Měla by se veřejnoprávní média soustředit jen na odborná a edukační témata, nebo pro své fungování potřebují i velký zásah publika, které jim pomáhá udržovat témata mainstreamová a zábavná? Jak je na tom s veřejnoprávností tuzemská tisková agentura ČTK? A chýlí se život tištěných médií ke konci, nebo print přežije, jen se musí změnit? I taková témata rezonovala novinářskou diskusí na konferenci Zdravotnického deníku Komunikace ve zdravotnictví (první díl novinářské debaty o komunikaci médií se zdravotnickými institucemi si můžete přečíst zde).
Debatu na téma veřejnoprávních médií odstartoval na konferenci názorem, proti němuž se poté ostatní řečníci spíše vymezovali, vedoucí přílohy Orientace MF Dnes Petr Kamberský. Podle něj veřejnoprávní média sice potřebujeme, nepotřebujeme je ale tak velká, jaká dnes jsou. „Myslím si, že je to věc nějakého principiálního prostoru. To, co se dá dělat privátně, do toho není třeba ‚cpát‘ veřejné peníze,“ popsal svůj názor Kamberský.
Vzápětí ale dodal, proč jsou veřejnoprávní média potřeba. „Tím, co říkám, vůbec nemyslím, že veřejnoprávní média nemají smysl. Naopak, zrovna zdravotnictví je typický příklad resortu, z něhož vám privátní média, pokud nenastane nějaký skandál nebo epidemie, zprávy moc neprodají. Klesající rezervy zdravotních pojišťoven u soukromých médií nezafungují. A to jsou přesně témata, pro která všichni potřebujeme ČTK, Českou televizi nebo Český rozhlas,“ řekl Kamberský, podle něhož jsou například v oblasti osvěty a zdravotní prevence veřejnoprávní média „k nezaplacení“.
Se svým předřečníkem nesouhlasil výkonný ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky David Klimeš. „Jsem přesvědčen o tom, že právě toto mentální nastavení, že to, co může dělat privát, nemá dělat mediální veřejná služba, je cestou do pekel. A vlastně ilustruje diskuzi, která teď probíhá okolo velké mediální novely a primárně kolem poplatků,“ uvedl Klimeš. Podle něj je s nástupem digitálního věku jednou z charakteristik fungující mediální veřejné služby, že musí mít nějakou elementární velikost a zásah.
Cestou do pekel by byl podle Klimeše model „Olympiádu mít nebudete, ale můžete vysílat paralympiádu“, případně model „Nebudete mít to, co je zajímavé ze zdravotnictví, ale můžete zveřejňovat něco, co nějaká oborová pojišťovna vyvěsila za nový preventivní program“. Jedno bez druhého totiž podle ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky nefunguje. „Česká televize měla vysokou sledovanost paralympiády. Ale prostě proto, že jí nabídla v balíčku s olympiádou. Poté, co pobláznila Česko olympiádou, aby ho potom mohla pobláznit paralympiádou, nyní může rozvíjet pořady, které se zaměří na nějaké tvůrčí nebo dokumentární ztvárnění života handicapovanných,“ uvedl jako příklad Klimeš.
A zdůraznil, že veřejná média do jisté míry chrání před libovůlí politiků právě jejich velikost. „Na Slovensku se politikům podařilo ovládnout a zničit RTVS (slovenská veřejnoprávní televize – pozn. red.) právě proto, že byla až trojkou na trhu. A trojka na trhu nikoho nezajímá. Jakmile Česká televize nebo Radiožurnál vypadnou z poměřování mezi tuzemskou jedničkou a dvojkou, ztratí impakt a dosah a nebudou schopni přilákat nové generace diváků a posluchačů. A v té chvíli vlastně zahynou a nebudou plnit to, co si slavně dáváme do zákonů,“ míní Klimeš.
Specifická pozice „četky“
Současné nastavení mediálního trhu v Česku je smysluplné a účelné i podle ředitele Komunikace, obchodu a vnějších vztahů Českého rozhlasu Jiřího Hošny. „Duální systém médií veřejné služby a komerčních médií dává smysl. Má to své důvody, má to svůj účel, funguje to tak dobře,“ řekl na konferenci Hošna.
Co se programové skladby veřejnoprávních médií týče, souhlasil s Davidem Klimešem. „Nejde to samozřejmě dělat tak, že mainstreamová témata, která zajímají hodně lidí, jsou jenom výsadou komerčních médií, a my v médiích veřejnoprávních se jim věnovat nebudeme a budeme tvořit jen vzdělávací pořady nebo pořady pro menšiny. Takový mediální mix nemůže nikdy fungovat,“ popsal Hošna, který si také myslí, že média veřejné služby musí fungovat tak, aby oslovovala co největší počet čtenářů, diváků a posluchačů.
Že je duální systém v tuzemsku ve velmi dobré kondici, si myslí také generální ředitel České tiskové kanceláře (ČTK) Jaroslav Kábele. „Chybí jen systém dofinancovat, po 19 letech zvýšit poplatky,“ míní Kábele, který na konferenci vysvětlil, že se ČTK nachází ve specifické pozici – není veřejnoprávní agenturou, ač vlastně plní veřejnoprávní funkci.
„Veřejnoprávní jsme de jure, ale de facto nikoli. Veřejnost platí televizní a rozhlasové poplatky, ale žádné poplatky agenturní. Není tady ani žádná přímá dotace ze státního rozpočtu, na rozdíl například od Slovenska (Tisková agentura Slovenské republiky byla donedávna státní organizací, v roce 2008 byla transformována na veřejnoprávní instituci – pozn. red.). ČTK funguje jako soukromá obchodní korporace a každou korunu, kterou utratí, si nejdřív musí vydělat,“ vysvětlil Kábele.
Mohlo by vás zajímat
Dodal, že se agentura nicméně snaží státu svůj servis nabídnout, a popsal, jak fungují některé zahraniční modely. „Například ve Francii si stát od agentury AFP kupuje zpravodajství, které zdarma distribuuje do všech perfektur a všem starostům. Ale na můj vkus je 40procentní sanace rozpočtu AFP až nezdravě velká. Ale například ve Švýcarsku je garantovaný servis tamní agentury pro stát zhruba ve výši 10 procent. To bych si uměl představit i u nás,“ řekl Kábele.
Print nezemře, ale změní se
Diskuse se na konferenci stočila také k budoucnosti papírových médií, která jsou stále více vytlačována online tituly. Podle vedoucí pořadu Střepiny TV Nova Báry Divišové bude o úspěchu printu ještě více než dnes rozhodovat v budoucnu originalita obsahu. „Nedokážu si úplně představit, že v budoucnu v tištěných médiích budete přinášet zpravodajství. Ale ve chvíli, kdy už obsah posunete někam dál, ať už formou komentáře, nebo opravdu odborných témat, tak si myslím, že print budoucnost má a tištěná média úplně nezaniknou,“ řekla Divišová.
Papír je jako nosič aktuálních informací dnes již v zásadě mrtev i podle Petra Kamberského. „Tištěná média tu zůstanou pro interpretace a pro delší a luxusnější čtení,“ řekl. Zároveň ale dodal, že podle jeho názoru v příští roce skončí v Česku tři další tištěné deníky.
Na prestižnost printové inzerce jako na faktor, který může tištěná média udržet, upozornil David Klimeš. „Reklama na straně čtyři v dražším, lesklém oborovém – třeba zdravotnickém – časopise má pořád nějakou prémiovou cenu ve srovnání s protočením milionu bannerů,“ uzavřel Klimeš.
Foto: Martin Kovář
Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně a společnostem Ewing, Remmark, Tiscali Media, McCann, ALK, Innova Healthcare a Garmedis.
