V Česku vzniká expertní rada pro prevenci a deeskalaci konfliktů a agresivního chování při poskytování psychiatrických služeb. Odborníci si od ní slibují zejména zvýšení nabídky kvalitních tréninků v oblasti prevence konfliktů a deeskalace, posílení kompetencí zdravotníků a redukci používání omezovacích opatření. Na lednové konferenci Cesta k bezpečnější psychiatrii o tom promluvil zástupce psychiatrické sekce České asociace sester Tomáš Petr.

K tématu agrese, předcházení agrese nebo minimalizace omezovacích opatření v psychiatrické péči se v minulosti učinila řada kroků. Mimo jiné došlo k analýze používání omezovacích opatření a analýze režimových opatření v rámci psychiatrických nemocnic, která upozornila na to, že režimy mají někdy tendenci konflikty vyvolávat. Všechny velké psychiatrické nemocnice podstoupily audit podle nástroje Světové zdravotnické organizace, začalo fungovat simulační centrum v Psychiatrické nemocnici v Bohnicích nebo vzniklo Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví.

Podle Tomáše Petra se toho podniká mnoho, problém je, že jednotlivé aktivity jsou nejednotné a ne vždy propojené: „Prevence a efektivní deeskalace vyžaduje osvojení specifických dovedností, které je třeba pravidelně trénovat. V Česku je systém tréninku roztříštěný, s rozdílnou úrovní kvality. Je několik kvalitních trenérů, kteří se tomu věnují, ale každý to dělá jinak, každý má jinou metodiku, je to izolované a nekoordinované,“ řekl Petr s tím, že právě proto je nutné zorganizovat způsob jednotného a smysluplného evidence-based tréninku.

Experti v Česku pod jednou střechou

Za účelem schovat experty, kteří se problematice v Česku věnují a dosud jich není tolik, „pod jednu střechu“, vznikl návrh na zřízení expertní rady pro prevenci a deeskalaci konfliktů a agresivního chování při poskytování psychiatrických služeb. Tato rada dostala od ministerstva zdravotnictví zelenou a aktuálně vzniká. Půjde o pracovní skupinu pod Odbornou radou pro rozvoj péče o duševní zdraví NIKEZ (Národní institut kvality a excelence zdravotnictví).

Přestože personální složeníexpertní rady zatím jasné není, avizuje Petr, že bude pestré. Chybět nebudou zástupci z řad psychiatrických sester, psychiatrů, lidí se zkušeností, zdravotnických záchranářů nebo psychologů, případně specialistů na konkrétní oblasti. „Chceme vytvořit jednotnou platformu, abychom zbytečně netříštili síly a aby si lidé, kteří se problematice věnují, vzájemně předávali zkušenosti a tvořili něco smysluplného a kvalitního,“ podtrhuje Petr.

Inspirace nejen zahraničím

To, že expertní rada nevzniká bezdůvodně, potvrzují i data. Podle evidence omezovacích opatření mělo v první polovině roku 2018 v patnácti psychiatrických nemocnicích a sedmi psychiatrických oddělení zkušenost s nějakou formou omezování celkem 2 616 pacientů, zaznamenáno bylo 6 905 epizod omezení.

„Shodneme se na tom, že používání omezovacích opatření by mělo být krajní možností řešení konfliktních situací. Dovednosti v předcházení a deeskalaci konfliktů by měly být nezbytnou výbavou profesionálů působících v oblasti péče o duševní zdraví,“ říká Petr a dodává, že odborné studie opakovaně prokazují dopad prevence a deeskalačních tréninků na snížení používání omezovacích opatření a zvýšení bezpečnosti na psychiatrických odděleních.

Mohlo by vás zajímat

Česko v tomto směru našlo velkou inspiraci v zahraničí, zejména v Norsku. Tato skandinávská země má vlastní národní program prevence a zvládání agrese, pro který používá zkratku MAP. „Když sestra řekne, že absolvovala MAP, všichni vědí, co to znamená, jakou má kompetenci. V každé nemocnici mají instruktora MAP. Ten systém je celoplošný a jasně srozumitelný,“ vysvětluje Petr. Kromě Norska se tuzemští odborníci inspirovali také v Irsku nebo Velké Británii.

Vznikající expertní rada má vazbu i na jiné koncepční materiály. Například jedním z cílů Národního akčního plánu pro duševní zdraví do roku 2030 je navrhnout a realizovat komplexní strategii prevence a snižování v používání omezovacích prostředků. Ministerstvo zdravotnictví pak v jednom ze svých věstníků doporučuje zdravotnickým zařízením jednou ročně proškolovat personál v deeskalačních technikách. Podobné dporučení pak Česko dostalo i od Evropského soudu pro lidská práva.

Tři oblasti zájmu

Rada se bude věnovat práci s konflikty na psychiatrických odděleních na třech úrovních. Tou první je prevence. Podle Petra jde o nejdůležitější oblast, které se ale věnuje nejméně pozornosti. „Převzali jsme metodiku Safewards a snažíme se ji propagovat a šířit. Jde o metodiku vyvinutou před třinácti lety ve Velké Británii. Byla vyzkoušena, má za sebou širokou vědeckou základnu a je prokázaná její účinnost,“ popisuje Petr.

Druhou částí jsou deeskalační dovednosti potřebné v případě, když už ke konfliktu dojde. A pokud deeskalační dovednosti selžou, což se v řadě případů může stát, je podle Petra na řadě třetí úroveň – techniky bezpečného držení a sebeochrany tak, aby personál nezranil pacienta a zároveň měl pocit bezpečí. „Schválně to takto rozdělujeme, protože si myslíme, že když fyzické aktivity zapojíme do deeskalačních dovedností, že si lidé odnesou jen to fyzické a zapomínají na to, že mohou jednat i jinak,“ upozorňuje.

Cílem rady tak bude vytvoření jednotného obsahu odborné přípravy v souladu s nejnovějšími poznatky. Orgán chce také garantovat kvalitu a obsahovou náplň kurzů zaměřených na tuto problematiku, včetně garance odbornosti školitelů, aby se nešířily pseudotréninky a nebezpečné metody, jak tomu někdy v praxi je. Petr také avizuje, že rada bude spolupracovat s dalšími subjekty, které se na prevenci konfliktů a deeskalaci agrese podílí – od policie přes záchrannou službu po neziskové organizace.