Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a ministerstvo zdravotnictví spouštějí modul registru dárců krve a jejích složek, který by měl znemožnit obcházet kvůli penězům centra a darovat plazmu nad zákonem stanovený limit. Mezi jednotlivými odběry plazmy totiž musí uplynout minimálně dva týdny. Náhrada za jedno darování plazmy v soukromém centru bývá 900 korun.

„Do registru se dle zákona vkládá informace o každém provedeném odběru dárce, včetně osobní identifikace dárce (jméno, příjmení, datum narození, pohlaví, rodné číslo), data odběru a také informace o poskytovateli zdravotních služeb, který odběr provedl. Následně je poskytovatel zdravotních služeb před odběrem krve povinen ověřit přípustnost jeho provedení ověřením údajů vedených v Národním registru dárců krve a osob trvale vyloučených z dárcovství krve,“ popisuje novinku ÚZIS.

Darování plazmy je dnes kvůli zdravotním dopadům na dárce i příjemce limitováno tak, že mezi dvěma odběry musí uplynout alespoň 14 dní. Vzhledem k tomu, že za jeden odběr bývá v soukromých centrech kompenzace 900 korun, mají někteří dárci z finančních důvodů tendenci limit obcházet a navštěvovat různá centra, která nemají možnost zjistit, že již dárce v posledních dvou týdnech odběr podstoupil. To by již brzy nemělo být možné, protože všechna centra a transfuzní stanice budou záznamy o darování zanášet do registru.

„Cílem registrace je sledovat počty odběrů, aby nedocházelo k nedodržování státem předepsaných minimálních intervalů mezi jednotlivými odběry, což má negativní dopady na lidské zdraví a na kvalitu odebraného materiálu,“ vysvětluje ÚZIS.

U dárcovství plné krve platí omezení přísnější – mezi odběry musí uplynout alespoň 10 týdnů a za rok mohou muži darovat maximálně čtyřikrát, ženy třikrát. U krevních destiček jsou limity podobné jako u plazmy. V těchto případech ovšem problém s obcházením stanovených intervalů kvůli penězům není.

Mohlo by vás zajímat

Registr se rozjede do půl roku

Nový modul vzniká v rámci Národního registru dárců a osob vyloučených z dárcovství krve, kde byly doposud zaznamenávány jen osoby trvale vyloučené z dárcovství krve – jde například o lidi s hepatitidou B a C, HIV či jinými infekcemi. Loni v červenci přitom došlo k úpravě okruhu těchto osob, kdy dříve nemohli krev či její složky darovat muži mající sex s muži, což už nyní neplatí.

Poskytovatelé zdravotních služeb se musí podle zákona připojit do 10. června tohoto roku. Do registru bude možné nahlásit údaje také zpětně a zanést tak veškerou dostupnou historii vedenou konkrétním poskytovatelem. Tento přenos dat je možné provést automaticky dávkou, bez další administrativní zátěže.

Přístup do registru je dostupný pouze pro zařízení transfuzní služby a plazmaferetická centra, a to vždy a pouze zabezpečeným způsobem – buď přes systémový přístupový certifikát vydávaný ÚZIS pro konkrétní organizaci, anebo přes uživatelské rozhraní registru přes jasně definovanou zabezpečenou roli vázanou na konkrétní osobu.

Datové rozhraní nového modulu včetně požadovaných dat bylo zveřejněno v listopadu. Dodavatelé informačních systémů pro transfuzní stanice a plasmaferetická centra se tak mohli začít připravovat na implementaci řešení u svých zákazníků, kterých je celkem 78 subjektů IČ, respektive 161 konkrétních pracovišť.

„Systém je spuštěn v souladu s koncepcí elektronizace zdravotnictví a resort tak získává další plně digitalizovaný a automatizovaný nástroj pracující v reálném čase a umožňující nejen samotnou evidenci a sběr dat, ale také řízení a optimalizaci tohoto segmentu péče. Po eReceptu a centrální evidenci očkování s přenosem do EZkarty jde o další plně digitalizovanou agendu zdravotních služeb,“ připomíná ÚZIS.