Tuzemští pracovníci by nově měli mít přestávku nejpozději hodinu před koncem směny. Počítá s tím návrh novely nařízení o ochraně zdraví při práci, který po zapracováním některých připomínek podalo ministerstvo zdravotnictví a ve středu ho projedná vláda. Zapracovány byly připomínky týkající se limitů kumulativní váhy přenášených břemen, na žádost hygienických stanic mají být také upraveny podmínky pro osvětlení pracovišť. Do české legislativy novela zapracovává i evropskou směrnici, která se týká ochrany před biologickými činiteli, nově mají být sledované také v laboratořích a v prostorech pro pokusná zvířata.
Podle návrhu musí mít pracovník během osmihodinové pracovní směny umožněné nejméně dvě pětiminutové až desetiminutové přestávky, při dvanáctihodinové směně přestávky čtyři. „Na základě jednání se zaměstnavateli a zástupci zaměstnanců je zachována délka trvání bezpečnostních přestávek pět až deseti minut, doplněno však je, že poslední bezpečnostní přestávka se zařazuje nejpozději jednu hodinu před ukončením směny,“ uvedlo ministerstvo zdravotnictví. Při poslední změně odbory v připomínkách namítaly, že pětiminutová přestávka není z medicínského hlediska dostatečná pro odpočinek a regeneraci zatěžovaných částí těla.
V připomínkách Svaz průmyslu a dopravy a Hospodářská komora nesouhlasily s tím, aby se limit celkové kumulativní hmotnosti břemen, kterou během pracovní směny mohou zaměstnanci přenášet, zvýšil na 10 tisíc kilogramů pro muže a 6,5 tisíc kilogramů pro ženy bez ohledu na to, zda zaměstnanci budou pracovat ve směně osmihodinové nebo směně delší. „S ohledem na to, že existují pouze studie a data posuzující vliv kumulované hmotnosti při 8hodinové směně, nepovažujeme za vhodné stejný limit aplikovat i u 12hodinové směny bez zohlednění mnoha skutečností, například že při modelu 12hodinových směn má náš zaměstnanec víc času na regeneraci mezi jednotlivými směnami,“ argumentoval Svaz průmyslu a dopravy. Hospodářská komora dodávala, že Německo či Polsko kumulativní hmotnost za směnu v legislativě nemají a omezení by tak snížilo konkurenceschopnost ČR. Ministertvo tyto připomínky zapracovalo.
Změny i v osvětlení pracovišť
K nařízení se vláda vrací pravidelně. V roce 2022 se novela týkala teplot na pracovišti a souvisela s rostoucími náklady na energie a vytápění. Loňská novela měnila také podmínky pro osvětlení na pracovišti, podle ministerstva je ale pro krajské hygienické stanice, které dodržování kontrolují, obtížně aplikovatelná. Podle návrhu proto vypadne povinnost zaměstnavatele, uzavřít s krajskou hygienickou stanicí písemnou dohodu v případě, že osvětlení na pracovišti není vyhovující. Mění se také metodika, jak dostatečné osvětlení pro práci stanovit.
Stát se snaží chránit pracovníky před vznikem nemocí z povolání, jejichž četnost sleduje Státní zdravotní ústav (SZÚ). „Nejčastějšími faktory, které vedou k nemocem z povolání jsou nadměrné jednostranné přetěžování, vibrace, prach s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého a chemické i biologické faktory způsobující onemocnění kůže,“ uvádí k tomu SZÚ na svém webu.
Od roku 2020 je výrazně nejčastější hlášenou nemocí z povolání onemocnění covid-19, které stát uznává u zdravotníků a pracovníků v lůžkové sociální péči. V roce 2023 bylo podle dat SZÚuznáno 6937 nemocí z povolání, meziročně o 5,9 procenta méně. Covid mezi nimi tvořil téměř 92 procent. Jednostranná zátěž byla příčinou u 224 osob, sto lidí onemocnělo kvůli vibracím, 71 po vystavení oxidu křemičitému, 29 osobám vzniklo astma, 26 se nakazilo přenosnou nemocí v zahraničí a 15 lidí onemocnělo z azbestu. Ostatní příčiny, například vada sluchu způsobená hlukem nebo nákaza od zvířete, byly zastoupené v jednotkách případů.
