Slovenská vláda schválila takzvanou covidovou amnestii na přestupky spáchané v souvislosti s opatřeními, která byla zavedena v době pandemie covidu. Návrh na jednání vlády předložil její předseda Robert Fico (Směr-SD). Kabinet zároveň schválil i návrh zákona o odškodňování lidí v souvislosti s protipandemickými opatřeními.
Podle slovenské ústavy má vláda pravomoc udělovat amnestii ve věcech přestupků a to usnesením, které se vyhlašuje ve Sbírce zákonů. „Jde o přestupky, jejichž projednávání spadá do působnosti orgánů Slovenské republiky v souvislosti s opatřeními zavedenými během pandemie, která vznikla z důvodu onemocnění covid-19,“ říká návrh usnesení. Vysvětluje, že mimořádná situace v souvislosti s ohrožením veřejného zdraví II. stupně z důvodu onemocnění covid-19 byla vyhlášena 12. března 2020 od 06:00 a odvolána 15. září 2023.
Argumentace vládním programovým prohlášením
Udělení amnestie podle jejího předkladatele reflektuje i Programové prohlášení vlády, ve kterém se píše, že „během období dvou let pandemie se tvorba protipandemických opatření, jakož i kontrola jejich zákonnosti vymkla standardní kontrole: probíhala mimo řádných legislativních procesů a mimo řádné soudní kontroly. Uplynulé tři roky z hlediska schodku spravedlnosti charakterizovaly zejména selhávání ochrany základních práv a svobod během pandemie covid-19 a excesy trestní politiky. Je úkolem vlády zajistit, aby se podobná selhání státu již neopakovala“. Podle Fica reflektuje i nález Ústavního soudu SR, jakož i zjištění veřejného ochránce práv související s nedodržením zákonného postupu ze strany státu.
Předseda vlády zároveň předložil k jednání kabinetu návrh zákona o odškodňování fyzických osob v souvislosti s protipandemickými opatřeními. Vláda tento návrh schválila, takže občané, kterým byla způsobena finanční újma v souvislosti se zavedením opatření v boji proti pandemii, mohou žádat o odškodnění.
„Tato finanční újma spočívala v uhrazení pokuty uložené za přestupek spáchaný v období od 12. března 2020 od 06:00 do 15. září 2023 do 06.00 hod., jakož i v uhrazení nákladů za stravování souvisejících s umístěním fyzických osob v určených karanténních zařízeních,“ přibližuje návrh zákona.
Dopad na rozpočet asi 3,3 milionu eur
Navrhovaná právní úprava podle Fica reflektuje nejen na potřebu odstranění následků sporného donucovacího mechanismu ze strany státní moci v období, ale i na zjištění veřejného ochránce práv související s nedodržením zákonného postupu ze strany státu.
Oprávněná osoba, které byla uložena pokuta za porušení protipandemických opatření má tedy možnost požádat o odškodnění představující částku zaplacené pokuty, respektive její části. Stejnou možnost má i osoba, která byla umístěna do takzvané povinné karantény, kvůli čemuž vznikly náklady za stravné, které následně uhradila nebo byly od ní vymáhány. „Zákon však omezuje uplatnění si takového práva na odškodnění lhůtou šesti měsíců od vstupu tohoto zákona v platnost. Po uplynutí této lhůty již oprávněná osoba nemůže uplatnit své právo podle tohoto zákona,“ upozorňuje návrh.
Ukládání a vymáhání pokut bylo prováděno ze strany ministerstva vnitra, regionálních úřadů veřejného zdravotnictví, obecní a městské policie či obcemi. Dopad na státní rozpočet bude podle premiéra Fica asi 3,3 milionu eur a zákon nabude účinnosti hned po přijetí v Národní radě SR.
Kritika od opozice i od Kotlára
Úřad veřejného zdravotnictví (ÚVZ) tvrdí, že Ústavní soud SR při opakovaných posouzeních ústavnosti vyhlášek ÚVZ z období mimořádné situace během pandemie nekonstatoval porušení základních lidských práv a svobod. Úřad na to poukázal v reakci na návrh zákona o odškodňování fyzických osob v souvislosti s protipandemickými opatřeními na portálu teraz.sk.
„Ochrana zdraví a života je nejvyšší a současně nadřazená nad vše, jde-li o povinnosti státu vůči jeho občanům. ÚVZ vydával vyhlášky během mimořádné situace, kterou vyhlásila vláda SR z důvodu ohrožení veřejného zdraví, druhého stupně a byly v té době jedním z nástrojů, jak snižovat riziko šíření covid-19 mezi lidmi a zmírnit tak dopad na jejich zdraví a životy,“ konstatoval ÚVZ .
Podle opoziční strany Svoboda a solidarita (SaS) je schválení takzvaných covidových amnestií kontroverzní a dvousečné. Pro portál teraz.sk to uvedl poslanec Národní rady Tomáš Szalay, který upozornil na to, že přijetí materiálu měla předcházet analýza.
„Možná některá opatření nebyla nutná, možná byla zbytečná a beru to jako nějakou omluvu vlády občanům. Na druhé straně to však vede k pochybnostem, protože řada opatření byla smysluplná, například to, že nemocný člověk má být v karanténě doma,“ konstatoval Szalay. Poslanec zároveň namítal, že rozhodnutí o přijetí takzvané covidové amnestie nebylo podloženo daty. Mělo se podle něj reálně vyhodnotit, jaká opatření při pandemii covidu byla účinná a jaká ne. „Už jen proto, že když přijde další pandemie, abychom věděli, co máme dělat a co nemáme dělat,“ dodal.
Do kritiky se zapojila i koaliční Slovenská národní strana (SNS). „Jsem proti tomu, aby byla ukládána amnestie na nespáchané přestupky. Amnestie sama o sobě potvrzuje, že přestupky byly spáchány,“ řekl zmocněnec vlády SR pro prověření procesu řízení a managementu zdrojů během pandemie covid-19 a poslanec za SNS Peter Kotlár podle portálu teraz.sk. Myslí si, že lidé, kteří nerespektovali vyhlášku hlavního hygienika k pandemii covidu, nespáchali přestupky, protože byla omezena jejich základní práva. „Ty se dají omezit jen zákonem, ne vyhláškou na podkladě zákona,“ dodal Kotlár. Chce proto navrhnout vládě, aby se dříve než o amnestii mluvilo o anulování vyhlášek.
-bre-
