Sladit práci s péčí o blízké je pro sestry náročné, systém neumí jejich potřeby zohlednit
Ilustrační foto. Zdroj: www.freepik.com
Český zdravotnický systém stále nedokáže dostatečně zohlednit potřeby zdravotních sester. Často zastávají dvojí péči, kdy kombinují práci s péčí o blízké a kvůli nedostatku pracovních sil ve zdravotnictví musejí často pracovat na plný úvazek, případně i s přesčasy. Nezbývá jim mnohdy ani čas na sebe. V dalších deseti letech má odejít do důchodu 30 procent sester, takže lze předpokládat, že se problém bude prohlubovat, pokud se nebude řešit. V tiskové zprávě to uvedla socioložka ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR a institutu SYRI Marie Pospíšilová.
Socioložka zdůraznila, že problém bude prohlubovat nejen to, že značná část sester odejde do důchodu (více jsme psali například zde), ale že se také neustále zvyšuje počet starých lidí, kteří budou potřebovat zdravotní péči. “Usnadňování kombinace práce a péče by mělo být do budoucna prioritou, a to zejména proto, že ženy ve zdravotnictví převažují a jejich počet v některých oborech roste,” uvedla Pospíšilová. Pokud má být obor atraktivní i pro mladé a pokud mají zdravotnice zůstávat v oboru a neodcházet do zahraničí, bude podle ní nutné brát jejich potřeby v potaz.
Současné možnosti kombinace práce a domácí péče jsou postavené spíše na neformálních pravidlech, jako tomu bylo i v době pandemie covidu, kdy si zdravotníci mezi sebou vypomáhali nebo využívali pomoc rodiny. “Na téma by měl být kladen zvláštní důraz i proto, že v rozhodovacích pozicích převažují muži, kteří dvojí péči obvykle tolik neřeší. Téma je do budoucna vysoce aktuální i s ohledem na možné budoucí krize. Jak nám ukázala už pandemie, péče o příbuzné je vnímána jako individuální zodpovědnost a zdravotnice se tak dostávají do extrémního vypětí. Dvojí péče je náročná psychicky i fyzicky,” řekla Pospíšilová.
Podpora institucionální péče a snižování genderových stereotypů
Současnému stavu a možným řešení se věnuje studie institutu SYRI. Ta konstatovala, že ženy ve zdravotnictví mají obvykle také nižší platy než muži a přebírají odpovědnost i za rodinu. Specifické je přitom postavení samoživitelek a osob v předdůchodovém věku. Změnám by měla pomoci podpora institucionální péče a terénní pečovatelské služby. Další cestou z krize je podle ní zvýšení platů a snižování genderových stereotypů.
“Zdravotní péče by měla být vnímána jako klíčové odvětví ekonomiky, čehož lze dosáhnout mimo jiné jejím adekvátním finančním ohodnocením. Je rovněž vhodné zavést transparentnost v odměňování a provádět pravidelné audity rozdílů v odměňování žen a mužů,” uvedla Pospíšilová, která doporučuje zdravotnickým zařízením mimo jiné i lepší komunikaci. Vedoucí pracovníci by podle ní měli pořádat také pravidelná setkání a bavit se o fyzickém i mentálním stresu. A nastavit takové pracovní prostředí, které umožní snížit pro stárnoucí pracovníky fyzickou zátěž, což může pomoct prodloužit profesní život.
Podle Českého statistického úřadu činil podíl žen ve zdravotnictví 79 procent v roce 2005 i v roce 2022. Nejenže ženy dominují jako zdravotní sestry, ale zvyšuje se i jejich podíl mezi lékaři. Muži jsou častěji zastoupeni ve starších věkových skupinách, naopak studentky převažují nad studenty, takže trend feminizace zdravotnictví bude podle socioložky zesilovat.
Mohlo by vás zajímat
ČTK
