Jsou to dva týdny, co náhle zemřel předseda senátního Výbor pro zdravotnictví Roman Kraus (ODS). Ve funkci jej nyní nahradí jeho kolega Tomáš Fiala (nestraník za ODS). Na své včerejší schůzi o tom rozhodli členové výboru. Jelikož byl Fiala dosud jedním ze čtyř místopředsedů, musel výbor rovněž rozhodnout, kdo ho nahradí na tomto postu. Novým místopředsedou se tak stal Ondřej Šimetka (nestraník za ODS). Volbu nových funkcionářů ještě musí potvrdit plénum Senátu, které se má sejít příští středu. Výbor dále projednal návrh na změnu úhrady nepovinných vakcín a návrh na zavedení ošetřovného pro živnostníky či pracovníky na dohodu.
„Děkuji všem za důvěru a přistupuji k tomu s odpovědností a respektem,“ řekl Fiala poté, co jej kolegové jednohlasně zvolili novým předsedou výboru. Tomáš Fiala od roku 1983 pracoval ve strakonické nemocnici jako dětský lékař. Pět let také působil jako primář dětského oddělení Nemocnice Vimperk. V roce 1997 se stal náměstkem a od roku 2003 ředitelem a předsedou představenstva Nemocnice Strakonice, a.s. V roce 2009 a 2019 se pod jeho vedením stala vítězem ankety Nemocnice roku ČR. Do horní komory parlamentu byl Fiala zvolen v roce 2020 jako nestraník za ODS a kromě působení ve Výboru pro zdravotnictví je také členem Podvýboru pro sport a Podvýboru pro zemědělství.
Jít očkování naproti
Výbor se na své schůzi dále věnoval návrhu novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, který by zavedl úhradu nepovinných vakcín ze systému veřejného zdravotního pojištění. „Způsob úhrady vakcín podle nejméně ekonomicky nejméně nákladné varianty se přežil,“ řekl jeden z navrhovatelů, senátor Karel Zitterbart (nestraník za STAN). Patrné je to podle něj například u vakcín pro kojence proti pneumokokům, kdy medicínsky správný druh vakcíny není systémem hrazený a rodiče ho tak musí svým dětem doplácet.
„Je to návrh, aby vakcíny pro nepovinné očkování vstupovaly do úhrad jiným procesem, než přímo z definice zákona, a to procesem, který v sobě bude zahrnovat ,medicínskou správnost‘, tedy hodnocení na základě HTA,“ vyzdvihl hlavní přínos návrhu Zitterbart. Tím druhým je, že se má zlepšit transparentnost správních řízení, na jejichž základě budou vakcíny vyhodnocovány.
Jak následně doplnil senátor Bohuslav Procházka (KDU-ČSL), novela by rovněž přinesla definici tzv. terapeutické intervence. Podle znění návrhu má jít o „zdravotní služby poskytované k prevenci onemocnění za účelem dosažení co nejúčinnější a nejbezpečnější prevence“. Návrh za Státní zdravotní ústav (SZÚ) na schůzi podpořila i jeho ředitelka Barbora Macková a výbor jej následně jednohlasně doporučil schválit Senátu.
Nemocenská nejen pro zaměstnance
Druhým návrhem, kterým se výbor zabýval, byla novelizace zákona o nemocenském pojištění. „Má za cíl zavést elektronizaci postupu u dalších dávek nemocenského pojištění,“ uvedla návrh ředitelka Sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek na Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) Iva Merhautová. „V tuto chvíli je jediná dávka v elektronické podobě, a to dočasná pracovní neschopnost,“ připomněla s tím, že podle návrhu by se měly elektronizovat i další nemocenské dávky včetně vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství.
Novela by rovněž vedla k další velké změně, a to k zavedení ošetřovného pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), zaměstnance pracující na DPP (dohodu o provedení práce) a DPČ (dohodu o pracovní činnosti) i zahraniční zaměstnance. Museli by však platit minimálně tři předcházející měsíce nemocenské odvody. U živnostníků by stačila kratší doba, pokud by byli předtím zaměstnaní a do osmi dnů po odchodu z práce by se přihlásili k hrazení odvodů. „U ošetřovného dále navrhujeme zrušit podmínku udělení písemného souhlasu ošetřované osoby s poskytováním dlouhodobé péče,“ dodala Merhautová.
Dalšími důležitými body novely jsou návrh na vznik Integrovaného informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí či pilotní zavedení jednotných měsíčních hlášení zaměstnavatele. Tento pilotní program by měl trvat od července 2025 do konce roku. Od ledna 2026 by pak měl nabýt účinnosti.
Rozsáhlý návrh, který obsahuje bezmála 250 novelizačních bodů, výbor doporučil Senátu schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.
-fk-
