Polsko se v poslední době ukazuje jako ekonomický tygr bývalé východní Evropy. Od ledna se navíc ujalo předsednického křesla v Radě Evropské unie. Jaké jsou jeho priority v oblasti zdraví a jak se staví k již rozjednaným legislativním iniciativám, které si v čele Rady předávají státy již několik mandátů? Při hledání odpovědí na tyto otázky se Zdravotnický deník podíval na program polského předsednictví.

Jednou z hlavních oblastí, na které se chce polské předsednictví zaměřit, je digitalizace zdravotní péče. Tento krok má zahrnovat rozvoj přeshraničních e-health služeb navázaný na projekt Evropského prostoru pro zdravotnická data (EHDS). Tyto kroky ale musejí jít ruku v ruce s bezpečnostními opatřeními. „S ohledem na dynamický vývoj trhu se zdravotnickými prostředky, zejména těmi, které vyžadují certifikaci a zpracovávají citlivé lékařské údaje, jakož i na měnící se vnější situaci související s válkou na Ukrajině, zahájí předsednictví rozpravu o přísnější regulaci kybernetické bezpečnosti zdravotnických prostředků v právních předpisech EU,“ zavazují se Poláci.

„Předsednictví bude rovněž připraveno jednat o oznámeném akčním plánu v oblasti kybernetické bezpečnosti pro nemocnice a poskytovatele zdravotní péče,“ stojí dále v programu.

Rizika digitální doby

Další klíčovou prioritou je mentální zdraví dětí a dospívajících, neboť prudký nástup digitálních technologií a sociálních médií podle Poláků přináší rizika, která si vyžadují okamžitou pozornost. Program předsednictví upozorňuje: „Zvláště náročné pro členské státy jsou hrozby spojené s intenzivním využíváním internetu, včetně informačních a komunikačních nástrojů a platforem, a především sociálních médií.“

Polsko proto hodlá iniciovat debatu o rizicích, které digitální technologie přinášejí, a zahrnout toto téma do závěrů Rady EU. Cílem je ochrana mentálního zdraví mladší generace a vytvoření prostředí, které podporuje zdravý vývoj v digitálním věku.

V listopadu 2024 na téma dopadů sociálních sítí na děti a mladistvé proběhlo veřejné slyšení na schůzi podvýboru Evropského parlamentu pro veřejné zdraví (SANT). Doktorandka z prestižní University of Cambridge Luisa Fassiová zde prezentovala stav bádání v této oblasti, přičemž konstatovala, že „mezi sociálními sítěmi a duševním zdravím existuje jen malá korelace“ a dosud chybí výzkum, který by jednoznačně potvrdil opak.

Mohlo by vás zajímat

Podpora zdravého životního stylu

Třetí prioritní oblastí ve zdravotní politice je pro polské předsednictví prevence. „V souvislosti s novými výzvami a hrozbami pro veřejné zdraví roste potřeba hloubkové analýzy skutečných účinků programů a nástrojů podpory zdraví a prevence nemocí,“ uvádí se v programu. V této oblasti si proto polské předsednictví klade za cíl analyzovat efektivitu stávajících programů v členských státech. Tento proces zahrne přípravu katalogu osvědčených postupů a návrhy na opatření na úrovni Evropské unie i jednotlivých států.

„Cílem je podpořit prozdravotní chování a předložit konkrétní návrhy na zlepšení prevence nemocí,“ stojí v programu.

Klíčová role farmaceutické bezpečnosti

Jednou z nejvýznamnějších oblastí zůstává zajištění dostupnosti léků. Polsko se proto zaměří na diverzifikaci dodavatelských řetězců léčiv a podporu jejich výroby v zemích Evropské unie. „Předsednictví bude i nadále pracovat na revizi farmaceutické legislativy v duchu zvýšení bezpečnosti dodávek a zajištění dostupnosti a cenové dostupnosti léků,“ uvádí dokument polského předsednictví.

Evropský parlament již svou pozici k tzv. farmaceutickému balíčku přijal loni v dubnu. Od té doby se čeká, až se na postoji shodne i Rada EU. Jak krátce po schůzi Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO), k níž došlo loni v červnu, sdělila Zdravotnickému deníku bývalá ředitelka odboru zahraničních věcí a Evropské unie ministerstva zdravotnictví a nynější ředitelka pro vnější vztahy společnosti MSD ČR Eva Karásková, že do této fáze by mohla jednání vstoupit právě za současného předsednictví – patrně však až k jeho konci.

Polsko převzalo předsednictví Rady Evropské unie na období od ledna do června 2025. Jde o významnou roli, během níž bude koordinovat agendu EU, vést jednání mezi členskými státy a reprezentovat Radu EU na mezinárodní úrovni.