Kabinet Petra Fialy ve středu schválil plán na zabezpečení činnosti letecké záchranné služby (LZS) po roce 2028. Letecká záchranka tak bude mít od roku 2029 jedenáct základen namísto současných deseti. Ze šesti na osm se pak rozšíří i počet základen, které budou fungovat v nepřetržitém provozu. Vláda o tom po jednání informovala v tiskové zprávě. Schválen byl také Národní kardiovaskulární plán pro roky 2025 až 2030, který má snížit podíl Čechů s nemocemi srdce s cév v populaci.

„Od 1. ledna 2029 převezmou fungování letecké záchranné služby noví či staronoví provozovatelé vzešlí z výběrového řízení, které pro osm základen, jež budou od tohoto data zajišťovány soukromými firmami, vypíše v březnu příštího roku Ministerstvo zdravotnictví. K podpisu smluv, které budou uzavřeny na 15 let, tedy do konce roku 2043, by mělo dojít příští rok v září,“ stojí v tiskové zprávě.

Současným provozovatelům vyprší současné smlouvy po 31. prosinci 2028. Od následujícího roku pak vládou schválený plán ministerstva zdravotnictví na zabezpečení činnosti LZS počítá s tím, že se dosavadních deset základen rozšíří. K Praze, Ústí nad Labem, Plzni, Českým Budějovicím, Hradci Králové, Liberci, Jihlavě, Olomouci, Brnu a Ostravě přibude jedenáctá pokrývající Karlovarský kraj, území Zlínska pak uzavřením smlouvy se Slovenskem pokryje základna v Trenčíně.

„Zároveň dojde k rozšíření počtu základen, které budou zajišťovat nepřetržitý provoz, ze šesti na osm. Tři stanoviště namísto dosavadních dvou bude zajišťovat stát za pomoci Policie ČR – kromě Prahy a Brna to bude nově i Ostrava. Letecká záchranná služba funguje v Česku už více než 35 let a má nezastupitelnou roli v zajišťování rychlé lékařské péče v život ohrožujících případech,“ doplňuje tisková zpráva.

V léčbě infarktu nebo mrtvice jsme na špici, v počtu nemocných nikoli

Vláda také schválila Národní kardiovaskulární plán pro roky 2025 až 2030, který má snížit podíl Čechů s nemocemi srdce s cév v populaci (informovali jsme už zde). Méně alkoholu, sladkých nápojů nebo nikotinových výrobků podle minstra Válka prospívá srdci a lidé zároveň ušetří peníze. Opatření, která plán obsahuje, podle odhadů ministerstva zdravotnictví v tomto materiálu budou stát za deset let zhruba osm miliard korun.

Válek připomněl, že v léčbě kritických stavů, jako jsou infarkty nebo mrtvice, má Česko i v mezinárodním srovnání špičkové výsledky. „V léčbě jsme opravdu na čele pelotonu (…), jiná věc jsou výsledky z hlediska počtu nemocných. Ono to souvisí se špatným zdravotním stavem populace a se špatnou prevencí,“ řekl Válek.

Mohlo by vás zajímat

S některou z nemocí srdce či cév se loni léčilo 28 procent Čechů, tři procenta s nimi skončila v nemocnici. Kardiovaskulární onemocnění patří mezi nejčastější příčiny úmrtí, loni v prvním čtvrtletí zemřelo na ischemickou chorobu srdeční, srdeční selhání a cévní nemoci mozku dohromady zhruba 14 500 lidí, šlo tedy o více než čtvrtinu všech tehdejších úmrtí.

„Součástí plánu je také otevírání dat a hodnocení kvality péče, což jsme již spustili,“ doplnil ministr. Mezi konkrétní kroky v materiálu patří například zavedení pravidelného sledování zdravotního stavu populace včetně dětí, systematický program prevence obezity na školách nebo větší informovanost o užívání dalších návykových látek, jako jsou léky nebo kratom, na zdraví srdce a cév. Zlepšit by se měla také výuka první pomoci k rozeznávání příznaků infarktu nebo mrtvice.

Zavedeno by mělo být také preventivní screeningové vyšetření kvůli riziku výdutě břišní aorty, testování dětí kvůli vrozené vyšší hladině cholesterolu v krvi nebo prevence poruch krevní srážlivosti u uživatelek hormonální antikoncepce. Odborná společnost také upozorňuje na rozdíly v regionální dostupnosti ambulantní péče, zejména angiologů, kteří se starají o pacienty s cévními problémy.