24hodinové směny v ústeckých nemocnicích nefrčí. Jsou příliš drahé, říká radní pro zdravotnictví Laibl

Ústecký kraj investuje do modernizace krajských nemocnic a podpůrných programů miliardy korun, personální situace je však čím dál tím horší. Chybí praktičtí lékaři, zubaři a zejména pak pediatři. K nedostatku zdravotníků paradoxně přispívají i podpůrné aktivity v okolních krajích, kvůli čemuž dochází k přetahování lékařů i sester mezi regiony. O největších výzvách, investicích či dopadu novelizace zákoníku práce Zdravotnickému deníku pověděl staronový radní pro zdravotnictví Ústeckého kraje Radim Laibl (ANO), který současně pracuje jako starosta města Žatce.

Co považujete ve vašem kraji v oblasti zdravotnictví za nejpalčivější problém a jak ho chcete řešit?

Velkým problémem, který se dotýká všech krajů a našeho zdravotnictví, je demografický vývoj zejména u lékařů v primární péči, a i u sester, především v nemocnicích. Mladých, kteří by měli zájem pracovat v této sféře, evidentně ubývá, a lidé postupně přicházejí o své praktické lékaře, zubaře, jako nejrizikovější vidím plíživě se zvětšující úbytek pediatrů.

V minulém volebním období se nám podařilo, i přes nepřízeň osudu a prioritní řešení situace kolem covidové pandemie v jeho první polovině, připravit a napříč politickým i odborným spektrem projednat a schválit dlouhodobou Strategii podpory zdraví a rozvoje zdravotních služeb v Ústeckém kraji na období 2023–2033. Chci se se svými kolegy zaměřit na plnění jejích priorit a opatření, aby naše úsilí mělo smysl a bylo na co navázat i v budoucnosti.

Jaké budou vaše priority v oblasti zdravotnictví? Jaké konkrétní kroky a změny na tomto poli chystáte v nejbližší době? 

Mohlo by vás zajímat

Lékárníci si stěžují na „nepřiměřené“ kontroly. Nelze, aby si kladli požadavky k inspekcím, ohrazuje se ředitel SÚKL

Právě díky schválené dlouhodobé strategii výrazné změny nechystám. Považuji za potřebné postupně plnit všechna opatření strategie tak, jak jsou naplánována. Pokračovat musíme ve stipendijních programech, podpoře příchodu nových lékařů a také sester do primární péče i do nemocnic, a v neposlední řadě i příchodu záchranářů do přednemocniční neodkladné péče.

Z konkrétních kroků, které jsou rozpracovány, se chci zaměřit na pokračování transformačních aktivit Psychiatrické léčebny Petrohrad v rámci reformy péče o duševní zdraví a také podporu rozvoje terénních multidisciplinárních týmů duševního zdraví. Také se snažíme, a doufáme, že nám město Litvínov vyjde vstříc s potřebnými pozemky, o výstavbu a modernizaci zázemí pro výjezdovou základnu Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje. Od ledna nás také čeká komplexní změna v podobě fungování péče o děti do tří let, dnes již v téměř bývalém Kojeneckém ústavu Ústeckého kraje v Mostě. Připravili jsme i s kolegy ze sociální oblasti a školství strukturální změny ve službách a malým dětem budou poskytovány potřebné služby nově v rámci Dětského centra Ústeckého kraje.

Jak kraj podporuje modernizaci a investice v krajských nemocnicích? 

Do modernizace nemocnic kraj přispívá a přispíval vždy nikoli zanedbatelnými prostředky. V minulém volebním období to byla částka převyšující tři miliardy korun. V rámci pravidelné podpory investic v nemocnicích jsme se již v minulosti zavázali k částce podpory minimálně 350 milionů korun ročně a pokud to rozpočet umožní, a v minulosti vždy umožnil, pevně věřím, že objem investiční podpory se významně nezmění a bude jako doposud i vyšší.

Prostředky kraje míří nejen na obnovu významné přístrojové techniky, ale i do rekonstrukcí objektů nemocnic, například porodnic, lůžkových oddělení a podobně, a do jejich dostaveb, například urgentních příjmů. Zmínil bych také, a na to nesmí kraj zapomenout, i pravidelnou obnovu vozového parku a vybavení zdravotnické záchranné služby v řádu desítek milionů korun ročně.

Od srpna je v platnosti novelizovaný zákoník práce, který nově upravuje systém ohodnocování lékařů za přesčasovou práci. Co to znamená pro chod a rozpočty krajských nemocnic?

Novela zákoníku práce účinná od 1. srpna 2024 přinesla opatření v oblasti organizace práce nepřetržité péče o pacienta, které umožňuje zdravotníkům, nejen lékařům, v nepřetržitém provozu pracovat v režimu 24hodinových směn ve spojení s příplatkem ve výši 20 procent průměrného hodinového výdělku za třináctou a každou další odslouženou hodinu. Zavedení těchto směn představuje možnost, nikoliv povinnost, a naše nemocnice režim 24hodinových směn u svých zaměstnanců využívají minimálně i proto, že zajištění nepřetržité péče o pacienty touto formou rozvržení pracovní doby je finančně nákladnější.

Jak chcete zlepšit dostupnost zdravotní péče ve vašem kraji? 

Je třeba si uvědomit, že za dostupnost zdravotních služeb odpovídají zdravotní pojišťovny, nikoli kraje. Kraj v této oblasti nemá bohužel žádné kompetence, a jedinou možností, jak podpořit, udržet nebo i zlepšit dostupnost, je investice do lidských zdrojů a do prostředí, ve kterém jsou zdravotní služby poskytovány. Kraj tím může přispět k tomu, že se zvýší zájem lidí se zdravotním vzděláním pracovat v Ústeckém kraji a zde poskytovat zdravotní služby našim obyvatelům.

Přispět by k tomu měly již zmiňované dotační programy v podobě stipendií, podpory vzdělávání v primární péči a podpory nových ordinací praktických lékařů, pediatrů i zubařů. Bohužel, aktivity všech krajů jsou v tomto ohledu velmi podobné, a namísto systémových řešení si tak de facto přetahujeme vzájemně lékaře i sestry mezi sebou.