Odbory žádají sjednocení odměňování mezi státními a soukromými nemocnicemi. Zabrání to přetahování, argumentují

Zdravotnické odbory dál žádají sjednocení odměňování mezi státními a soukromými nemocnicemi. Zabrání podle nich přetahování zaměstnanců do větších nemocnic. Na dnešní celostátní konferenci Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR to řekla jeho předsedkyně Dagmar Žitníková. Podle náměstka ministra zdravotnictví Václava Pláteníka (KDU-ČSL) ministerstvo nabízelo stanovení minimální odměny podle věku a praxe, odbory to ale odmítly.

“Sjednocení odměňování je jeden ze základních problémů, které je (členy oborů) trápí. Mohlo by být významným stabilizačním prvkem ve zdravotnictví. To znamená, že by skončilo to přetahování mezi jednotlivými nemocnicemi,” uvedla odborářka.

Příslib vytvoření zákona o odměňování zdravotníků byl součástí dohody z loňského prosince, která odvrátila protest nemocničních lékařů. Více než 6000 jich tehdy podalo výpovědi z přesčasové práce, které podle nich vedení nemocnic žádalo příliš. Zástupci ministerstva zdravotnictví, nemocnic, České lékařské komory a odborů o něm jednali několik měsíců, nakonec ale na jeho parametrech shodu nenašli.

Odbory mimo jiné žádaly, aby podle platových tabulek určených pro státní zaměstnance byli odměňovaní i pracovníci v krajských, obecních či soukromých nemocnicích. V debatě na konferenci zaznělo, že rozdíl mezi odměňováním zdravotní sestry ve fakultní nemocnici na Moravě a malé nemocnici v jednom z menších moravských krajů může být i 20.000 korun. “Každý, kdo nastupuje, a může se podívat, kolik bude dostávat za rok, za pět let, za deset let, tak to považuje určitě za stabilní prostředí, které je pro něho výhodné,” dodala k tomu Žitníková.

Nedostatek personálu, zejména zdravotních sester, je považovaný za jeden z největších problémů českého zdravotnictví. Už v současné době jich v nemocnicích chybí tisíce. Jedna třetina ze zhruba 80.000 nemocničních sester je starších 55 let, 18 procent je v důchodovém věku.

Mohlo by vás zajímat

Za jeden z kořenů problému náměstek Pláteník považuje to, že jsou nemocnice třeba 50 kilometrů blízko od sebe. “Je potřeba tu péči strukturovat jinak, i když je to třeba tady velmi nepopulární,” dodal. V současné době zdravotní pojišťovny s nemocnicemi vyjednávají, kde bude možné změnit akutní lůžka na stacionáře nebo následnou péči.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) minulý týden v Senátu uvedl, že v příštích deseti letech by měl být počet studentů nelékařských zdravotních oborů na vysokých školách stoupnout o 20 procent. Jeho úřad spolu s ministerstvem školství připraví materiál, kterým by se k tomuto záměru a jeho financování vláda zavázala. Diskutující ale vyjádřili nad záměrem pochybnosti – zda bude dost zájemců o toto studium a práci ve zdravotnictví.

-čtk-

ČTK