Zájem o středoškolské studium je masivní, vyšší odborné školy ale studenti často opustí
Ilustrační foto. Zdroj: www.freepik.com
Nedostatek nelékařského zdravotnického personálu má zmírnit mimo jiné dlouhodobý vládní program na podporu navýšení kapacit ve vysokoškolských oborech. Jak jsou na tom ale se zájmem o studium instituce, u kterých cesta mnoha zdravotníků začíná, tedy střední školy? A jak se daří k nim přidruženým vyšším odborným školám? Zdravotnický deník se jich na to zeptal – a zjistil, že se situace středních a vyšších zdravotních škol, ač sídlí ve stejné budově, často velmi liší.
Podle posledních průzkumů zájem o zdravotnické obory roste. Jak před dvěma lety uvedla tehdejší náměstkyně ministra školství Martina Běťáková, ukázala to nejen covidová pandemie, vliv měl i nástup demograficky silných ročníků. Hlavní sestra ČR Alice Strnadová za nárůstem vidí mimo jiné také fakt, že mladí lidé chápou zdravotnictví jako jistý a perspektivní obor. Na aktuální kapacity a výzvy se Zdravotnický deník zeptal ředitelů a dalších zástupců středních zdravotnických a vyšších odborných škol napříč Českem.
Jiná situace středoškoláků a vysokoškoláků
Problémy se zájmem o středoškolské studium nikdy neměla Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola na Praze 4. Jak říká ředitelka Mária Janáková, po letech covidu se na střední škole v oboru Praktická sestra rozhodli otevírat třídu navíc. „Tímto krokem jsme chtěli alespoň trochu přispět k posílení počtu potenciálních zdravotníků. Celkem máme v současné době na střední škole 12 tříd. Ve školním roce 2024/2025 se na obor Praktická sestra hlásilo 360 uchazečů a přijato bylo 84 uchazečů. Pro více žáků již nemáme personální ani prostorové možnosti,“ říká.
Žáci mají vzhledem k přijímacím zkouškám velmi solidní výsledky i v závěru studia. Kam ale směřují dál, škola po zkušenostech z minulých let neeviduje. „Cíle a plány absolventů jsou proměnlivé a ne vždy se to, co jsme zjistili bezprostředně po maturitě, krylo s tím, kam nastoupili,“ vysvětluje Janáková s tím, že dle jejího soudu jde zhruba třetina lidí do praxe a další se hlásí na VŠ nebo VOŠ.
Absolventi Vyšší odborné školy (VOŠ) jdou do praxe v 90 procentech. Na VOŠ je ale situace se zájmem o studium jiná. „Asi poslední čtyři roky sice ke studiu na VOŠ obor Diplomovaná všeobecná sestra studenti nastoupí, ale po prvním ročníku jich dost odchází – buď opětovně zkoušejí přijetí na vysokou školu, nebo mění obor. Celkově máme méně zájemců ve všech oborech na VOŠ než v minulosti,“ dodává ředitelka.
Studenti nastupují do práce později
Další směřování absolventů bedlivě mapuje Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Karlovy Vary. „U absolventů střední školy zhruba polovina žáků pokračuje ve studiu VOŠ nebo VŠ, asi 10 procent jde pracovat mimo obor, a zhruba 30 až 40 procent jich nastupuje do zdravotnictví. Z absolventů VOŠ nastupuje do zdravotnické praxe 90 procent studentů,“ popisuje ředitelka Hana Švejstilová.
Ani v Karlových Varech nemají v případě střední školy problém s naplněním kapacit, naopak. „Zájem o studium převyšuje počet volných míst, u oboru Praktická sestra je v posledních dvou letech trojnásobný a například u oboru Asistent zubního technika byl loni pětinásobný,“ říká Švejstilová. U VOŠ takový převis poptávky není, zejména proto, že jde o nejmenší kraj a většina žáků touží studovat ve „velkém“ městě. Rejstříkem stanovenou kapacitu 150 studentů ale škola naplňuje bez problémů. Úspěšnost je vysoká, u žáků SŠ činí přibližně 98 procent, u VOŠ (pokud studenti neodejdou v průběhu studia) dokonce 100 procent.
Mohlo by vás zajímat
Obrovský zájem je také o obory na Střední zdravotnické škole a Vyšší odborné škole zdravotnické v Plzni. Letos na jaře přijali celkem 822 přihlášek, z toho shodně přes 300 přihlášek na obory Praktická sestra a Zdravotnické lyceum. „Téměř čtyřnásobný zájem jsme zaznamenali na obor Masér sportovní a rekondiční. Atraktivním oborem je též Asistent zubního technika, který však otevíráme pouze jednou za tři roky,“ vyjmenovává zástupkyně ředitelky pro Střední zdravotnickou školu Radka Felzmannová s tím, že minimálně posledních pět let nemusela škola vyhlašovat druhé kolo přijímacího řízení.
I v Plzni převážná většina úspěšných maturantů pokračuje ve studiu na VŠ nebo VOŠ, přímo do zdravotnictví odchází po střední škole pracovat zlomek z nich. Kromě motivace doplnit si vzdělání označuje Felzmannová jako důvod i společenský trend, kdy studenti obecně nastupují do zaměstnání později než v předchozích letech.
Raději do většího města
Trend nenastupovat po maturitě hned do praxe podtrhuje ředitel Střední zdravotnické a Vyšší odborné školy zdravotnické ve Znojmě Karel Pigl. Po maturitě odchází dále studovat odhadem 95 procent lidí. Podobně jako v Karlových Varech ale znojemské studenty lákají větší města a tamní VOŠ má naplněnost pouze 50 procent. „Atraktivnější je pro uchazeče bakalářské studium v Brně a Jihlavě,“ dodává ředitel. Zřizovatel školy nově v letošním roce motivuje studenty VOŠ odměnami za odbornou praxi v krajských nemocnicích.
S naplněním kapacit střední školy ani ve Znojmě dlouhodobě není problém. „Zájem se za posledních několik let nezměnil. Na prvním místě na přihlášce mělo naši školu 74 uchazečů z celkového počtu 126 přihlášených, přijímali jsme 60. Naplněnost na střední škole je kolem 30 žáků ve třídách,“ vypočítává Pigl.
Výhoda dálkového studia
Denní studium není tolik preferované ani na Vyšší odborné škole ve Vsetíně. „Skončila možnost zkráceného studia v rámci takzvaného pokusného ověřování. Oboru Praktická sestra se od školního roku 2026/27 nabídka ale opět otevírá a jeho absolventi budou moci nastoupit do vyššího – tedy druhého – ročníku ve vyšší odborné škole. Podmínkou je, aby byla škola do pokusného ověřování zařazena. Této možnosti chceme využít,“ říká ředitel Martin Metelka. VOŠ má navíc ještě jednu výhodu, tradičně zaznamenává velký zájem o kombinovanou formu vzdělávání, na škole studují i praktické sestry ze Slovenska. Studenti mají možnost prostřednictvím Zlínského kraje získat prospěchové stipendium, škola má také navázanou nadstandardní spolupráci s nemocnicemi ve Vsetíně a Valašském Meziříčí.
Po maturitě na Střední zdravotnické škole pokračuje většina absolventů v dalším studiu, mimo obor jde zhruba 10 procent z nich, pouze 5 procent jich nastupuje do praxe na pozici praktické sestry s tím, že se případně vrací ke studiu později prostřednictvím kombinované formy vzdělávání na VOŠ. „Absolventi VOŠ jdou pak z 90 procent do praxe na pozice diplomovaných všeobecných sester, 5 procent pokračuje ve studiu na VŠ a 5 procent odchází mimo obor,“ dodává Metelka.
Jako důvod toho, že absolventi do praxe nakonec nenastoupí, vidí ředitel náročnost zdravotnické profese po stránce psychické i fyzické, nutnost směnování, práci o víkendech či přesčasy. Ze strany zaměstnavatele naopak pomáhají úspěšnosti náboru podle ředitele kratší úvazky, přiznání nějakého bonusu po odpracování určitého počtu let, náborové příspěvky, startovací byty nebo umístění dítěte do školky a podobné benefity.
Změna profesní orientace, nedostatek motivace
Podobně to vidí také učitel odborných předmětů a školní kariérový poradce Střední zdravotnické školy Brno, Jaselská Ondřej Otava. „Práce ve zdravotnictví je často velmi náročná, stresující a vyčerpávající, což může některé absolventy odradit. Fyzické a psychické nároky spojené s prací v nemocnicích, pečovatelských domovech nebo jiných zdravotnických zařízeních mohou být pro absolventy příliš náročné,“ říká.
Mezi další důvody řadí změnu profesní orientace nebo nedostatek motivace. „Někteří si během svého studia uvědomí, že je jejich skutečná vášeň jinde, a rozhodnou se pro změnu kariéry. Mohou se věnovat jinému oboru, kde vidí lepší příležitosti pro osobní rozvoj a kariérní růst,“ vysvětluje Otava.
Zájem o nabízené středoškolské obory je ale v Brně také velký, potvrzují ho počty přihlášek v loňském školním roce. „Na studijní obor Praktická sestra se hlásilo celkem 331 uchazečů (přijímali jsme 120), na Zdravotnické lyceum se hlásilo celkem 265 uchazečů (přijímali jsme 60) a na studijní obor Sociální činnost se hlásilo 107 uchazečů (přijímali jsme 30),“ sděluje Otava.
Další cestu svých studentů škola zjišťuje pomocí anonymního anketního šetření, zasílaném v podzimních měsících (začátek semestru) všem čerstvým absolventům. Z oboru Praktická sestra je podle kariérního poradce letošní podíl na vysokých či vyšších odborných školách bezmála 71 procent, u Zdravotnického lycea pak 80.
Obědy zdarma jako nefinanční benefit
Zájem o nabízené obory označuje za extrémní Lucie Laurýnová, ředitelka Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické v Mladé Boleslavi. „V oboru Praktická sestra jsme letos měli zhruba o 50 přihlášek víc, než dovolují naše možnosti, přijímáme 60 dětí. Oba obory máme opravdu naplněné kompletně,“ říká.
Odliv do jiných oborů považuje za minimální. „Ošetřovatelé zůstávají podle mého názoru ve zhruba 80 procentech v oboru. Jiné je to u praktické sestry, tam si absolutní většina doplňuje další vzdělání, ať už na VOŠ nebo jinde. Mapujeme zájem našich žáků a převažují obory zdravotnické nelékařské – všeobecná sestra, dětská sestra, nutriční terapeut nebo radiologický asistent,“ říká Laurýnová. Zmiňuje také obor Zdravotnické lyceum, kde jsou nůžky rozevřenější. Přestože 99 procent absolventů studuje dál, mnoho z nich dá přednost učitelským oborům nebo přírodním vědám.
V Mladé Boleslavi podporuje Středočeský kraj zdravotnické obory přímo do rozpočtu školy, která to využívá například na uniformy a další vybavení pro žáky. Kromě toho má velký nefinanční benefit v podobě spolupráce s Klaudiánovou nemocnicí. „V době trvání odborné praxe nebo odborného výcviku poskytuje nemocnice žákům obědy zdarma. Je to obrovský benefit a naši žáci ho kvitují,“ zakončuje ředitelka.
Ilona Hobzová
Ilona Hobzová
