Ředitel SÚKL Tomáš Boráň. Foto: Martin Cápal

Společné evropské hodnocení léčiv začne už příští rok. První přijdou na řadu onkologika

Začátek platnosti dlouho očekávaného nařízení o hodnocení zdravotnických technologií (HTA) se kvapem blíží. Co tato evropská legislativa přinese a jak k ní bude přistupovat Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL)? O tom na konferenci Zdravotnického deníku Ekonomika zdravotnictví hovořil ředitel SÚKL Tomáš Boráň. Mimo jiné popsal rozsáhlé kompetence koordinační skupiny členských států, která bude celý proces synchronizovat a řídit.

Boráň hned na začátku vyzdvihl, že problematika hodnocení zdravotnických technologií zahrnuje nejen otázky cenové a úhradové regulace léčiv, jak je často vnímána, ale je daleko širším pojmem. „Jedná se o multidisciplinární přístup, který zahrnuje sběr a hodnocení dat nejen z medicínské a ekonomické oblasti, ale také z hlediska sociálního a etického,“ vysvětlil. SÚKLu se implementace nařízení prozatím týká především v oblasti regulace cen a úhrad léčiv, ale v budoucnu může být jeho působnost v procesu ještě širší. Sahat by mohla i do hodnocení zdravotnických prostředků a léčebných postupů.

Ředitel SÚKL Tomáš Boráň.

„Novinkou, kterou HTA přináší, jsou dvě oblasti – jednou je tzv. společné klinické hodnocení a druhou včasnost zahájení daného hodnocení, neboť probíhá současně s centralizovanou registrací u Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA),“ vypíchl Boráň s tím, že se tak jedná o společné hodnocení EMA a HT agentur členských států. Společná souhrnná zpráva pak bude obsahovat sběr dat, nikoliv však hodnotící úsudek a závěry. „To bude smyslem až následného národního procesu, v němž státy zohlední hodnotící zprávu v národních procedurách,“ dodal. Účelů společného hodnocení je hned několik – vyšší ochrana zdraví v Evropské unii, rychlejší vstup inovací na unijní trhy, větší transparentnost pro pacienty i výrobce a zamezení duplikace práce.

Ve třetím panelu konference Ekonomika zdravotnictví zasedli (zleva) náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Jan Bodnár, šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt (moderátor diskuze), ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Tomáš Boráň, primářka onkologie Nemocnice Na Pleši Kateřina Jirsová a kardiolog Jiří Veselý.

Nařízení o HTA vstoupí v platnost 12. ledna 2025, přičemž jako první se tomuto hodnocení podrobí onkologické léky a přípravky pro moderní terapie (tzv. ATMP z anglického Advanced Therapy Medicinal Products) „Očekává se, že hodnocení bude poměrně dlouhé a první výstup můžeme očekávat na konci roku 2025,“ avizoval dále ředitel SÚKL s tím, že v této první vlně by se mělo zhodnotit přibližně 25 léčivých přípravků. Od roku 2028 pak budou takto hodnoceny i léčivé přípravky na vzácná onemocnění (tzv. orphany) a od roku 2030 všechny léčivé přípravky registrované centralizovanou procedurou.

Co se týče implementace nařízení, Boráň připomněl, že Evropská komise vydala šest doporučení týkajících se tvorby společné zprávy, přičemž velkou roli v ní bude hrát i koordinační skupina členských států. Ta kromě společných hodnocení zaštiťuje i společné konzultace mezi EMA a HT agenturami, na základě metody známé jako horizon scanning (užívaná k identifikaci a analýze nových trendů, technologií, rizik a příležitostí, pozn. red.) prioritizuje zařazení léků do hodnocení a bude vydávat společné metodiky a postupy.

Zleva sedí ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Tomáš Boráň, primářka onkologie Nemocnice Na Pleši Kateřina Jirsová a kardiolog Jiří Veselý.

„V rámci HTA se počítá i se zapojením odborných společností a pacientských organizací,“ dodal ředitel SÚKL. Jejich přínos se podle něj projeví například při přípravě tzv. PICO survey, což je zpráva o souboru parametrů pro společné klinické hodnocení ve smyslu populace pacientů, intervence, komparátorů a zdravotních výsledků, kterou bude muset každá členská země připravit. Boráň doplnil, že SÚKL již s odbornými společnostmi i pacientskými organizacemi jejich vstup do hodnocení HTA konzultoval.

-fk-

Foto: Martin Cápal

Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně, České průmyslové zdravotní pojišťovně a společnostem Roche, Eli Lilly, Novartis, MSD, Alk, Zentiva, Abbvie a EUC.

První panel konference Ekonomika zdravotnictví na téma Dlouhodobá finanční udržitelnost a stoupající náklady na poskytování zdravotní péče.
Zdravotní ředitelka České průmyslové zdravotní pojišťovny Renata Knorová a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek na konferenci ZD Ekonomika zdravotnictví. Foto: Martin Cápal
Ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
Auditorium konference Ekonomika zdravotnictví. Vlevo ředitel odboru zdravotní péče VZP Jiří Mrázek, vpravo předseda senátního zdravotnického výboru Roman Kraus.