Data ve slovenském zdravotnictví budou za rok fungovat tak, jak by měla. Důležité však je, kdo převezme jejich vyhodnocení a aplikuje to v praxi. Měla by se přitom využívat především na celospolečenské úrovni. Na konferenci Healthcare Summit 2024, na jejíž realizaci participoval i Zdravotnícky denník, se na tom shodli slovenští a čeští analytici.
Martin Smatana ze společnosti Msquare diskusi na konferenci zahájil tím, že navzdory tomu, v jakém stavu jsou zdravotnická data na Slovensku, v roce 2026 by měla být všechna uklizená respektive uspořádaná. „Situace historicky nebyla dobrá, začala se však výrazně zlepšovat. Podle mě do roku 2026 už budeme v rámci dat fungovat tak, jak bychom měli,“ řekl Smatana. Vedoucí analytického týmu Institutu zdravotnických analýz (IZA) z ministerstva zdravotnictví Veronika Rybanská připomněla, že není problém se sběrem dat, ale spíše s jejich dostupností a používáním. „Tam máme rezervy,“ uvedla.
Situaci s daty porovnal s Českem statistik z české Kanceláře zdravotních pojišťoven Marian Rybář. Podle jeho slov se odhaduje, že jen deset procent dat je uspořádaných a zbytek ne. Jedním z důvodů podle něj je, že když se mají data rozdělovat podle odborníků, spíše jim vyhovuje „datové šero“. Druhým důvodem je, že zpracovávání dat začne ukazovat mnoho věcí, které je třeba řešit. „Někdo je však raději, kdyby se ty věci neřešily, a je tam odpor lidí, kteří se při datových analýzách bojí, že jejich výsledky na ně vrhnou špatné světlo,“ řekl v úvodu konference Rybář.
Datové výsledky v praxi
Aleš Tichopád z výzkumné skupiny Health Technology Assessment a Fakulty biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze říká, že při datových výstupech je důležité, kolik je k dispozici schopných analytiků. Rybář však podotkl, že vyhodnocení dat a jejich předání státu není všechno. „Ve státě musí být někdo, kdo převezme vyhodnocení a aplikuje ho v praxi. To znamená, že se výsledky převezmou a například pošlou jednotlivým zařízením, která je mohou využít,“ podotkl s tím, že českým problémem je nedostatek analytiků.
Analytik z Institutu ekonomických a společenských analýz (INESS) Martin Vlachynský si myslí, že data nejsou „zázračným“ řešením na všechno. Jedna skupina dat podle něj ovlivňuje medicínský výkon. „Myslím si, že v tomto směru se dívá na data a podle nich se hledají cesty ke zlepšení,“ uvedl. Ale když podle něj jde o systémové zlepšení zdravotnictví, je otázkou, jak jednotlivá data využít. „Tato data musí způsobit to, že ovlivní tok zdrojů a motivace v systému. Já to zatím nevidím,“ řekl. Pojišťovny podle něj také mohou mít různá data, ale otázkou je, jak to například zlepšuje jejich finanční výsledky.
Mohlo by vás zajímat
Ředitel Institutu pro ekonomické a sociální reformy (INEKO) Dušan Zachar upozorňuje, že existují i data, například o nozokomiální infekci, která mohou sledovat nemocnice a má to přímý vliv na pokles nákladovosti, protože to začnou řešit. To se podle něj ukázalo na datech největších soukromých nemocničních skupin. „Jsou data, která takto dokážou rychle ušetřit peníze,“ vysvětlil Zachar. Vlachynský však měl na mysli hlavně to, že data musí být využívána na nejvyšších úrovních. Jde zejména o politiky, kteří mají v rukou moc ve státě. „Musí respektovat relevantní data a využít je v praxi,“ řekl analytik z INESS.
Podle Rybanské není nezbytné ovlivňovat lidi na nejvyšších místech, protože nejsou ve funkci dlouho. „Někdy stačí ovlivnit lidi, kteří jsou o něco níže, vědí něco reálně udělat a přetavit data do praxe,“ reagovala vedoucí analytického týmu Institutu zdravotnických analýz z ministerstva zdravotnictví. Na konferenci zaznělo i to, že v tomto směru jsou důležité odborné společnosti, které umějí zajistit kvalitu a jsou vyslyšeny.
Datové měření má své nedostatky
Zachar připomněl, že při datovém měření vznikají i vedlejší efekty. „Pokud měříme jen nějaký segment a neměříme všechno, tak se stává, že v měřeném segmentu se věci zlepší, ale nevíme, jak to ovlivňuje segment, který jsme neměřili. Například v minulosti byl problém s dobou čekání na výměnu kyčelního kloubu a státní pojišťovna začala dávat finanční bonus za každý extra operovaný kloub. Samozřejmě se to projevilo na zkrácení čekacích dob, ale nevíme, jak se to projevilo v poklesu jiných výkonů,“ uvedl příklad ředitel z INEKO.
V budoucnosti by měl podle českých odborníků od odborných společností a pacientských organizací přijít tlak na to, aby se analyzovala data a pracovalo se s nimi. Smatana říká, že pokud není ve funkci ministr, který tím systémem „žije“, může být těžké prosazení využívání a vyhodnocování dat. „Rozhodování státu se však zlepšuje. Ale ne na všechno máme dobrá data, aby to dobře fungovalo,“ myslí si.
Podle analytika z INESS to závisí i na nastavení prostředí v zemi a ochotě pracovat s daty. „Podíváte se na to, na které dveře klepou představitelé sektoru, když potřebují dodatečné peníze. Obvykle je to ministerstvo financí. Otázkou je, zda ty nejdůležitější klíče ve státě má mít ministerstvo financí. V jiných zemích je to více decentralizované a pak je i větší prostor k debatě o datech. Takže nastavení systému kultivuje i využívání dat,“ vysvětlil Vlachynský.
Data je podle Zachara také třeba zpřístupnit a vytvořit transparentní prostor pro to, aby i jejich interpretace mohla být v konkurenčním prostředí. Vlachynský k tomu dodal, že data jsou obecně objektivní, ale jakmile k nim někdo připojí slova, jejich interpretace se stává subjektivní a může ji kdokoli napadnout. Podle jeho slov je to přirozené. Rybář takové reakce na interpretaci dat považuje za pozitivum, protože to rozvíjí diskusi o datech a jejich následném využití.
