Vláda dnes bude projednávat návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, který zavádí metodiku HTA pro hodnocení a úhradu nepovinných očkování. Jeho předkladatelé věří, že přinese zásadní změnu v dostupnosti moderních vakcín v České republice. Stejného názoru je i hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Barbora Macková. V rozhovoru pro Zdravotnický deník zdůrazňuje význam novely pro zvýšení proočkovanosti, potlačení dezinformací a lepší informovanost veřejnosti.
Jaký je váš postoj k návrhu novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, který zavádí metodiku HTA pro hodnocení a úhradu nepovinných očkování?
Jedná se o návrh, který má mou podporu. Jako předsedkyně Národní imunizační komise vnímám, že uspořádání NIKO ani na základě daného mandátu nedokáže vyřešit všechny aktuálně nastolené otázky.
Co způsobuje zpoždění v dostupnosti moderních vakcín v České republice oproti ostatním evropským zemím? Má navrhovaná novela potenciál tento problém vyřešit?
V případě nepovinných vakcín, na které právě návrh zákona, kterým se mění zákon o veřejném zdravotním pojištění, směřuje, je výraznou potíží limitace vlastního zákona. Z praktického pohledu, pokud chceme rozšířit možnost přeočkováním v dospělém věku vakcínou DTP (proti pertusi), vyžaduje to legislativní proces, tedy změnu zákona. Systém je navržen tak, aby tento proces byl svěřen Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, SZÚ, ministrovi zdravotnictví a hlavnímu hygienikovi.
Mohlo by vás zajímat
Jak velký vliv bude podle vás novela mít na proočkovanost české populace proti onemocněním, kterých se nepovinné vakcíny týkají?
Očekávám pozitivní vliv na zvýšení povědomí o významu a zásadních benefitech očkování a potlačení dezinformací a často zbytečných strachů z vakcín, které nám jako společnosti dávají zcela nenahraditelnou možnost prevence závažných a často smrtelných nemocí. Za zásadní považuji zejména intenzivní komunikaci benefitů očkování.
Mým úkolem jako hlavní hygieničky je vytváření podmínek pro zvyšování zdravotní gramotnosti populace. Každý jedinec má mít k dispozici dostatek kvalitních a ověřených informací, aby se mohl informovaně rozhodovat o svém přístupu k očkování. Jsem ráda, že zástupci zdravotních pojišťoven, se kterými jsme podstatu HTA intenzivně diskutovali, souhlasili a dali si podmínku, že součástí této takzvané HTA novely je i příprava Národní očkovací strategie. Jednou z kapitol NOS je právě komunikace o benefitech očkování.
Věříte, že nový systém hodnocení vakcín prostřednictvím HTA zajistí dostatečnou transparentnost a objektivitu při rozhodování o úhradách očkování?
Jistě. Navržený model není ostrovem uprostřed Evropy. Plus obdobný model již v České republice používáme, a to ve schvalování takzvaných orphanů, tedy léčivých přípravků pro vzácná onemocnění.
Jak reálné je riziko, že neschválení novely zákona do konce legislativního období povede ke zpoždění v zavádění moderních vakcín? Jaké kroky by měly být v této situaci učiněny?
Věřím, že senátní návrh zákona, který tento týden bude projednávat vláda, získá podporu Poslanecké sněmovny. Zůstane-li stávající stav, bude pro Českou republiku i nadále velmi obtížné reagovat na aktuální epidemiologickou situaci a plánovat potřeby prevence infekčních onemocnění, které úzce souvisí i s nárůstem rezistence na antimikrobika.
Alternativní variantou, když by návrh nebyl přijat, je pro vstup nové vakcíny zahájit legislativní proces změny zákona o veřejném zdravotním pojištění.
Měl by být podle vás podobný proces hodnocení a úhrady aplikován i na povinná očkování, nebo by měl zůstat omezen na očkování nepovinná?
Otázka byla na půdě ministerstva zdravotnictví opakovaně otevřena a diskutována. Pro pravidelné očkování dnes transparentní mechanismus máme. Vyhodnoťme po ukotvení mechanismus HTA pro nepovinné očkování a následně se případně těším na diskusi o adaptaci systému HTA i do pravidelného očkování.