Aplikace EZKarta, která v současné době funguje jako očkovací průkazka občanů, by se mohla v dohledné době rozšířit o další funkcionality. Na konferenci NZIP & NZIS Open, která proběhla závěrem minulého roku, to řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Toto rozšíření je možné díky masivnímu sběru dat v rámci Národního zdravotnického informačního systému (NZIS). O nezastupitelné roli dat pro podporu strategických národních zdravotnických programů hovořil Dušek na konferenci.
„Národní zdravotnický informační systém je dnes 61 samostatných informačních systémů a nebo velkých datových agend. Je to obrovský systém a máme-li ho uřídit, musíme změnit status-quo,“ zdůraznil Dušek. Mezi těchto 61 systémů patří například národní registry, přičemž ke každému se vztahují určité zákonné povinnosti. Dušek ocenil, že se NZIS podařilo udržet jako „individualizovaný“ informační systém, což potvrzuje i jeden z judikátů Ústavního soudu.
Složitější systémy pak vznikají kombinací více primárních zdrojů, typicky jde třeba o informační systém pro podporu Národního onkologického plánu, Národní kardiologický informační systém nebo informační systém pro management populačních zdravotních hrozeb, který má být součástí krizové legislativy státu a další. „Posune to NZIS do úplně nové roviny,“ chválí si Dušek, který připomněl, že tyto systémy sice vyžadují náročnou analytiku, ale přinášejí komplexní přidanou hodnotu.
Hrozí kardiovaskulární epidemie
Například zmíněný Národní kardiologický informační systém má mnoho agend a sdružuje se pod ním sedm velkých národních primárních datových zdrojů. Systém umí mimo jiné zmapovat komplexní epidemiologii po jednotlivých diagnózách na základě prevalence vykázané péče, a to až na úroveň jednotlivých poskytovatelů. „Pro příštích dvacet let ukazuje velmi rizikovou epidemii,“ varoval ředitel ÚZIS s ohledem na výskyt kardiologických onemocnění v české populaci. „Systém také umožňuje hodnotit populační data jako je například mortalita, byť nejde o ukazatel kvality péče“ dodal.
Dušek rovněž ocenil propojování dat Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a Ministerstva zdravotnictví. Díky tomu lze pozorovat fungování systému i chování pacientů ve zcela nové perspektivě. „Lze tak například vidět, že polymorbidní pacienti ve vysoce rizikovém zdravotním stavu navštěvují screening tlustého střeva a konečníku pouze z 19 procent a to je naprosté selhání celé řady procesů v disease managementu, které je potřeba opravit,“ posteskl si Dušek s tím, že i tato data NZIP zprostředkovává.
Více výkonů, vyšší kvalita
V čem se data ukazují jako mimořádně přínosná, je jejich využívání pro řízení centralizace péče, která je klíčová pro fungování moderních zdravotnických systémů, obzvlášť ve stárnoucí populaci. Z mezinárodních studií totiž jasně vyplývá, že v zařízeních, kde provádějí nějakých zákroků více, dochází k jejich provádějí také v o to vyšší kvalitě. Pokud jde například o chirurgické zákroky při rakovině jícnu či rekta, tak to potvrzují i data z NZIS. „Máme na to ostrá data… Maloobjemové nemocnice mají mnohem vyšší mortalitu,“ konstatoval Dušek.
Data se využívají i v systému Centrální evidence očkování, která propojila všechny poskytovatele ambulantní péče – tedy nejčastější podavatele očkovacích látek – do jednotného datového mostu a systému vykazování dat. „Do tří měsíců se v téměř 95procentním počtu napojili do této centrály,“ pochválil ředitel ÚZIS s tím, že to navzdory obecnému přesvědčení dokazuje, že praktičtí lékaři jsou na tom s elektronizací kolikrát lépe než velké nemocnice. V EZKartě nyní mohou pacienti nalézt údaje o svém očkování zpětně až do roku 2010. „Už to funguje a je to průlom, protože když to jde pro očkování, tak jsme na prahu toho, kdy do EZKarty můžeme otevřít propouštěcí zprávy z nemocnic nebo data zdravotních pojišťoven o chirurgických výkonech,“ nastínil další možné rozšiřování této aplikace.
