Stárnutí populace, nedostatek pracovníků, nadměrná administrativa či rozdíly v kvalitě zdravotní péče. To jsou všechno výzvy, před kterými nestojí pouze české zdravotnictví. Se shodnými problémy se potýkají i na jihu Evropy. Nejen o výzvách, kterým český a italský zdravotní systém čelí, ale také o tom, jaké inovace se nabízejí k jejich řešení, se hovořilo na Italsko-českém podnikatelském fóru, které proběhlo v prostorách Poslanecké sněmovny.
Úvodního slova se ujal bývalý generální ředitel pro zdravotní prevenci italského Ministerstva zdravotnictví Claudio D’Amario. Popsal, jak pandemie covidu-19 zasáhla italský zdravotní systém a odkryla jeho dlouhodobé problémy. Podfinancovanost a neefektivní fungování systému podle něj zanechaly Itálii nepřipravenou čelit mimořádným výzvám. „Itálie málo investuje do zdravotnictví,“ upozornil D’Amario a ve srovnání s ostatními státy ilustroval, kolik jihoevropská země vydává na zdravotní péči – v přepočtu na obyvatele tato částka v roce 2022 činila 4290 dolarů (asi 103 tisíc korun), což je dokonce ještě o něco méně než vydává například Česká republika, kde tato částka činí 4512 dolarů (asi 108 tisíc korun) na obyvatele.
I tak výdaje na zdravotnictví v čase stoupají a pokud se nic nezmění, bude jejich růst neudržitelný. A právě proto podle bývalého ředitele italské zdravotní prevence nesmí systém zůstat zakonzervovaný a musí se přizpůsobit novým výzvám. Všudypřítomným problémem, který zhoršuje situaci ve zdravotnictví, je totiž jednoznačně stárnutí populace a nízká porodnost. „Žádný stát si nemůže dovolit kráčet trendem stále se zvyšujících nákladů,“ uvedl D’Amario a poukázal na potřebu změnit přístup. Zdůraznil, že klíčem je tzv. „disinvestment“, tedy přesměrování investic tam, kde jsou skutečně potřeba, a přehodnocení současných procesů a priorit.
Ředitel produktového managementu životního pojištění Generali Česká pojišťovna Aleš Krejdl ho doplnil, a to když vypíchl ještě jeden slabý bod, který spatřuje ve zdravotnických systémech. Jde o nastavení pobídek ke správné a k vlastnímu zdraví ohleduplné životosprávě. „Lidé neberou zodpovědnost za svoje zdraví, protože v systému k tomu nejsou incentivy,“ zhodnotil Krejdl.
V zajetí setrvačnosti?
D’Amario jako hlavní příčiny rostoucích výdajů do zdravotnictví jmenoval zbytečnou administrativu, zneužívání systému, korupci, plýtvání penězi, vysoké ceny a neefektivitu. Své o uvážlivém hospodaření ví CEO mezinárodního řetězce lékáren Dr.Max Leonardo Ferrandino. Ten jako klíč k prospěšné budoucnosti uvedl výmluvně: „Efektivita, efektivita, efektivita.“ Právě tento přístup podle něj stojí za úspěchem lékárenského řetězce, který denně vydá 1,6 milionů jednotek léků. Není náhodou, že ve velkém sází právě na robotizaci.
Technologické inovace jsou klíčové rovněž pro italskou společnost Angelini Pharma, která se zaměřuje na oblasti centrálního nervového systému (CNS), včetně bolesti a vzácných onemocnění. „Neustále investujeme do vývoje nových a inovativních terapeutických molekul,“ sdělila generální ředitelka pro Českou republiku a Slovensko společnosti Andrea Kočišová.
Telerobotiku uvedl spolu s celkovou digitální inovací, zapojováním systémů s umělou inteligencí a elektronizací zdravotnických záznamů jako jedno z řešení zdravotních výzev i D’Amario. „Pokud máme pokročilé technologie, musíme je využívat,“ konstatoval. Kritizoval rovněž setrvačnost zdravotnického systému, která často brání zavádění změn.
Robot – nejlepší přítel pacienta
Na Podnikatelském fóru byl udělen prostor i prezentaci konkrétních technologických inovací. Předseda a CEO italské společnosti Scai Solution Group Daniele Rossi zde představil pojízdného robota vybaveného umělou inteligencí, který může v nemocnicích sloužit jako něco na způsob zdravotnického asistenta. Tento robot nese označení RoboX MED+ a jeho tvůrci si od něj slibují, že zajistí část činnosti namísto zdravotníků. „Je to budoucnost telemedicíny,“ je přesvědčen Rossi. Robot, který vypadá jako tablet na podstavci s množstvím senzorů a kolečky vespod, se mimo jiné umí propojit s lékařem přes Zoom, udělat na dálku diagnostiku. „Dokáže i zaznamenat případný pád pacientů a zalarmovat lékaře,“ jmenoval Rossi další z aspektů jeho využití.
Pokročilým produktem se mohla pochlubit i česká strana. Provozní ředitel společnosti Carebot Marek Řehoř zde představil software – rovněž zvaný Carebot – který za pomoci umělé inteligence dokáže s vysokou mírou úspěšnosti vyhodnotit rentgenové snímky plic a odhalit na nich případný nález. „Lékaři jsou někdy přetížení a jsou tak více náchylní dělat chyby,“ popsal situaci, která nahrává využívání pokročilých technologií, které mimo to, že jsou mimořádně přesné, tak se nikdy neunaví. Carebot tak může sloužit jako pomyslné „druhé oči“ při analýze snímků a případně napravit chybu člověka. Carebot se již úspěšně etabloval na českém trhu, nyní jeho tvůrci doufají, že se dostane i na ten italský.
Foto: Studio Adam-Costey
