Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR) propojuje expertní síť napříč republikou a poskytuje přehled o akademické onkologii pod jednou střechou, říká jeho ředitel Aleksi Šedo. Na Evropské onkologické konferenci Zdravotnického deníku vyzdvihl spolupráci nejen s pracovišti klinického výzkumu, ale také s farmaceutickými firmami, pacientskými organizacemi, vzdělávacími institucemi i významnými infrastrukturami v rámci Evropy.
Výzkum nádorových onemocnění tvoří 25 procent biomedicínského výzkumu v Česku. „Máme pro práci v akademické onkologii velmi dobrá východiska, protože náš biomedicínský výzkum obecně patří mezi ta nejúspěšnější odvětví v porovnání se světovými parametry. A onkologický výzkum v této oblasti hraje prim,“ uvedl Šedo s tím, že kromě dlouhé tradice kvalitního výzkumu má Česko i kvalitní expertizu. Chyběla mu však jasná struktura, jakou má klinická onkologie v podobě sítě center.
Právě to bylo důvodem vzniku Národního ústavu pro výzkum rakoviny. „Už před lety jsme s kolegy uvažovali o tom, že by bylo dobré spojit to nejlepší, co v onkologickém výzkumu u nás je. I když se sice každý z nás snažíme sebehodnotit, na jednu stranu optimisticky, na jednu sebekriticky, existují parametry, které ukazují, jak je pracoviště ve své vědecké práci úspěšné. Nechali jsme si udělat analýzu tak, abychom přizvali vědecké skupiny z oblasti onkologie do projektu, který původně byl opravdu jen teoretizováním,“ popsal Šedo počátky cesty k nové struktuře. Té dveře otevřel zejména vznik Národního programu obnovy, který prostřednictvím programu EXCELES vznik NÚVR podpořil.
Strategická partnerství na mnoha úrovních
Strukturu NÚVR tvoří tři uzly v Praze, Brně a Olomouci, do kterých je zapojeno 11 institucí a 71 výzkumných týmů. Osu vědecké práce tvoří pět základních výzkumných programů. „Jednotlivé cíle projektu pokrývají celý inovační řetězec, počínaje studiem řídicích principů na buněčné úrovni, až po preklinické studie. Klíčovou součástí je příprava budoucích odborníků,“ uvedl Šedo.
A poukázal také na propojenost akademické a klinické sféry. „Vědomi si neoddělitelnosti akademického výzkumu od klinického, máme své partnery nejen v komplexních onkologických centrech, ale také ve farmaceutických a biotechnologických firmách nebo v pacientských organizacích. Protože máme ambici poměrně velkou, spolupracujeme s významnými pracovišti a infrastrukturami na evropské mapě. Jsou to sítě, které nám umožňují používat technologie, které bychom neměli v rámci naši skupiny k dispozici,“ vysvětlil Šedo. Mezi spolupracovníky NÚVR tak patří například výzkumná síť ECRIN-ERIC, Evropská síť biobank (BBMRI) nebo Evropská infrastruktura pro translační medicínu (EATRIS).
Strategická partnerství uzavřel NÚVR i s dalšími projekty v rámci projektu EXCELES. Šedo vyzdvihl například spolupráci s Národním institutem virologie a bakteriologie nebo Národním institutem pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik.
Přínosy NÚVR vidí jeho ředitel jak pro zúčastněná akademická pracoviště, například v technologickém rozvoji, navyšování výzkumných kapacit nebo zisku nové expertizy, tak pro partnerské zdravotnické organizace, pacienty i celou společnost.
Mohlo by vás zajímat
Na to, aby byly cíle a výsledky NÚVR hodnoceny objektivně, dohlíží mezinárodní rada (International Supervisory and Advisory Board). Členy tohoto dozorčího a poradního orgánu jsou vědci z Evropy i USA, kteří svým zaměřením pokrývají různé oblasti onkologického výzkum, ale také experti na právní, ekonomickou a aplikační problematiku.
Vybrané výsledky ústavu a jeho budoucnost
K měření výsledků NÚVR slouží sada indikátorů, mezi které patří odborné publikace, patenty, certifikované metody, „proof-of-concept“ studie a kvalifikační práce dokumentující vývoj budoucích odborníků. Dosavadní čísla ukazují, že ústav plní svou ambici kvalitně. Například v roce 2023 vyšlo více než 170 peer-reviewed publikací v kvalitních IF časopisech, což znamená překročení plánovaného indikátoru o 160 procent.
V rámci kvalifikačních prací NÚVR evidoval 43 úspěšně obhájených kvalifikačních prací pod supervizí odborníků z ústavu, což činí překročení plánovaného indikátoru o 126 procent. „Je to vizitka toho, že se skutečně staráme o budoucí generaci,“ dodal Šedo. Problémem v této oblasti je projektové období ústavu, které je definováno jen na čtyři roky. Proto NÚVR jedná s rezorty, kterých se tato problematika týká, o cestách, jakým způsobem úspěšně fungující ústav udržet.
Ústav také vykázal technologický rozvoj ve všech uzlech. Například na pracovištích CEITEC a Masarykově univerzitě v Brně instalovali moderní sekvenční systém, který provádí „čtení“ celého lidského genomu efektivně a s nízkými náklady. V laboratoři Ústavu Molekulární a translační medicíny Univerzity Palackého v Olomouci pak přibyl jeden z nejmodernějších hmotnostních spektrometrů, který rozšířil zejména možnosti proteomických a metabolomických studií.
Zásadní je podle Šeda nejen komunikace uvnitř ústavu, ale také navenek. Kromě webových stránek s veškerými informacemi včetně katalogu výzkumných skupin totiž instituce uzavírá mediální partnerství, pořádá networkingová setkání s médii, vydává podcast a spoluorganizuje řadu akcí, například Noc vědců nebo Týden Akademie věd ČR.
„Celá struktura ústavu propojuje expertní síť napříč republikou a zároveň vytváří významnou kritickou hmotu pro spolupráci a pro viditelnost u zahraničních partnerů. Protože podobné sítě existují i v dalších státech kolem nás, takže nám to hodně zvyšuje možnosti dalšího rozvoje našich spoluprací. (…) Je to věc, která v Česku neměla nikdy precedens, protože skupiny spolupracovaly v určité lokální struktuře. My v současnosti máme přehled o celé komplexitě akademické onkologie pod jednou střechou,“ uzavřel Šedo.
Foto: Radek Čepelák
Poděkování za podporu konference patří Národnímu ústavu pro výzkum rakoviny, Všeobecné zdravotní pojišťovně a společnostem Novartis, MSD, Bristol, Tiscali Media a Akeso.
