Rakovina plic je dlouhodobě malignitou s nejvyšší mortalitou ve většině zemí světa. Česko, navzdory vysokému počtu kuřáků, na tom v globálním i evropském porovnání incidence a mortality není tak špatně. Výjimku tvoří ženy, u kterých se čísla znepokojivě mění. Na Pneumoforu 2024 to uvedla přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské́ fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice Martina Koziar Vašáková.
Ve světovém srovnání incidence rakoviny plic zaznamenává Česko 52. místo, v rámci Evropy pak 33. To je podle Koziar Vašákové celkem dobrý výsledek vzhledem k tomu, kolik Čechů a Češek kouří. „Dobrou zprávou je, že byť jsme stran incidence na 52. místě na světě, tak v mortalitě jsme na 37. až 38. místě. To znamená, že zřejmě lépe léčíme než řada ostatních zemí. To samé v rámci Evropy, kde v mortalitě zaujímáme 23. až 24. místo,“ informovala Koziar Vašáková o výsledcích z roku 2022.
Lepší situaci vyzdvihuje u mužů, kde dobré pozice zaujímá Česko v rámci globálního i evropského srovnání. V incidenci je Česko 60. na světě a 33. v Evropě. V případě mortality pak jde o 51. místo, respektive 27. místo. U ženských protějšků už situace tak příznivá rozhodně není.
Zanedbání prevence jako důsledek studu
Co se týče růstu případů rakoviny plic u žen, je Česko 31. na světě a dokonce 19. v Evropě. Ještě horších pozic dosahuje úmrtnost – globálně jde o 30. místo, v Evropě opět 19. „Francouzská profesorka Marie-Pierre Revel říká, že ženy se stydí za to, že kouří, proto nenavštěvují screeningy tak ochotně jako muži. Je třeba věnovat ženám více pozornosti a lépe propagovat například sdružené screeningy,“ okomentovala výsledky Koziar Vašáková.
Problém se ale zdaleka netýká pouze žen, které kouří. Stále častěji se objevují karcinomy i u nekuřaček. V celkovém počtu léčených nemocných tak ženy podle Koziar Vašákové výrazným skokem dohánějí muže: „Celá léta ženy v podstatě plicní karcinom neměly. Ti, kdo byli nemocní a umírali na ně, byli hlavně muži.“
Situace v diagnostice se mění i v obecné rovině bez ohledu na gender. Zatímco v dřívějších letech bylo kouření příčinou rakoviny prakticky ve 100 procentech, nyní jde o 90 procent. Koziar Vašáková upozornila, že se mění se také rozložení nádorů, v současnosti máme ve screeningu 80 procent adenokarcinomů (zhoubný nádor, který vznikl z epitelu nějaké žlázy, pozn. red.).
Mohlo by vás zajímat
Zvyšuje se také proporce lidí, kterým je diagnostikováno pokročilé stádium onemocnění. Konkrétně jde například o stádium 4, kdy je rakovina plic rozšířena metastázemi do vzdálených orgánů. „Důsledkem toho je, že se vyléčí pouze deset až patnáct procent lidí,“ doplnila Koziar Vašáková.
Screening v Česku inspirací pro Evropu
V Česku už téměř tři roky běží pilotní program pro časný záchyt karcinomu plic, jehož cílem je právě časná a přesná diagnóza. Tvorbu odborných doporučení v oblasti řízení programu a kontrolu naplňování národních strategií v této oblasti má na starost komise založená v únoru 2023.
„Na úspěšnosti programu se podílí celá řada lidí, kteří kontrolují jeho průběh a vylepšují, co je třeba, aby byl co nejefektivnější,“ popsala Koziar Vašáková s tím, že základní směr programu je, aby všichni pacienti s pozitivním nálezem na screeningovém LDCT (nízkodávkované CT plic, pozn. red.) byli delegováni do specializovaných pneumoonkologických center. „Opravdu nic nenahradí multidisciplinární tým složený z odborníků, kteří pacientovi dají nejlepší individualizovaný postup a plán v léčbě,“ dodala.
Jedním ze vstupních kritérií pro zapojení do programu je věk 55 až 74 let a také status aktivního nebo bývalého kuřáka s jednou vykouřenou krabičkou denně po dobu 20 let. Koziar Vašáková ale zmínila, že pokud by byl program úspěšný, mohlo by v tomto směru dojít k vylepšení: „Byli bychom rádi za posun. Zapojili by se lidé mladší a také bychom mohli sdružovat i jiné rizikové skupiny, například azbest nebo úmrtí na karcinom v rodině. Úplně přesně nevíme, jak nekuřáky adresovat. Abychom se k nim dostali, potřebovali bychom v České republice neradiologickou diagnostickou metodu.“
Česko je jednou z mála zemí v Evropě, které plošný screening mají. „V době českého předsednictví Rady EU jsme byli Evropskou respirační společností požádáni o to, abychom evropské komisaře přesvědčili o důležitosti těchto screeningů,“ informovala Koziar Vašáková a podtrhla, že snaha byla úspěšná a na evropské úrovni vznikl implementační projekt SOLACE. Jeho předmětem je zajištění implementace a optimalizace efektivního a pokročilého screeningu karcinomu plic v členských státech.
Do projektu je zapojeno 33 institucí z 15 členských států EU. Doba trvání programu činí 36 měsíců, vyprší v březnu 2026. SOLACE se kládá z osmi pracovních balíčků, Česko je prostřednictvím Národního screeningového centra zapojeno do tří z nich: nábor obtížně dosažitelných jedinců (osoby s vysokou dojezdovou vzdáleností do radiologického centra), zaměření na vysoce rizikovou populaci (pacienti s chronickou plicní nemocí nebo po prodělaném onkologickém onemocnění) a balíček věnovaný už zmíněným ženám (zlepšení jejich znalostí a větší zapojení do screeningu).
V prvním roce svého fungování je program úspěšný. „Dali jsme dohromady všechny screeningové projekty – ať už plošné, nebo studie, máme konsorcium, máme společná data a sdílíme všechny metodologie a postupy tak, abychom byli co nejúspěšnější,“ jmenovala Koziar Vašáková některé konkrétní kroky, ke kterým již došlo.
Přínosy časné detekce karcinomu plic v Česku i Evropské unii není třeba podle přednostky Pneumologické kliniky rozvádět. Kromě zvýšení povědomí o rakovině plic a zvýšení záchytu časných a vyléčitelných stádií karcinomu plic je benefitem také záchyt dalších závažných stavů léčitelných v časných stádiích, například plicní fibrózy nebo chronické obstrukční plicní nemoci. Neoddiskutovatelná je také ekonomická úspora – chirurgická léčba rakoviny plic je totiž levnější než cílená léčba pokročilých a generalizovaných stádií.
