Zajít se podívat na výstavu výtvarného umění, strávit večer koncertem, zhlédnutím filmu nebo divadelním představením, a to i jen příležitostně, má prokazatelně pozitivní dopad na lidské zdraví. Například v podobě zmírnění bolestí, depresivních stavů či nutnosti užívat léky. Vyplývá to z britské vládní studie, která jako první mapuje vliv konzumace kultury na lidské zdraví a celkovou životní spokojenost. Studie, na níž se podílely University College of London a konzultantská společnost Frontier Economics, navíc jako první tento pozitivní dopad ve Velké Británii vyčíslila, a to na částku až 8 miliard liber ročně, tedy asi 242 miliard korun.

Není úplně obvyklé, že by kulturní zážitky získaly zcela konkrétní finanční hodnotu, a to nikoliv v podobě ceny vstupenek, ale prokazatelně pozitivního dopadu na lidské zdraví. S tímto neobvyklým úhlem pohledu přišla nová zpráva britského ministerstva kultury, médií a sportu, na níž se podílela konzultantská společnost Frontier Economics a byla provedena v rámci socio-behaviorálního výzkumu University College of London, přesněji v rámci tamního výzkumného centra Světové zdravotnické organizace (WHO) pro zdraví a kulturu.

„Vědecký výzkum nám stále častěji ukazuje, že umění je základní součástí zdravého chování, obdobně jako fyzická aktivita, strava a spánek. Chceme-li jako lidé vést šťastnější a zdravější život, je umění důležitým krokem k naplnění tohoto cíle,“ shrnula hlavní závěry reportu profesorka Daisy Fancourt, spoluautorka zprávy a ředitelka spolupracujícího centra WHO s tím, že investice do kultury a umění by měly být vnímány svým způsobem obdobně jako investice do dalších oblastí pro zdraví společnosti.

Právě nesprávná úvaha, že kultura a umění vlastně společnosti nepřináší nějaký hmatatelný ekonomický přínos, byla podle autorského týmu jedním z důvodů, proč v minulosti docházelo ke snižování investic do těchto oblastí. Avšak zdravotní přínosy na úrovni jednotlivce lze vyčíslit až na částku 1 000 liber, tedy zhruba 300 tisíc korun, ročně. V případě celé britské společnosti je pak podle zmiňované zprávy ekonomický roční přínos kultury a umění v oblasti zdraví až 8 miliard liber, což je asi 242 miliard korun.

Lepší kvalita života i nižší náklady pro NHS

Vládní zpráva, která analyzovala stávající vědecké důkazy v této oblasti a celkem 160 různých studií na toto téma, mimo jiné ukazuje, že kulturní aktivity a také kulturní dědictví, a to od návštěv divadelních, hudebních či filmových představení, nejrůznějších výstav a koncertů, až po výlety za kulturními památkami, pozitivně působí na lidské zdraví hned v několika ohledech. Například návštěvy kulturních akcí snižují depresivní stavy a působí příznivě také proti demenci. Kulturní život také pozitivně ovlivňuje celkové fyzické i psychické zdraví, i to, jak člověk vnímá sám sebe. Dochází navíc ke zvýšení kvality jeho života.

„Návštěva uměleckých akcí, jejichž podstatou je představení, jako jsou divadelní hry, muzikály, balet a zejména koncerty, je spojeno se snížením deprese, bolesti a celkovým zvýšením kvality života. Tyto dopady pak můžeme ocenit z hlediska snížení nákladů NHS (Národní zdravotní služby, pozn. red.), zvýšení produktivity práce a zlepšení kvality života,“ popsal pro deník The Guardian Matthew Bell, spoluautor výzkumu, který působí ve společnosti Frontier Economics.

Mohlo by vás zajímat

Podle této zprávy má kontakt s kulturou příznivý vliv na kognitivní schopnosti člověka, včetně jejich udržení ve vyšším věku, zmírňují se projevy duševních onemocnění, zejména deprese, zvyšuje se celková životní spokojenost, umenšují se bolesti a stres, což následně vede ke snížení nutnosti užívat léky. Kultura také pomáhá udržovat člověka aktivního a působí preventivně proti osamělosti. Celkově pak umožňují kulturní zážitky zachování fyzické i psychické aktivity i do vyššího věku, čímž se oddalují projevy demence i nástup tělesné křehkosti.

„Větší zapojení v oblasti umění může pomoci snížit tlak na zdravotní služby, protože umožní jednotlivcům, aby sami aktivněji řídili své zdraví, tedy zůstali déle fyzicky aktivní a společensky angažovaní, což pak snižuje potřebu pobytu ve zdravotnických a sociálních zařízeních,“ dodala konkrétní systémové dopady profesorka Fancourt.

Investice do kultury jsou investicemi do veřejného zdraví

Report mapuje celkem 13 věkově a sociálně různých skupin populace a dopady konkrétních kulturních aktivit na jejich zdraví. Například u lidí starších 65 let, kteří každý týden po dobu tří měsíců navštěvovali výtvarné kurzy kreslení v místním muzeu, došlo ke snížení návštěv u jejich praktického lékaře a současně ke zvýšení kvality života. Obdobně mladí lidé ve věku 18 až 28 let v případě, že se aktivně účastnili různých kulturních aktivit, například koncertů či divadelních představení, se díky tomu ve srovnání se svými vrstevníky cítili spokojenější a celkově vnímali svůj život jako smysluplnější.

Pozitivní vliv má jak to, že se člověk účastní jako divák, tak to, že se do kulturních aktivit sám zapojí. Právě zvýšení kvality života a následně nižší potřeba zdravotní péče podle autorského týmu přináší největší část příznivých ekonomických přínosů kultury na zdraví společnosti. „Tato zjištění naznačují nejen to, že by další investice do kultury a umění měly být vnímány jako hodnotné pro jednotlivce i zdravotnické služby, ale také, že jakékoliv škrty ve financování kultury a umění musí být považovány za riziko v oblasti veřejného zdraví s individuálními i celospolečenskými důsledky,“ varovala expertka.