Na volné lůžko pro zahájení léčby závislosti čekají někteří pacienti i půlrok. I proto v poslední dekádě vznikají soukromá zařízení, kde není péče hrazená zdravotní pojišťovnou. Na nedostatečné kapacity pro léčbu závislých upozorňuje ve svých výročních zprávách Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, pro ČTK a Českou televizi potvrdil tento stav bývalý primář Adiktologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Petr Popov. Mezi léčenými jasně převažují závislí na alkoholu, kteří tvoří nadpoloviční většinu hospitalizovaných.

Hospitalizovaných závislých bylo v roce 2023 téměř 13 tisíc, zhruba polovina z nich poprvé. Dalších skoro 40 tisíc nemocných se léčilo ambulantně. Lůžek pro akutní řešení odvykacího stavu, takzvanou detoxikaci, bylo v České republice předloni 214, vyhrazených lůžek v psychiatrických nemocnicích 555. Terapeutické komunity měly 275 lůžek a 294 lůžek bylo jako chráněné bydlení v programech následné péče.

„Dnes v České republice, když někdo potřebuje zahájit léčbu závislosti, vždycky narazí na to, že nejsou schopni ho přijmout okamžitě. Čekací doby jsou v řádu týdnů a měsíců, někde i půl roku,“ uvedl Popov, pod jehož odborným vedením vzniklo nové soukromé sanatorium Libella v Doubravčicích na Kolínsku.

Většina krajů popisuje podle zprávy Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti stávající síť služeb jako minimální či nedostačující, obzvlášť nízká dostupnost je v Karlovarském kraji. „V posledním desetiletí se rozvinul privátní segment služeb… Tyto programy nejsou součástí sítě služeb hrazených z veřejných zdrojů a jejich klienti nejsou hlášeni do informačních systémů o klientech adiktologických služeb,“ uvádí zpráva. Nejvíc jich je podle ní v Praze a okolí.

Podle Popova vznikla většina léčeben na přelomu 19. a 20. století, což definuje prostředí po pacienty, ve kterém lidé obvykle stráví několik měsíců. „Dříve bývaly běžné i ložnice s 20 lůžky. Snaží se prostředí zlepšovat, ale pořád jsou tam minimálně tři nebo čtyři postele,“ doplnil. Soukromníci podle něj mají možnost udělat prostředí přívětivější, nabízejí například jednolůžkové pokoje s vlastním sociálním zařízením.

Mohlo by vás zajímat

Více než polovina závislostí na alkoholu

Nejčastěji se podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) za rok 2023 lidé léčili se závislostí na alkoholu (56 procent), s kombinací drog (14 procent), na tabáku (10 procent) a lécích (5,5 procenta). Z nelegálních látek nejvíc lidí řešilo svou závislost na stimulantech, jako je pervitin (6 procent) nebo opiátech typu heroin (5 procent). Závislí na konopí, které je v ČR nejčastěji užívanou nelegální drogou, tvořili 2,2 procenta. Celkem VZP na léčbu závislostí vydala téměř 1,5 miliardy korun, za pět let částka vzrostla o 40 procent.

Výdaje veřejných rozpočtů na řešení závislostí se za pět let zvýšily o polovinu, v roce 2023 byly 1,4 miliardy korun. Zhruba třetina roční nákladů, 466 milionů Kč, šlo předloni na služby minimalizující rizika spojená s užíváním drog, takzvanou harm reduction, jako je bezplatné testování nebo výměna injekčních stříkaček. Provoz záchytných stanic stál předloni 176 milionů korun, což byla zhruba osmina veřejného rozpočtu na adiktologické služby. Za pět let stoupla částka na dvojnásobek.