Pandemie covid-19 měla na Slovensku výrazně větší dopad, než jsme si mysleli, konstatuje tým expertů. Mnozí po kontaktu s covidem zemřeli z jiných příčin, například kvůli dekompenzaci jejich chronického onemocnění.
Odborný článek Role covid-19 v nadměrné úmrtnosti na Slovensku v letech 2020-2022, publikovaný v prosinci 2024 ve vědeckém časopise International Journal of Public Health, je výsledkem téměř dvouleté spolupráce 13-členného multidisciplinárního týmu. Jeho členy byli například ekonom a expert na zdravotnictví Peter Pažitný, výzkumnice a lektorka zaměřená na management zdravotnických služeb Daniela Kandilaki, bývalý ředitel Institutu zdravotních analýz Ministerstva zdravotnictví SR Matej Mišík či bývalý ministr zdravotnictví Rudolf Zajac. Zastoupení v týmu měly i zdravotní pojišťovny, Národní centrum zdravotnických informací (NCZI), Vysoká škola ekonomická v Praze a také soukromé konzultační společnosti.
Nemoc má 21 395 oficiálně potvrzených úmrtí. Metodika v článku však kromě pacientů, kteří zemřeli přímo na covid, identifikuje i ty, kteří po kontaktu s covidem umírají z jiných příčin, jako je například dekompenzace jejich chronického onemocnění.
Petra Ištokovičová z Institutu zdravotních analýz zdůrazňuje, že „celkový počet identifikovaných úmrtí spojených s covid-19 metodika stanovila na 35 399, což zhruba odpovídá nadúmrtnosti na Slovensku v letech 2020-2022 (31 789 nadúmrtí), přičemž použitá metodika přesněji vysvětluje vysokou nadúmrtnost ve srovnání se zeměmi Evropské 27.“ Analýzy této skupiny úmrtí podle ní umožňují identifikovat rizikové skupiny, na které je třeba cílit programy zvláštní ochrany a očkování.
Martin Selvek ze zdravotní pojišťovny Dôvera připomněl, že zvláště rizikovou byla skupina osob ve věku nad 65 let, do které spadalo téměř 82 procent úmrtí spojených s covid-19. „Rizikoví byli i pacienti s diabetem, u kterých byla pozorována téměř dvojnásobná úmrtnost oproti předpandemickému průměru, nebo pacienti na dialýze, u kterých byla šance na úmrtí po kontaktu s covidem devítinásobně vyšší oproti referenční populaci,“ vysvětlil.
Mohlo by vás zajímat
Kvalitní analýza dat a procesů během pandemie může podle expertů vést k formulaci pandemických plánů, které zajistí bezpečné poskytování zdravotní péče rizikovým pacientům během budoucích pandemií.
„Za důležitý poznatek studie považujeme skutečnost, že digitalizace a standardizace zdravotnických údajů může zvýšit efektivitu zdravotnického systému během krizí. Přesné údaje o úmrtích pomáhají navrhovat a implementovat účinnější opatření ke zmírnění pandemie, jako jsou lockdowny nebo opatření zaměřená na omezení šíření viru,“ konstatují autoři studie. Jejich metodologie může být aplikována i v jiných zemích, což by umožnilo srovnání mezistátních dopadů a zlepšení spolupráce v rámci mezinárodních zdravotnických organizací.
