Evropská unie efektivně podporuje digitalizaci zdravotní péče, ukázaly výsledky auditu Evropského účetního dvora, které na včerejší schůzi evropského výboru pro veřejné zdraví (SANT) představila členka dvora Joëlle Elvingerová. Audit přesto odhalil problémy s administrativní zátěží a monitorováním financí. Dalším tématem schůze byl nedostatek zdravotnického personálu, který členské státy částečně řeší náborem ze zahraničí. Odborníci však zdůrazňují potřebu lepších pracovních podmínek, vyšších platů a moderních technologií. Podpora zdravého stárnutí by mohla snížit zátěž zdravotních systémů a zajistit jejich udržitelnost.
Členka Evropského účetního dvora Elvingerová na schůzi SANT prezentovala zvláštní zprávu o digitalizaci zdravotní péče. Hlavním zjištěním auditu je, že Evropská komise efektivně podporovala členské státy při digitalizaci jejich zdravotních systémů. Součástí těchto opatření bylo využití elektronických prostředků pro poskytování zdravotní péče, včetně e-receptů, elektronických zdravotních záznamů a telemedicíny.
Audit se zaměřil na evropské financování a monitorující rámec a zkoumal, jak členské státy využívají poskytnuté finanční prostředky. „V letech 2014 až 2020 a 2021 až 2027, tedy během programových období, EU alokovala přinejmenším 16 miliard eur (asi 400 miliard korun, pozn. red.) evropských fondů na digitalizaci zdravotní péče, včetně 2,4 miliardy eur v rámci politiky soudržnosti a dodatečných 13,6 miliard skrze RRF (Nástroje pro oživení a odolnost, pozn. red.). Další finance byly dostupné skrze jiné programy,“ uvedla Elvingerová.
Přestože bylo financování a podpora EU hodnoceny jako efektivní, audit odhalil několik nedostatků. Členské státy čelily složitosti správy finančních prostředků, administrativní zátěži, omezeným kapacitám menších institucí a obtížím spojeným se spolufinancováním. Také bylo zjištěno, že ani Komise, ani většina členských států neměla komplexní přehled o využití finančních prostředků.
Komise monitoruje postup členských států při digitalizaci zdravotní péče skrze dva zdroje – eGovernment Benchmark a Digital Decade eHealth Indicator. Audit však odhalil určité nedostatky při podávání zpráv a přesnosti dat. Na základě těchto zjištění Evropský účetní dvůr doporučil Komisi zlepšit systém podávání zpráv o využití evropských financí a zpřesnit monitorování digitalizace zdravotních systémů. Celkově však Elvingerová shrnula, že audit prokázal efektivitu podpory Komise v oblasti digitalizace zdravotních systémů a že kontrolované projekty přispěly k jejich zlepšení.
Mohlo by vás zajímat
Jak čelit stárnutí populace?
Na schůzi výboru vystoupil i ekonom Gaetan Lafortune a seznámil europoslance s dokumentem „Health at a Glance 2024“ z dílny OECD, který představuje pohled na stav evropských zdravotních systémů zotavujících se z pandemie covid-19 a zároveň čelí novým výzvám a příležitostem, které přináší digitalizace, klimatické změny a demografická změna populace. Aktuální zpráva se zaměřuje na dvě klíčová témata, a to řešení nedostatku pracovních sil ve zdravotnictví a prodlužování délky života ve zdraví.
Podle nejnovější zprávy Health at a Glance 2024 se evropské země potýkají s vážným nedostatkem zdravotnického personálu, přičemž v roce 2022 chybělo v EU přibližně 1,2 milionu lékařů, zdravotních sester a porodních asistentek. Mezi hlavní důvody patří stárnutí populace a odchod zdravotníků do důchodu. Více než třetina lékařů a čtvrtina sester je starší 55 let, což situaci dále zhoršuje. Například v Itálii a Bulharsku je tento podíl dokonce více jak poloviční. Současně klesá zájem mladých lidí o zdravotnické profese, zejména v oblasti ošetřovatelství.
Státy situaci částečně řeší tím, že se stále více spoléhají na zdravotníky vyškolené v zahraničí. Například v roce 2023 bylo více než 40 procent lékařů v Norsku, Irsku a Švýcarsku vyškoleno mimo tyto země. „Tento přístup však vyvolává obavy z negativního dopadu na země původu, kde tak zákonitě dochází k nedostatku zdravotnických pracovníků,“ varoval ekonom. Jako klíčová řešení se nabízí zlepšení pracovních podmínek, zvýšení platů a rozšíření vzdělávacích programů pro zdravotníky. Také využití moderních technologií, včetně umělé inteligence, by mělo pomoci optimalizovat práci zdravotníků a zvýšit jejich produktivitu.
Dalším důležitým tématem zprávy je prodlužování délky života ve zdraví. Jak prezentoval Lafortune, očekává se, že do roku 2050 podíl osob starších 65 let v EU vzroste na 29 procent. Přestože se průměrná délka života zvyšuje, více než polovina seniorů trpí chronickými onemocněními nebo zdravotním postižením. Významným problémem je i rostoucí výskyt demence, které by podle odhadů šlo až z 45 procent předejít cílenou prevencí. Odborníci proto zdůrazňují potřebu podpory zdravého stárnutí, která zahrnuje prevenci nemocí, očkování a podporu duševního zdraví. Zdravější populace by mohla snížit náklady na zdravotní a dlouhodobou péči a zároveň snížit poptávku po zdravotnickém personálu.
