Slovensko se chystá reformovat péči o duševní zdraví, posílí komunitní služby

Slovesné ministerstvo zdravotnictví pod vedením Kamila Šaška (Hlas-SD) se chystá reformovat péči o duševní zdraví. Změnit by se měl systém poskytování péče v oboru psychiatrie, který bude založen na principu rozvoje komunitní péče. Součástí reformy bude také úprava sítě psychiatrických stacionářů či ambulancí. Ačkoliv se jedná o poměrně rozsáhlý materiál, v připomínkovém řízení se objevily jen dvě zásadní připomínky. Jedna se týkala dopadů změn na rozpočet veřejné správy, ve druhé je resortu zase vyčteno, že z návrhu není zřejmé, kolik zařízení má vzniknout.

Péče o duševní zdraví na Slovensku se bude reformovat. Vyplývá to z návrhu novely zákona o minimální veřejné síti poskytovatelů zdravotní péče, který do připomínkového řízení předložil resort zdravotnictví. Jedná se o iniciativní materiál na základě programového prohlášení vlády. Podle něj by se měla vláda zaměřovat na návrh řešení na zvýšení dostupnosti služeb v oblasti duševního zdraví, integrovaný a nadresortní přístup, prevenci duševních poruch a podporu duševního blahobytu.

„Specificky je třeba zmodernizovat systém psychiatrické a psychologické zdravotně-sociální péče, posílit podporu duševního zdraví a prevenci vzniku poruch, posílit zdravotně-sociální péči a zvýšit její dostupnost zvýšením podílu pacientů léčených v komunitní zdravotní péči, zvýšením počtu personálu, který poskytuje specifickou moderní léčbu a diagnostiku a zkrácením čekací doby na poskytnutí odborné péče o duševní zdraví,“ uvádí resort.

Rozvoj komunitní péče

Součástí reformy by měla být změna systému poskytování péče v oboru psychiatrie založená na principu rozvoje komunitní péče. Ministerstvo chce vytvořit funkční síť komunitních psychiatrických zařízení, která budou propojovat ambulantní a ústavní zdravotní péči. Celý systém péče by měl být propojen i se sociálními službami. V současnosti s výjimkou sítě psychiatrických stacionářů totiž komunitní psychiatrická péče na Slovensku neexistuje.

Vytvoření nových typů komunitních psychiatrických zařízení a doplnění sítě psychiatrických stacionářů by mělo zároveň odlehčit stávajícím psychiatrickým ambulancím. Ty totiž navštěvují i ​​pacienti s duševními poruchami ve stádiích, kdy je zapotřebí jejich zdravotně-sociální management. „Jde zejména o pacienty, u kterých jsou navzdory absolvované specializované ambulantní nebo ústavní psychiatrické péči přítomny reziduální příznaky. Využívat budou ambulantní psychiatrickou léčbu propojenou s různými formami psychoterapie a psychiatrické a psychosociální rehabilitace, která jim bude ušita na míru,“ avizuje v návrhu ministerstvo zdravotnictví.

Komunitní psychiatrická zařízení budou poskytovat služby i uživatelům v jejich přirozeném prostředí, zejména v případech, kdy nechtějí nebo nedokážou vyhledat psychiatrickou péči. Nová síť komunitních psychiatrických zařízení by se měla formovat na základě toho, jak to bude v jednotlivých regionech potřeba podle počtu obyvatel v samosprávném kraji a s ohledem na princip časové dostupnosti. Rozhodne o tom maximální doba dojezdu osobním motorovým vozidlem do jedné hodiny.

Mohlo by vás zajímat

Němci spěchají s uzákoněním předpokládaného souhlasu s darováním orgánů ještě do předčasných voleb

Z dostupných údajů vyplývá, že na Slovensku je v provozu celkem 27 psychiatrických stacionářů v 17 městech. Ty dostávají i úhradu z veřejného zdravotního pojištění za poskytování zdravotní péče. Z toho 25 stacionářů je zaměřeno na psychiatrii a jen dva ne dětskou psychiatrii.

„V rámci jednotlivých krajů jsme identifikovali nedostupnost psychiatrického stacionáře mezi Liptovským Mikulášem a Prešovem, což představuje vzdálenost zhruba 133 kilometrů, mezi Michalovci, Košicemi a jihem východního Slovenska, což je vzdálenost zhruba sto kilometrů, a mezi Bratislavou a Rimavskou Sobotou vzdálenost zhruba 271 kilometrů, čímž je podmínka dostupnosti do jedné hodiny nesplněná,“ upozorňuje ministerstvo.

Jen dvě připomínky

Připomínkování reformy skončilo nyní a přestože se jedná o rozsáhlý materiál, objevily se k němu jen dvě zásadní připomínky. Celkem jich bylo 13.

Asociace zaměstnavatelských svazů a sdružení Slovenské republiky, která zastřešuje i různé zdravotnické organizace, upozornila, že ministerstvo nevyčíslilo výdaje na reformu, které vzniknou v příštím roce. Reforma se totiž bude uplatňovat od ledna příštího roku. V návrhu se však s výdaji počítá až od roku 2026.

„Materiál se předkládá v návaznosti na budování psychiatrických stacionářů z plánu obnovy. Tyto stacionáře však budou v mnoha případech dobudovány a uvedeny do provozu již v roce 2025, ne až v roce 2026,“ uvádí asociace v připomínce. Náklady na reformu by měly v příštích čtyřech letech dosáhnout 1,75 milionu eur ročně.

Nesrovnalosti v návrhu našlo i ministerstvo práce. Resort žádá, aby se normativ psychiatrických stacionářů uváděl celým číslem bez desetinného místa.

„Předkládaným návrhem se má stanovit veřejná minimální síť poskytovatelů zdravotní péče pro územní obvody samosprávných krajů. Podle předkládaného návrhu je možné, že veřejnou minimální síť poskytovatelů zdravotní péče bude tvořit poskytovatel zdravotní péče určený desetinném číslem. Z předkládaného návrhu není zřejmé, kolik zařízení má vzniknout navíc, pokud ve srovnatelných případech v nařízení vlády z roku 2008 jsou počty zařízení vyjádřeny celým číslem bez desetinného místa,“ upozorňuje ministerstvo práce v připomínce.

Resort zdravotnictví takto uváděnou normu odůvodňuje zohledňováním a dodržováním uzavírání smluv se zdravotní pojišťovnou na počet měst v samosprávném kraji.

„Například při počtu 4,8 stacionáře v bratislavském kraji při počtu obyvatel 728 370 je plný počet míst 144 při normě 30 míst na jeden psychiatrický stacionář. V případě poměrného snížení míst v psychiatrickém stacionáři vzhledem k počtu obyvatel a dostupnosti, například na 20 míst pro jeden psychiatrický stacionář, bude možné uzavřít smlouvu s více poskytovateli. Čili číslo počtu psychiatrických stacionářů neznamená automaticky počet smluv se zdravotní pojišťovnou, ale stanovuje normu dodržení míst v psychiatrických stacionářích, protože i platba ze zdravotního pojištění je na místoden,“ zdůrazňuje ministerstvo zdravotnictví.

Zdravotní pojišťovna by tak měla dodržet plný počet míst v psychiatrických stacionářích včetně míst uvedených jako desetinná čísla. Například 0,8 znamená při plném obsazení stacionáře z 30 míst 24, čili pokud si někdo zřídí stacionář s 24 místy, tak splní v rámci počtu hodnotu 0,8 a bude mít smlouvu se zdravotní pojišťovnou na tento počet míst.