Proočkovanost může zvýšit každý kontakt se systémem, apelovali účastníci konference o zdravém stárnutí

Očkování jako důležitá součást primární prevence, která může výrazně prodloužit život seniorů ve zdraví – to bylo jedno z ústředních témat sympozia Zdravotnického deníku Zdravé stárnutí v Česku. Ve druhém diskusním panelu se jeho účastníci shodli na tom, že u seniorní populace význam vakcinace v čase stoupl díky vývoji vakcín speciálně určených pro starší lidi, které u nich navíc pomáhají snižovat množství užívaných antibiotik. Jejich zájem sice stoupá, ale jen velmi pozvolně. Aby se v Česku zvýšila proočkovanost, je podle expertů třeba více využívat každého kontaktu pacienta se zdravotnickým systémem a vakcíny do systému pouštět nejen na základě ekonomické efektivity, ale i s ohledem na pozitivní účinky na veřejné zdraví.

Aktivity primární prevence, včetně vakcinace, považuje za naprosto klíčový faktor zdravého stárnutí ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Barbora Macková. Ta na sympoziu zdůraznila, že jeho význam je ještě větší než dříve. „Předejít infekcím a nemocem, proti nimž máme k dispozici očkování, je v dnešní době o to důležitější, že omezením možnosti nemoc získat můžeme zabránit třeba i další potřebě antibiotické léčby,“ vysvětlila Macková.

„Dnes už se u očkování nehledí jen na to, jak předejít závažným průběhům nebo jak eliminovat některé nemoci, ale také jako na velmi důležitý aspekt toho, jak omezit spotřebu antibiotik, protože většina nemocí, které jsou preventabilní očkováním, je provázena – a u seniorní populace zvlášť – komplikacemi a závažnými stavy, které následně vyžadují velmi komplexní zdravotní péči – a ta je nejen náročná, ale i nákladná,“ řekla ředitelka SZÚ, která o očkování mluvila již v panelu prvním, kde popsala různé aktivity, jejichž cílem je předat seniorům informace o očkování srozumitelnou formou.

Podle Mackové by odbourání některých bariér ve vakcinaci pomohlo, aby očkovací látky vstupovaly na tuzemský trh nejen na základě zhodnocení ekonomické efektivity, ale i podle pozitivních účinků na veřejné zdraví. Sama přitom doufá, že se to bude dít již v blízké budoucnosti. „Protože očkování má nejen zásadní význam pro zdraví individuální, ale i pro zdraví veřejné, a třeba i ochranu lidí, kteří se z nějakých závažných důvodů sami nemohou nechat očkovat,“ připomněla Macková.

Pozvolná změna myšlení

Že se okruh nových vakcín stále více rozšiřuje, potvrdil na sympoziu předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek. „Začínají se objevovat stále nové očkovací látky a některé z nich jsou připravené speciálně jen pro seniory, například některé vakcíny proti respiračním virům se zvýšeným množstvím antigenů,“ uvedl a doplnil, že v minulosti tomu tak vůbec nebylo. „V minulosti jsme očkovali víceméně jen děti, byli jsme ochotni hradit jen dětská očkování a měli jsme pro děti velmi propracovaný očkovací kalendář. Dospělou populaci jsme měli spojenou jen s přeočkováním proti tetanu,“ vysvětlil Chlíbek. Připomněl také, že Česká republika byla jednou z prvních zemí Evropy, které před lety zavedly očkovací kalendář pro dospělé. A že v současnosti je v tuzemsku zaváděn například i očkovací kalendář pro těhotné ženy.

Češi by podle Chlíbka už v produktivním věku měli myslet nejen na výši svého budoucího důchodu, ale pamatovat také na své seniorní zdraví – a začít se už v produktivním věku očkovat proti nemocem, u nichž to má dosah až do věku seniorního. V případě očkování proti HPV (lidský papilomavirus, původce rakoviny děložního čípku i dalších druhů nádorových onemocnění – pozn. red.) by pak měli myslet i na očkování svých dětí. Změnit toto mentální nastavení se ale podle něj daří jen pomalu.

A jaká je vůle k očkování u tuzemských seniorů? Část z nich už podle předsedy České vakcinologické společnosti pochopilo, že čím vyššího jsou věku, tím více očkování potřebují k prodloužení svého života ve zdraví. „Je jich ale pořád hodně málo. Proti chřipce se dnes očkuje jen 25 procent seniorů. Světová zdravotnická organizace přitom doporučuje minimálně 75 procent, čehož řada států dosahuje,“ připomněl Chlíbek s tím, že velmi nízká je u seniorní populace i hrazená vakcinace proti pneumokokům, a to i v domovech důchodců a léčebnách dlouhodobě nemocných, kde se riziko nemoci násobí.

Očkovat při propouštění, ne zvát na později

Vakcinaci považuje za mimořádně důležitou u onkologických pacientů přednosta Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK a vedoucí Katedry klinické onkologie IPVZ Luboš Petruželka. Zvyšuje se totiž prevalence nemocných s nádory, kteří jsou vyléčeni a jsou jen sledováni. „A u nich je třeba předejít rizikům – existuje u nich nejen riziko nového duplicitního onemocnění, ale i vyšší rizika jiných onemocnění obecně,“ vysvětlil Petruželka.

Upozornil ale na skutečnost, že jeho názor rozhodně nezní unisono onkologickou obcí. „Fenomén vakcinace se mezi onkology spíše podceňuje, bere se jako zástupný problém. Ale já si myslím, že by že očkování mělo více připomínat v rámci terciální prevence (opatření po již proběhlé atace choroby – pozn. red.), protože atak dalšího onemocnění může přispět k recidivě onemocnění onkologického,“ řekl na sympoziu Petruželka. A dodal: „Možnosti tu jsou, ale jejich využívání je více méně chabější.“

Dezinformace a lži jako zásadní bariéru vakcinace, o níž se v posledních letech hodně mluví, připomněla zakladatelka pacientské organizace VERONICA a ředitelka Nadačního fondu Hippokrates Veronika Cibulová. Mluvila o tom v souvislosti s očkováním proti HPV. „Dnes má každý, kdo má ‚vysokou školu života‘, pocit, že se může vyjádřit ke všemu, ale za svá vyjádření pak nenese žádnou zodpovědnost. Takový stav se mi vůbec nelíbí a snažím se na to upozorňovat, protože dochází ke zmatení některých rodičů, kteří se pak rozhodnou, že svoje dítě nenechají naočkovat,“ řekla Cibulová v debatě s tím, že lži a dezinformace o očkování mohou mít pro jejich příjemce až fatální následky.

U vakcinace proti HPV se účastníci debaty shodli v tom, že by pomohlo rozšíření hrazeného očkování do vyššího věku, do 20 let (Chlíbek zmínil, že by si dovedl představit i věkovou hranici 25 nebo 30 let, kdy bezplatné záchytné očkování v některých státech k dispozici je). „Naočkovat by se mohli mladí dospělí, kterým například rodiče-odpírači očkování neumožnili očkování v dětském věku,“ řekla k tomu Cibulová.

Chlíbek v diskusi připomněl ještě jeden zajímavý aspekt týkající se očkování – totiž prospěšnost co největšího využití každého kontaktu pacienta se zdravotnickým zařízením. Ideální je podle něj využít motivace pacienta, která je například vysoká při propouštění z nemocnice. „Pokud například pacient prodělal infarkt myokardu, nabídnout mu před odchodem z hospitalizace očkování proti chřipce, covidu, nebo i pneumokoku a vysvětlit mu, že to je součástí toho, jak se má po prodělání infarktu chovat. Pacient se v tu chvíli očkovat nechá. Ale když ho propustíte s tím, že si má potom někdy zajít ke svému praktikovi na očkování, už nad tím pravděpodobně mávne rukou,“ vysvětlil Chlíbek. Dodal ale, že tato možnost naráží na to, že část českých lékařů a dalších zdravotníků buď nejde příkladem a sama se neočkuje, nebo dokonce patří mezi odpůrce vakcinace.

Foto: Radek Čepelák

Mohlo by vás zajímat

Farmakoekonom Doležal: Chtějme vědět, za co platíme. Nejen u léků

Poděkování za podporu sympozia patří společnostem GSK, Bristol Myers Squibb, AKESO holding, Tiscali Media a Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra ČR.