administrativně si výkon nemohl vykázat, a tudíž nedostal úhradu. A tento problém dnes u ostatních odborností přetrvává.
Vymeťme zbylé bariéry
Protože vyšší proočkovanost proti chřipce je i v zájmu veřejného zdraví, běží už diskuze ze strany státu, jak skutečně dát očkování při hospitalizaci a u ambulantních specialistů zelenou. „I na úrovni ministerstva se to procesuje a dostáváme se od diskuze na úrovni odborných společností k tomu, abychom našli mechanizmus a projednalo se to se zdravotními pojišťovnami,“ přibližuje hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.
Ke změně je potřeba úprava seznamu výkonů, k níž zasedá komise. V tuto chvíli jsou dvě možnosti. Buď si mohou všechny odbornosti požádat pediatry (jakožto autorskou odbornost) o sdílení výkonu očkování, anebo, jednodušeji, se vytvoří jiný, univerzální výkon. Běžně přitom žádosti na komisi předkládají odborné společnosti, v tomto případě by ovšem vzhledem k veřejnému zájmu měl jít podnět ze samotného ministerstva, které již věc připravuje. „Já osobně udělám vše pro to, aby to bylo co nejdříve,“ slibuje Macková.
A je tu ještě jedna věc, která by potřebovala dořešit. „Doteď tomu (očkování v nemocnicích a u specialistů, pozn. red.) bránila podstatná bariéra, kdy nebyla vzájemná informovanost – nikdo nevěděl, kdo koho již očkoval. To padlo s registrem očkování, takže pokud by všechny odbornosti měly možnost do něj přistupovat a zároveň měly povinnost reportovat, tak je informace on-line dostupná a problém odpadá,“ popisuje předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Pokud by tak bylo provedeno očkování během hospitalizace, byl by o tom zápis jednak v propouštěcí zprávě, jednak v ISIN (Informační systém infekční nemoci). Dnes to funguje tak, že z očkovacího registru se informace přenáší do lékového záznamu, kde je přístupná registrujícím lékařům. Problém nastává u očkujícího lékaře, který ale není registrujícím. Zároveň nahlížet do lékového záznamu je možno rok zpětně, ale platnost řady očkování je delší. Tuto oblast tak ještě bude třeba „dotáhnout“.
„A když jsme u bariér očkování, bylo by dobré je rovnou vymést všechny. Teď jsme v legislativní situaci, kdy já jako praktik pro dospělé nesmím naočkovat dětského pacienta, a naopak dětský praktik nesmí naočkovat dospělého. Zbytečně tedy očkování komplikujeme a bylo by fajn s tím přestat,“ dodává Petr Šonka.
Kulatý stůl se konal za laskavé podpory společnosti Sanofi s.r.o.
Michaela Koubová
Foto: Radek Čepelák
