Nadávky, fyzické útoky, sexuální obtěžování – s rostoucí agresivitou pacientů se nepotýkají záchranáři pouze v Česku. Smutný fenomén trápí i řadu dalších zemí včetně Kanady. Komplexní data, která by problém mapovala, ovšem, podobně jako v Česku, nemají – což by se ale nyní mělo změnit. Příští rok se v Kanadě rozběhne celostátní průzkum mezi záchranáři, který by měl nejen zachytit rozsah problému, ale také pomoci najít cesty, jak udělat práci záchranářů bezpečnější. Informovala o tom televize CBC.

Kelly Edwardsová je záchranářkou 23 let. Svou práci kanadské Otawě miluje. Jenže v posledních letech začíná být čím dál více patrná i temnější stránka jejího zaměstnání. Stává se, že ji pacienti nebo jejich blízcí napadnou, kopou do ní nebo na ni plivou. Součástí každodenní práce už je pro ni slovní agresivita a sexuální obtěžování.

„Slyšela jsem spoustu výhrůžek sexuálním útokem a popisy, jak to udělají. Je to docela nepříjemné, když jste vzadu v záchrance nebo jste s tím pacientem sama,“ říká Edwardsová.

Taková je realita, která ovšem zdaleka neovlivňuje jen záchranářky. Mathieu Roy, který je u ottawské záchranářské služby více než 22 let, uvádí, že jeho bezpečnost „je ve hře téměř při každém volání“. „Nejednou jsem si vyslechl jsem si, že mi zabijou rodinu,“ poukazuje.

Viceprezident kanadských vedoucích záchranářů Marc-André Périard zdůrazňuje, že podobné příběhy se staly běžným jevem po celé zemi. „Veřejnost si neuvědomuje, jak často k tomu dochází. Myslí si, že je to anomálie,“ podtrhává.

Mohlo by vás zajímat

Nejvyšší sebevražednost

Problém se podle Périarda v průběhu let zhoršuje, jde ovšem pouze o neoficiální informace. Zkušenosti s násilím jsou podle něj výrazně podhodnoceny, protože pro pracující zdravotníky neexistuje žádný standardizovaný systém stížností. Každá služba má svůj vlastní systém.

To také podle Renée MacPheeové, docentky na Wilfrid Laurier University, která se v posledních 30 letech soustředila na výzkum záchranářů, vede k tomu, že nejsou k dispozici žádná data, která by přesně kvantifikovala, s čím se zhruba 40 tisíc záchranářů v Kanadě potýká. „Nevíme, jak velký problém je,“ konstatuje MacPheeová.

Většina výzkumů na toto téma byla provedena v USA a dalších zemích, jen s několika jurisdikcemi v Kanadě včetně Saskatchewanu, Manitoby a několika záchranářských služeb v Ontariu, které shromažďují svá vlastní data.

Výzkumníci, jako je MacPheeová, byli schopni získat některá konzistentní data z dostupného výzkumu a potvrzují, že zdravotníci při své práci neustále zažívají fyzické zneužívání, verbální napadání a sexuální útoky.

Některé výzkumy ukazují, jaký dopad to má na duševní zdraví těch, kdo pracují. Podle studie z roku 2018, kterou provedl Kanadský institut pro léčbu a výzkum veřejné bezpečnosti, měli zdravotníci nejvyšší pravděpodobnost sebevražedného chování mezi téměř 6 000 dotázanými pracovníky veřejné bezpečnosti.

Právě to je věc, kterou by Kanadští vedoucí záchranáři (PCC) chtěli lépe pochopit a změnit prostřednictvím blížícího se národního průzkumu, který má proběhnout ve spolupráci s výzkumným týmem MacPheeové. Mělo by jít o první výzkum svého druhu v Kanadě.

Průzkum financovaný kanadskou organizací Defense Research and Development Canada by měl být spuštěn v novém roce. Bude zaměřen na záchranáře po celé zemi v naději, že vykreslí úplnější obrázek toho, proti čemu stojí, a poskytne pomoc, jak je lépe chránit.

„Myslím, že budeme docela nepříjemně překvapeni množstvím násilí, které se skutečně děje. Nemyslím si, že si veřejnost byť jen vzdáleně uvědomuje, co se děje,“ konstatuje MacPheeová.

Jak zlepšit bezpečnost?

Výzkumníci během šesti týdnů vyzpovídají co nejvíce zdravotníků po celé Kanadě. Otázky se zaměří na osobní zkušenosti s násilím na pracovišti, na to, jak jsou záchranáři cvičeni, aby se bránili, a na dopady násilných setkání na personál a jejich rodiny.

„Rozhodně mě to změnilo,“ říká Edwardsová o svém působení v první linii. „Kvůli tomu méně důvěřuji lidem. Vím, že jsou tam dobří lidé, ale rozhodně se bojím.“

Périard a MacPheeová doufají, že výsledky průzkumu využijí jako nástroj k lepší obhajobě změn a ve výsledku k tomu, aby byla práce pro záchranáře bezpečnější. „Jsou to lidé, kteří zasvětili své životy péči o každého Kanaďana v této zemi. Vidět je jako oběti vlastní práce mi láme srdce,“ pozastavuje se MacPheeová.

Kanadští vedoucí záchranáři se již zasadili o královský souhlas, který se snaží pozměnit kanadský trestní zákoník tak, aby zavedl přísnější tresty za napadení zdravotnického pracovníka nebo záchranáře. V Poslanecké sněmovně prošel v únoru třetím čtením.

Návrh byl nedávno projednán ve Stálém senátním výboru pro právní a ústavní záležitosti. Zpráva předsedy výboru Brenta Cottera uznala, že „existuje vážný a gradující nárůst násilných činů proti záchranářům“, ale dodal, že „cílem tohoto zákona je zvýšit tresty, aniž by se zabýval základními systémovými a společenskými problémy, které přispívají k nárůstu těchto činů.“ Osud návrhu tak zůstává nejistý.